Historik Martin Kovář v rozhovoru vedeném komentátorem Hospodářských novin Petrem Honzejkem uvádí, že popularita ruského prezidenta Vladimira Putina je tak vysoká, neboť Putin nabízí Rusům zpět velmocenskou pozici ve světě. Což je prý v příkrém rozporu s jeho předchůdci Michailem Gorbačovem a Borisem Jelcinem, kteří jsou údajně nyní extrémně nepopulární, jelikož nabídli z pohledu obyvatel pouze ústup z velmocenských pozic, hospodářský bankrot a bezpříkladnou korupci.
Popularita Vladimira Putina by ale prý kvůli Ukrajině mohla klesat, neboť je prý obecně známo, že když konflikt propukne plnou silou a objeví se první oběti, podpora lídra začíná jít dolů. Podobně jako šla údajně dolů popularita Adolfa Hitlera po vypuknutí války s Polskem. „Do té doby šlo Hitlerovi všechno jako na drátkách. Všeobecná branná povinnost, vstup do demilitarizované zóny v Porýní, anšlus Rakouska, rozbití Československa. Vše bez jediné kapky německé krve. Válka s Polskem byla vojenským úspěchem, ale přinesla mrtvé. Takže se nálada Němců začala měnit,“ popisoval Kovář s tím, že podobné to bylo i se sovětským tažením v Afghánistánu nebo s americkou válkou ve Vietnamu.
Kovář nicméně soudí, že Putin nechce velkou válku. „Ale zkouší krůček za krůčkem, co si může vůči Západu dovolit. A doufá, že se dostane hodně daleko, protože počítá s tím, že Západ nechce velký střet ještě více, než ho nechce on,“ myslí si historik s tím, že Západ čelí ze strany Ruska větší hrozbě než za studené války. „Minimálně od sedmdesátých let nebyla cílem sovětských politiků otevřená ozbrojená konfrontace se Západem. Byli schopni vyhrotit napětí, ale zároveň věděli, že musejí včas couvnout, aby k válce nedošlo. Putin má, zdá se, tu hranici posunutou dál než například Leonid Iljič Brežněv,“ uvádí Kovář.
Mravní rozklad Evropy
Novinář Martin Šimečka se ve svém komentáři uveřejněném na serveru Respektu věnuje zprávě výboru britské Sněmovny lordů o krizi mezi Ruskem a Evropskou unií, z níž údajně vyplývá, že katastrofální nepochopení podstaty krize na Ukrajině ze strany EU plyne z omylu Evropanů, že Rusko se stane demokratickou zemí a postupně se bude sbližovat s EU, a podcenění Ruska jakožto nebezpečného protivníka.
Dnes už ale prý Evropa ví, že čelí „strategické výzvě“, která si žádá „strategickou odpověď“. Britští lordi mají dle Šimečky mnoho návrhů, jak má ona „strategická odpověď“ Rusku vypadat. Například je prý třeba začít pořádně využívat zákony proti korupci a praní špinavých ruských peněz, které údajně Evropu mravně rozkládají.
„Rusko využívá špinavé peníze v prostředí tekuté modernity k tomu, aby Evropu mravně rozložilo; aby Evropané přestali věřit, že je možné rozeznat pravdu od lži a že má smysl bránit hodnoty, na nichž stojí naše evropská civilizace. Britští lordi a baronky nás před tímto nebezpečím důrazně varují. Měli bychom jim věřit, protože mnoho takových kotev, jež nás pojí s evropskou civilizací, nám už nezůstalo,“ konstatuje Šimečka.
Mentální AIDS
Redaktor Britských listů Karel Dolejší varuje před dle něj mylnou představou „levice“ a liberálního středu, že když Evropa bude hodná, zřekne se tradičních imperiálních postupů i humanitárních intervencí, bude s každým ochotně vyjednávat a obchodovat, nikdo na ni nebude zlý. Pokud na ni přesto někdo zlý bude, je to prý naše vina a měli bychom být ještě hodnější.
Takový přístup ale dle Dolejšího nefunguje univerzálně a bránit se je třeba. V opačném případě by se prý mohlo stát, že se evropský projekt neubrání nepřátelům a rozpadne se. S ohledem na ruskou invazi proti Ukrajině a její širší bezpečnostní implikace je tedy dle něj nejvyšší čas na veřejnou a co nejširší debatu o tom, co jsou a co nejsou legitimní obranné zájmy České republiky, co je tento stát ochoten udělat pro své spojence, kolik na to věnujeme a jak v daných oblastech postupovat.
„Alternativou je totiž "mentální AIDS" – stav rezignace na veškerou obranu a sebeobelhávání, že ne ten, kdo chová nepřátelské úmysly, ale právě naše vůle k obraně je tím, co způsobuje selhávání projektu totální inkluze,“ myslí si Dolejší.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš
