„Po válce bylo jasné, že kdo nebude mít vlastní letectvo, bude významně oslaben a stát nebude mít možnost se bránit ostatním,“ potvrdil správnost strategického rozhodnutí politiků první republiky v pořadu Českého rozhlasu historik Petr Kolmann.
Malá republika ve středu Evropy postupně otevírala letecké továrny, které se soustřeďovaly především na licenční projekty. Inženýři a dělníci nové republiky však dokázali zužitkovávat získané zkušenosti ve vlastní konstrukční řešení. Podmínky k rozvoji nových nápadů a řešení našli konstruktéři v nově vzniklém Vzduchoplaveckém studijním ústavu Ministerstva obrany (dnešní Výzkumný letecký a zkušební ústav), který byl založen v roce 1922. „Tato instituce zpočátku pracovala čistě teoreticky. Byla to spíše badatelská činnost, která se podílela i na tvorbě nového názvosloví, které chybělo. S přibývajícími roky se však počet úkolů rozrůstal. Výzkumy začaly až po dostavbě areálu v Letňanech,“ doplnil historické okénko Petr Kolmann. Na konci dvacátých let disponoval ústav i aerodynamickým tunelem, což byl pro rozvoj nových směrů v letectví nesmírně důležitý moment. Československo se stalo soběstačným při vývoji i výrobě vlastních letadel.
Anketa
Je správné uvažovat o tom, že čtyřicátníci půjdou do důchodu v 68 letech?
11%
85%
hlasovalo: 21903 lidí
Rozpoutání druhé světové války znamenalo přesun českého leteckého průmyslu do německých rukou. Konec českého leteckého průmyslu a jeho výzkumného ústavu to však neznamenalo. Naopak. „Němci si byli vědomi, jaký potenciál v českém výzkumném ústavu je. Chtěli jej náležitě využít pro svoje potřeby. S úkoly, které do tehdejšího výzkumného ústavu zadávali, zajišťovali i moderní výpočetní techniku, což mělo výhodu po konci války, protože technika i hodně drahé a přesné přístroje se využívali ještě řadu let po válce. Druhá světová válka, se všemi negativy, které pro Československo přinášela, tak pro oblast letectví i výzkumu byla i přínosem. Přínosem vykoupeným krví,“ podotýká Petr Kolmann.
Po válce a především po roce 1948 se celý letecký průmysl přeorientoval na tehdejší Sovětský svaz a licenční výrobu jeho letadel. Výzkum a vývoj československých letadel však pokračoval. „Dokonce vznikla centrální konstrukční kancelář při výzkumném ústavu, jejímž úkolem bylo vyvíjet letadla až do podoby prototypů. Tak například vznikl první cvičný proudový letoun L-29 Delfín nebo celokovový kluzák L-13 Blaník,“ připomněl Kolmann.
Období padesátých a šedesátých let se do historie československého a českého letectví zapsalo nesmazatelným písmem. „L-29 byl nejzářnější příklad toho, že Československo dokáže jako jedna z devíti zemí světa kompletně na svém území vyvinout a vyrobit letadlo včetně proudového motoru. Zařadil se také na samotnou špičku v počtu prodaných a provozovaných letounů této kategorie. Delfín byl v tu dobu zjevením, protože do té doby se u nás vyráběla jen vrtulová letadla,“ vyzdvihl význam prvního proudového letounu generální ředitel VZLÚ a letecký expert Josef Kašpar. Na L-29 pak navázal L-39, L-159 a dnešní L-39 NG z výrobních linek AERO Vodochody.
Před rokem 1989 se však neobjevovala na nebi jen proudová letadla z Vodochod. Tehdejší Československo posílilo pozici na špičce světových leteckých velmocí i úspěšným projektem středního dopravního letounu L-410 Turbolet z LET Kunovice, který patřil a dosud patří ve své kategorii mezi nejprodávanější a nejprovozovanější letadla na světě. Díky konstruktérům z Kunovic dokázala „Čtyřistadesítka“ spolehlivě létat v náročných klimatických podmínkách a startovat či přistávat i na nezpevněných letištních plochách.
Úzká orientace na tehdejší Sovětský svaz a východní trhy znamenala obrovský problém po společenských změnách v roce 1989. „Náš letecký průmysl byl součástí leteckého průmyslu východního bloku a ten najednou nebyl. Najednou jsme neměli zákazníka. Produkty, které jsme uměli, byly vyráběny z materiálů, které západem nebyly akceptovány. Letadla byla certifikovaná podle norem východního typu a neodpovídala západním zvyklostem. Celý letecký průmysl musel vynaložit obrovské úsilí, aby se vůbec udržel,“ zdůraznil v Českém rozhlase Josef Kašpar. V posledním období soukromé investice vrátily nejvýznamnější výrobce letadel zpět do českých rukou, a tak budování opravdu českého leteckého průmyslu může v dalších letech pokračovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný
_profil_top.jpg)
