Odborník okomentoval prohlášení amerického ministerstva zahraničí, že v případě invaze ruských vojsk na Ukrajinu se neotevře plynovod Nord Stream 2, který má dodávat plyn do Evropy. „V současné době se zdá, že jediný, kdo chce válku v Evropě, jsou Spojené státy americké, což je celkem zajímavé, protože z jejich bezpečnostního hlediska to rozhodně nevede k lepšímu zajištění a nevede to ani ke stabilitě, a to jak ve Spojených státech, tak v Evropě. Vypadá to, že Spojené státy se skutečně snaží řešit obrovské interní problémy na úkor Evropy a Ruska,“ řekl Štefec.
Současně je mu divné, proč se právě Spojené státy vyjadřují k plynovodu Nord Strem 2, když jde čistě o záležitost Ruska a Evropy, nikoliv Ameriky. „Z mého pohledu to těžce zavání vydíráním. Jde o nůž na krku Evropy: buď budete s námi držet basu proti Rusku, nebo vám zatrhneme dodávky plynu prostřednictvím Nord Stream 2 a budete muset nakupovat náš drahý plyn. Situaci zjednodušuji, je podstatně složitější, ale je to vydírání,“ shrnul Jaroslav Štefec.
Spojené státy americké navíc začaly o dodávkách plynu pro Evropu vyjednávat s Katarem. Pro to ale vojenský analytik nevidí nejmenší důvod. „Je to stejné drbání přes celou hlavu jako nakupování uhlí z Austrálie, odkud v současné době proudí do České republiky, zatímco u nás se uzavírají doly, v nichž je na dalších 40 až 50 let zásob uhlí. Zde se Spojené státy jednoznačně připravují, že budou jako prostředník dodávat katarský plyn do Evropy v případě, že kvůli jejich činnosti na pomezí mezi Ukrajinou a Ruskem dojde k přerušení dodávek. A Evropa začíná brát zpátečku,“ uvedl Štefec s tím, že opatrné ve svých vyjádřeních je Německo a couvá i sama Ukrajina. „Už jen stažení zákona o dočasném režimu na nově dobytých územích a prohlášení prezidenta Zelenského ukazují, že Ukrajina se sama zalekla, co by mohlo v případě vzájemné srážky s Ruskem nastat,“ řekl.
Fotogalerie: - Ohlédnutí za rokem 2021
Štefec: Budeme posílat české vojáky na smrt?
Rovněž připomněl, že Ukrajina není členským státem Severoatlantické aliance (NATO) a jakékoliv operace na území Ukrajiny nemají mandát Organizace spojených národů (OSN). „Jsou v přímém rozporu se zněním Severoatlantické smlouvy, kde se v bodu 1 ukládá zemím, aby řešily potenciální problémy vyjednáváním a mírovými prostředky, nikoliv stupňováním problémů válečnickou rétorikou a násilnými prostředky. Čili vysílání českých vojáků na Ukrajinu nebo jen řešení toho jako potenciální možnosti, zakládá podstatu trestného činu proti míru, který je jasně definován v trestním zákoníku,“ vysvětlil Jaroslav Štefec.
Co podnikne Putin?Anketa
Tvrdá krize demokracie
Pro ParlamentníListy.cz dále komentoval analýzu Centra proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra. Podle ní využívají české „kvazi-mediální weby“ líčení Spojených států a NATO jako agresorů, zatímco Rusko se brání. Popsali to jako nejčastější narativ k událostem na rusko-ukrajinské hranici. Jak se tedy Štefec dívá na tato zjištění českého ministerstva?
„Jasně se ukazuje, že v České republice máme tvrdou krizi demokracie. Tohle zavání cenzurou a zaváděním tvrdšího pořádku než před rokem 1989, protože ani tehdy si některá prohlášení, která se nyní objevují v tisku, tehdejší noviny nedovolily. Z mého pohledu je zásadní reálně se podívat na mapu, kde má kdo jaké základny. Podívat se, kdo vlastně a kam nasouvá jaké zbraně. Nemám pocit, že by se Rusko snažilo přesouvat svoji armádu na Kubu, do Venezuely a rozmísťovat tam jaderné zbraně, ohrožovat území Spojených států nebo Evropy,“ upozornil.
Jedním z dalších narativů je podle zmíněné analýzy užívání argumentu, co by Rusko útokem na Ukrajinu či Evropu získalo. Na to je ale podle Jaroslava Štefce třeba si odpovědět. Mainstreamová média a oficiální zpravodajské weby jsou podle něho právě těmi mediálními kvaziweby, které lžou. „Oficiální weby generují lži, které jsou součástí oficiální protiruské propagandy a de facto i protičeské. Není v našem zájmu posílat někam umírat české kluky, a munici, jež bude zabíjet lidi, kteří nám nic neudělali a s nimiž máme zájem obchodovat. Bereme od nich většinu plynu, většinu ropy, na jejichž bázi jezdí naše auta, a riskujeme obrovské problémy, pokud k tomuto konfliktu dojde a pokud se rozšíří na území Evropy.“
Psali jsme:
Vojenský analytik považuje za zásadní detailně se seznámit s požadavky Ruska vůči NATO a USA. „Rusové v podstatě říkají: My nemáme problém s tím, aby byla Česká republika nebo Polsko v NATO, ale ať si budují své armády. Máme problém, když se tak blízko budují základny jaderných raket, když je tak blízko uložena jaderná munice, to nám vadí. Rusům vadí, že se rozšiřují americké a britské základny, a to by vadilo každému, když vidíte, že se jedná o reálného protivníka, který se ocitne pět minut na dostřel od hlavního města. To není optimální,“ popsal Štefec.
Testuje se schopnost USA ovládat evropské státy
Dále upozornil na nepoměr v množství vojenských základen po světě. „Spojené státy mají kolem 700 základen po celém světě, a to různého druhu. Jedna z největších je na území Kosova. Rusko má asi šest a většina je námořních, nejsou to pozemní základny, strategické bombardéry a podobně. To je reálný nepoměr. Co mě rozesmálo? Když jsem se dočetl, že NATO přesouvá své jednotky do Litvy, Estonska a nevím kam ještě. Proč, když Litva a Estonsko jsou země NATO, proč tam přesouvá jednotky jejich armády? Ve skutečnosti to znamená, že se do zemí přesouvá britská a americká technika a vojáci. To nemá nic společného s NATO, jde jen o zástěrku. NATO jako organizace neexistuje, protože neplní smlouvu, na jejímž základě vzniklo. Už jen to, že se problémy nesnaží řešit mírovou cestou. A navíc nikdo není zavázán pomoci,“ řekl Štefec.
Riziko válečného konfliktu prý zatím odvráceno není a je velmi pravděpodobné. Podle Štefce se totiž může stát úplně cokoliv, protože Ukrajina je jedna velká krize. Válka na Ukrajině by navíc odvrátila pozornost od vnitřních problémů. To, že by ruský prezident Vladimir Putin zamezil dodávky plynu a ropy do Evropy, vidí jako možné pouze tehdy, pokud dojde k válce a pokud se Evropa jasně vymezí jako nepřítel Ruska. „V ten okamžik přestane téct plyn, ropa a přestanou dodávky všech surovin z Ruska, a pak nastane mazec. Výrazně by to posílilo Spojené státy a byly by to ony, kdo by dodával plyn z Kataru do Evropy, a za jejich ceny. To je obrovský problém, který bychom měli okamžitě řešit,“ varuje odborník.
Jaroslav Štefec na závěr upozornil, že právě nastává moment, kdy se testuje odolnost Evropy vůči rozhodování Spojených států. „Testuje se v uvozovkách pevnost spojenectví a schopnost Spojených států ovládat jednotlivé země Evropy. V současnosti to vypadá, že těmi nejpevnějšími je Visegrádská čtyřka. Ale my jsme pevnou součástí Spojených států a budeme vždy hlasovat i proti vlastním zájmům. Bohužel je to realita a mám pocit, že brzo na to dojedeme opravdu hodně. Obzvláště jestli se podaří vymyslet v Praze velvyslanectví Tchaj-wanu, tak uvidíte mazec,“ dodal nakonec.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Zuzana Koulová
