„Ukrajina krvácí za nás.“ Z Brna vyletěla výzva evropským politikům
25.02.2024 7:25 | Reportáž
Akce připomínající druhé výročí od ruského vpádu na Ukrajinu se konaly nejen v Praze. Lidé si začátek stále probíhajícího válečného konfliktu připomněli rovněž v Brně, kam na akci, pořádanou s podporou brněnského ukrajinského konzulátu, dorazilo několik stovek lidí. „Ukrajina skutečně krvácí za nás,“ zaznělo. A představena byla výzva evropským politikům, žádající, abychom se zavázali k dlouhodobé finanční a materiální pomoci Ukrajině. Výzvu již podpořil i teolog Tomáš Halík.
Brněnské shromáždění, pořádané Ukrajinskou iniciativou jižní Moravy z.s., ukrajinskými aktivisty ze StandWithUkraine – Brno, Pamětí národa a organizací Brno pro Ukrajinu z.s., s podporou Konzulátu Ukrajiny v Brně, dle organizátorů mělo za cíl ukázat podporu Ukrajině i to, že „společně stojíme za demokratickými hodnotami“.
„Přijďte podpořit Ukrajinu a připomenout si, že otevřená invaze Ruskem začala před 2 lety, avšak válka, kterou Kreml rozpoutal, trvá již 10 let,“ vyzývali organizátoři a dodali, že „tento střet není pouze vojenský, ale i civilizační“. „Jde o boj mezi demokratickými a totalitními hodnotami, který se dotýká nás všech. Každý z nás má povinnost přispět k tomuto boji,“ uvedli.
Na akci na brněnské Náměstí svobody nakonec dorazilo několik stovek lidí a kromě ujištění, že Ukrajina „krvácí za nás, naši zemi a naše životy“ došlo i na čtení výzvy, která má apelovat na Evropu, aby nepolevila v podpoře Ukrajině.
Výzva, kterou představil ředitel Institutu Paměti národa v Brně David Butula, apeluje k urychlenému přijetí kroků na dlouhodobou materiální i finanční pomoc Ukrajině.
„My, evropští občané, s palčivou starostní sledujeme poslední vývoj války proti Ukrajině. Rusko navzdory sankcím a ztrátám významně obnovuje lidské a materiální kapacity. Statečně bojující Ukrajině se na druhé straně nedostává moderních zbraní ani munice. Ve Spojených státech amerických se čím dál častěji objevují hlasy volající po snížení nebo dokonce pozastavení dodávek potřebného vojenského materiálu,“ uvádí výzva, jejímiž petenti jsou například britský historik Timothy Garton Ash, bývalý disident Daniel Kroupa nebo Rémi Brague ze Sorbonské univerzity.
Z českých petentů jsou dále podepsáni například Mikuláš Kroupa z organizace Post Bellum, filozofka Lenka Karfíková, filozof Filip Karfík či teolog Tomáš Halík.
„Evropská unie přes veškeré přísliby, hospodářskou a politickou moc s podporou zaostává. Druhým z pilířů evropského projektu má být spolupráce v zahraniční a bezpečnostní oblasti, přitom ruské rakety už téměř dva roky dopadají nedaleko evropských měst a miliony nešťastných uprchlíků hledají pomoc v našich společnostech. Vladimir Putin opakovaně deklaruje, že jeho dlouhodobým cílem je obnovení sféry vlivu a dominance nejen v Ukrajině, ale také v zemích našich pobaltských partnerů, a nakonec v celé východní i střední Evropě. Pokud Evropa dopustí dlouhotrvající konflikt, Rusové získají strategickou výhodu. Jakýkoliv úspěch v Ukrajině vedení Ruské federace posílí a inspiruje v pokračování agresivní války a je proto přímým ohrožením svobody a demokracie v Evropě i jejího integračního procesu,“ upozorňují podepsaní, jejichž cílem je mimo jiného i zrušení byrokratických překážek, kterým čelí zbrojní průmysl.
„Obrana nezávislé a demokratické Ukrajiny je zápasem o naši společnou bezpečnost,“ vyzývají evropské politiky, aby se zavázali k dlouhodobé finanční a materiální pomoci Ukrajiny, které po dvou letech války aktuálně Rusové okupují zhruba 18 procent rozlohy. Do sobotní půlnoci petici podpořilo přes 2410 lidí.
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
zilvar06
_profil_top.jpg)
