Dienstbier vzpomínal na první kontakt s prezidentem Milošem Zemanem. Bylo to v době prvního federálního shromáždění po listopadu 1989. Zemana tehdy měl za – v ekonomickém slova smyslu – liberálního politika. „Narcis byl už tehdy,“ dodává.
„Když vstoupil do vlády, tak jsem mu nevěřil ani slovo,“ prohlašuje Ruml. Důvodem nedůvěry bylo Zemanovo lhaní. Jako příklad Ruml uvádí takzvanou bamberskou aféru, kdy Česká televize v roce 1998 informovala o tom, že roku 1995 Miloš Zeman – tehdy předseda ČSSD – spolu se straníkem Karlem Machovcem podnikl cestu do německého města Bamberg, aby se tam zúčastnil jednání s podnikatelem Janem Vízkem. Na schůzi měl Vízek údajně nabídnout ČSSD darem několik set milionů a také kompromitující materiály na hlavní představitele stran ODS a ODA. Jako protislužbu požadoval pro své lidi ministerská křesla ve vládě. „Já jsem proti němu vystoupil a žádal jsem, aby odstoupil ze všech funkcí,“ říká a vzpomíná i na to, že Zeman ho tehdy obvinil, že tu aféru způsobil on, tím, že se vůči tomu vyslovil.
Fotogalerie: - Vzpomínka na Sokolovo
Ani Dienstbier dle svých slov Zemanovi příliš nedůvěřoval. Po devadesátkách ho začal považovat za člověka zahleděného do sebe, který účelově a velice efektivně využívá všech možných nástrojů a často pouze ku vlastnímu prospěchu. Dienstbier však přiznává, že ani Zeman mu příliš nedůvěřoval. „Nevidím příliš rozdíl v tom, jak se choval ke svým soupeřům a jak se choval uvnitř strany,“ říká tak. „Neštítil se žádných prostředků, to je vidět i na tom, jakým způsobem se zbavoval i nejbližších spolupracovníků, kdykoliv pro něj přestali být úspěšní.“ Po svém prvním prezidentském období se přesně takto podle Dienstbiera zbavil i „strůjce svého úspěchu“, bývalého vedoucího poradců, Miroslava Šloufa. „Já jsem tedy velmi rád, že končí éra prezidentství Václava Klause a Miloše Zemana, protože tyto dvě osobnosti – osobnosti to nepochybně jsou – považuji je za velmi škodlivé pro vývoj v České republice,“ uvádí.
Zeman vedl podle Dienstbiera vendetu vůči ČSSD, a to předně kvůli jejich neochotě podílet se na jeho politických představách. Připomíná tak i dění v říjnu 2013 označované jako „lánský puč“. Tehdy se po vyhlášení výsledku voleb do Poslanecké sněmovny prezident Zeman sešel se členy ČSSD, kteří byli proti tehdejšímu předsedovi strany Bohuslavu Sobotkovi, a pokusili se ho svrhnout. Puč nevyšel a Sobotka se stal předsedou vlády. Podle Dienstbiera to byl pokus o převrat v rámci strany tak, aby byla poslušná právě jen Zemanovi. „To podle mě vedlo k likvidaci sociální demokracie. Miloš Zeman v tomto doopravdy uspěl.“ Dienstbier nicméně tuto likvidaci považuje za chybnou, už jen kvůli tomu, že demokratická levicová strana v českém prostředí chybí.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luk
beran 96
