Prezidentskými volbami na Slovensku a jejich odezvou v českých médiích začíná pravidelný přehled mediálních zajímavostí. „Slovensko je nám po léta kulturně, historicky, mentálně i po všech dalších stránkách velmi blízko. Existuje mezi námi jazyková spřízněnost a blízkost, a to nejen v oblasti odborné či krásné literatury, ale i v médiích. Sledujeme se navzájem, díváme se na sebe přes řeku Moravu a někdy na sebe reagujeme velmi nevhodně jako před nedávnem pan premiér Fiala, když zrušil pravidelná společná zasedání české a slovenské vlády. Volby byly očekávány s velkou pozorností, protože měly brizanci ovlivnit na nějaký čas vnitropolitické poměry na slovenské scéně. Buď ji rozpohybovat nebo naopak potvrdit výsledky nedávných parlamentních voleb,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

I proto se mnohá média netajila tím, že prezidentskou volbu vnímají jako referendum o Robertu Ficovi, který silou všech koaličních partnerů podpořil kandidaturu Petra Pellegriniho oproti Ivanu Korčokovi. „Zvítězil Pellegrini navzdory tomu, že Korčok získal v prvním kole o pět a půl procenta hlasů více a dělal velká ramena. Jeho mediální vyjádření po druhém kole bylo do té míry příznačné: hysterické, vyhrožující, velice emocionální. Myslím, že i mnozí jeho voliči si řekli, že je dobře, že to takhle dopadlo, protože tento pán v čele Slovenska, byť ta funkce nemá vysoké formální pravomoce, by mohl vnášet značný neklid. Ostatně viděli jsme to na předchozích dvou prezidentech, ať to byl Andrej Kiska nebo Zuzana Čaputová, kteří aspoň v části svých mandátů v podstatě tvořili ústavní opozici proti vládě,“ připomíná mediální analytik.

Podle ředitelky neziskovky vyhrála lež a nenávist