„Většina proti menšině. Nedemokratické.“ Analytik zhrozen. Po slovenských volbách padlo v ČR

13.04.2024 5:00 | Komentář

TÝDEN V MÉDIÍCH Peter Pellegrini je pro Slovensko velkou hrozbou. Vyhrát měl Korčok. Zvítězila lež, strach a nenávist. Tvrdá rána pro stoupence demokratických principů. Destrukce demokracie. „Už jenom pár titulků vybraných z českých mainstreamových médií ukazuje, jak ubohým, zmateným a stranickým způsobem reflektují naše média výsledek slovenských voleb,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský v pravidelném přehledu mediálních zajímavostí. Pro jedno z témat sáhl díky cennému článku i do blogosféry.

„Většina proti menšině. Nedemokratické.“ Analytik zhrozen. Po slovenských volbách padlo v ČR
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Kandidát na slovenského prezidenta Peter Pellegrini

Prezidentskými volbami na Slovensku a jejich odezvou v českých médiích začíná pravidelný přehled mediálních zajímavostí. „Slovensko je nám po léta kulturně, historicky, mentálně i po všech dalších stránkách velmi blízko. Existuje mezi námi jazyková spřízněnost a blízkost, a to nejen v oblasti odborné či krásné literatury, ale i v médiích. Sledujeme se navzájem, díváme se na sebe přes řeku Moravu a někdy na sebe reagujeme velmi nevhodně jako před nedávnem pan premiér Fiala, když zrušil pravidelná společná zasedání české a slovenské vlády. Volby byly očekávány s velkou pozorností, protože měly brizanci ovlivnit na nějaký čas vnitropolitické poměry na slovenské scéně. Buď ji rozpohybovat nebo naopak potvrdit výsledky nedávných parlamentních voleb,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

I proto se mnohá média netajila tím, že prezidentskou volbu vnímají jako referendum o Robertu Ficovi, který silou všech koaličních partnerů podpořil kandidaturu Petra Pellegriniho oproti Ivanu Korčokovi. „Zvítězil Pellegrini navzdory tomu, že Korčok získal v prvním kole o pět a půl procenta hlasů více a dělal velká ramena. Jeho mediální vyjádření po druhém kole bylo do té míry příznačné: hysterické, vyhrožující, velice emocionální. Myslím, že i mnozí jeho voliči si řekli, že je dobře, že to takhle dopadlo, protože tento pán v čele Slovenska, byť ta funkce nemá vysoké formální pravomoce, by mohl vnášet značný neklid. Ostatně viděli jsme to na předchozích dvou prezidentech, ať to byl Andrej Kiska nebo Zuzana Čaputová, kteří aspoň v části svých mandátů v podstatě tvořili ústavní opozici proti vládě,“ připomíná mediální analytik.

Podle ředitelky neziskovky vyhrála lež a nenávist

Anketa

Kdo byl vaším favoritem ve druhém kole slovenských prezidentských voleb?

hlasovalo: 17753 lidí
Teprve když se prezidentce Čaputové podařilo instalovat vládu Matoviče či Hegera, tak začala trošku ladit noty a hájit stejné zájmy. „Ale ty zájmy nebyly podle posledních reakcí slovenských voličů vnímané jako zájmy slovenské, ale zájmy někoho v zahraničí. Nyní je tedy prezidentem Peter Pellegrini a uvidíme, jak se v té složité kvadratuře kruhu bude pohybovat. Na jedné straně na něj budou bušit z Evropské unie a ze Spojených států, na druhé straně má vysoký mandát od voličů, pro mnohé nečekaně vysoký. Porazil Korčoka o víc než šest procent a ze strany slovenských voličů panuje vůči němu velké očekávání. Česká mainstreamová média předvedla očekávatelné reakce. Stojí za to se na některé z nich podívat. Například Seznam Médium: ‚Peter Pellegrini je pro Slovensko velkou hrozbou. Vyhrát měl Korčok‘. Tak k tomu asi není příliš co dodat,“ míní Petr Žantovský.

Server iRozhlas nabídl rozhovor s analytičkou neziskovky Centrum pro informovanou společnost. „Madam, tedy ta analytička a ředitelka v jednom, vypadala, že právě opustila studijní škamna a ihned se pasovala do role někoho, kdo zajišťuje informovanou společnost a kdo ví, co to je informovaná společnost. Tato dáma nás oblažila větou: ‚Zvítězila lež, strach a nenávist‘. To je do té míry obecné tvrzení, že připomíná onu havlovskou pravdu a lásku, co zvítězí nad lží a nenávistí. Ale tady zvítězila lež a nenávist, zřejmě nad pravdou a láskou. Jen tak mimochodem, jestli je Ivan Korčok symbolem pravdy a lásky na Slovensku, tak je mi Slovenska docela líto. Seznam Zprávy: ‚Destrukce demokracie. Jakmile většina jde proti menšině, porušuje principy demokracie‘. Tak k čemu volby máme? Aby se projevila většina, nebo aby si posílili své pašalíky elitáři z bratislavských kaviarní tvořící onu menšinu? To je velice zajímavá úvaha o smyslu demokracie a inspirace pro komentátory spíše z obce politologické,“ myslí si mediální odborník.

Tvrdá rána pro stoupence demokratických principů

V Českém rozhlase ho v rozhovoru s Barborou Tachecí zaujal Milan Kňažko, který zcela suverénně srovnával Roberta Fica s Vladimírem Mečiarem, jenž je dnes na Slovensku u mnoha lidí symbolem nedemokratického stylu vládnutí. „Ale Milan Kňažko zapomíná, že byl nadšeným podporovatelem pana Mečiara, velmi hlasitým a silně emocionálně zaníceným řečníkem na jeho mítincích, V rámci federace se kvůli němu vytvořilo ministerstvo mezinárodních vztahů SR, aby mohl sedět v první Mečiarově vládě. V té druhé byl dokonce místopředsedou a ministrem zahraničních věcí. Takže dnes by měl pan Kňažko raději mlčet, to by mu slušelo mnohem víc, a vrátit se k tomu, co umí velmi dobře, a to je herectví. Z komentáře v Respektu se zase dozvíme, že vítězství Pellegriniho je pro stoupence demokratických principů tvrdá rána a že jde o destrukci právního státu. To taky nechápu,“ přiznává Petr Žantovský.

Vrtá mu hlavou, v čem je vítězství jednoho kandidáta destrukcí právního státu a proč by právní stát měl být zachován pouze v případě vítězství Ivana Korčoka. „Jak si to v Respektu představují? Jak tomu máme rozumět? Co to je právní stát podle Respektu? Podle Respektu je právní stát ten, který se Respektu líbí a který Respekt podporuje, zatímco ten druhý je protiprávní? Už jenom těch pár titulků z českých médií ukazuje, jak ubohým, zmateným a stranickým způsobem reflektují naše média výsledek slovenských voleb. Na rozdíl od nich využiji tuhle příležitost pouze k jedinému – gratuluji Slovensku k tomu, že snad bude mít teď nějakou dobu na domácím politickém kolbišti klid a srozumitelný a kontinuální politický vývoj, který nebude přehlušován a přerušován neustálými výkřiky lidí, ať už na náměstích, v médiích nebo v kavárnách,“ podotýká mediální analytik.

Generální výuka obrovského pokrytectví a lhaní

Obvykle se v Týdnu v médiích nezabýváme tím, čemu se říká blogosféra. „Jde o určitý výsek mediálního prostoru, na který – v ideálním případě bez jakéhokoli redakčního zásahu – píší různí lidé různé názory. To je naprosto legitimní a regulérní část mediálního světa, jež vyjadřuje názorovou pestrost a pluralitu v našich myslích či v názorech našich spoluobčanů. Je dobré se na to občas podívat, pokud to příslušná redakce skutečně necenzuruje. V tomto směru jsem se velmi pozitivně podivil nad článkem, který jsem našel na blogosféře Seznam Média. Autorka Apolena Tůmová píše pod titulkem ‚Žijeme jako v roce 1984? Dnešní svět je jako z Orwellova Velkého bratra‘ úvahu o podobnosti vymyšleného příběhu v dystopickém Orwellově románu 1984 a života v dnešní naší společnosti, která o sobě sice tvrdí, že není tyranií či diktaturou v orwellovském typu, ale že je demokracií údajně liberální,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Anketa

Má Markéta Pekarová Adamová vaši důvěru?

1%
97%
hlasovalo: 38904 lidí
Přitom poukazuje na to, že slovo „liberální“ už do té míry ztratilo význam a obsah, že je skoro zbytečné ho používat. „Skutečný liberalismus znamenal něco úplně jiného v minulosti než to, co nám předvádějí dnešní progresivistické, takzvané demokratické strany, politici a média. Článek paní Apoleny Tůmové je velmi cenný, protože velice přesně postihuje analogie mezi fikcí románovou a realitou kolem nás. Velmi přesně popisuje ony orwellovské pojmy jako je doublethink čili dvojí myšlení, kdy doma říkám něco jiného než na pracovišti, abych z toho neměl problém, tedy obecnou generální výuku obrovského pokrytectví a všeobecného schváleného lhaní. Dále ty hrátky s jazykem, čemuž Orwell věnoval závěrečnou pasáž o newspeaku, novořeči. Paní Tůmová připomíná skutečnost, že například přemrštěná politická korektnost nám zabraňuje mluvit po smyslu slov a pojmů a nutí nás vytvářet naprosto alternativní realitu, která s tou skutečnou nemá nic společného,“ upozorňuje mediální odborník.

Cílová stanice našeho systému je slepá poslušnost

Ovšem za to úplně nejhorší považuje to, co Orwell nazývá ideozločinem, což je další analogie zmiňovaná v článku. „Ideozločin je už to, že si něco myslíte jinak, než je předepsáno, a tak z vás činí zločince a člověka odsouzeného k nějakému ne úplně pěknému konci. Z románu víme, že z Winstona Smithe, hlavního hrdiny, udělají v podstatě brutálním násilím vyprázdněnou lidskou schránku, která je nacvičená jenom poslouchat a vykonávat úkony bez jakékoli pochybnosti a rozumového zamyšlení. To je zjevně i podle paní Tůmové jakási cílová stanice toho dnešního našeho systému. Je to samozřejmě vyhlídka nepěkná, avšak obávám se, že velice realistická. Ale dávám tentokrát velké plus pro Seznam Médium, že zachovalo aspoň trošku soudnosti a respektu vůči pluralitě a tento článek na svých stránkách zachovalo,“ oceňuje Petr Žantovský.

Dnes končí opravdu smutným zastavením nad odchodem Jaroslava Bašty, archeologa, historika a dlouholetého politika už od konce 60. let, v posledních letech také poslance a prezidentského kandidáta. „Jaroslav Bašta byl velice osobitý člověk, působil sice zakřiknutým dojmem, ale názory měl pevné, jasné, srozumitelné a dobře argumentované. Jeho vývoj byl tak jako mnoha jiných vrstevníků z období Pražského jara trošku spletitý. Začínal jako člen hnutí Revoluční mládeže, které vedl Petr Uhl a kde se vyskytovala třeba také Petruška Šustrová. Byl jako člen tohoto spolku vězněn a zejména po podpisu Charty 77 se stal osobou naprosto nežádoucí, odsouzenou k určitým manuálním činnostem. Tedy klasický příběh českého disidenta 70.- 80. let. A jako mnozí další se Jaroslav Bašta snažil v roce 1989 vstoupit zase do toho veřejného kolbiště,“ připomíná mediální analytik.

Respektovali ho i ministři z jiného názorového spektra

Podařilo se mu to zejména poté, co se sblížil se sociální demokracií v době, kdy ji vedl Miloš Zeman. „V Zemanově vládě byl ministrem, poté zaměstnancem ministerstva zahraničí. Dokonce byl za různých ministrů a různých vlád velvyslancem v Rusku, později na Ukrajině, kam ho, pokud si dobře vzpomínám, vyslal ministr zahraničí Schwarzenberg. Čili nelze říci, že by Bašta byl čistě nějaké protégé jedné politické skupiny vůči jiné. Byl to odborník vhodný na danou pozici, a tudíž na ni byl vyslán. Myslím, že slouží ke cti i těm ministrům z jiného názorového spektra, že tuto věc respektovali. Ne vždy to tak bylo, ale vzpomínám si, jak Karel Schwarzenberg velice emocionálně vyháněl z jakýchkoliv klidnějších míst Hynka Kmoníčka, přesadil ho dokonce na druhý konec zeměkoule do Austrálie. A to jenom proto, aby mu nepřekážel, protože Kmoníček měl také vysoké ambice, určitě vyšší než Jaroslav Bašta,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Ale Jaroslava Baštu si bude pamatovat i jako dlouholetého člena poroty Krameriovy ceny pro nezávislou žurnalistiku. „Ostatně byl to právě on, kdo byl také jedním z jejích laureátů v počátcích té ceny, která se vyhlašuje už devět let. Nezdá se to, ale laureátů už tudy prošlo velké množství a vždy to byla – řekl bych – prvotřídní sešlost z lidí jako Honza Petránek, Jaroslav Bašta, Eva Kantůrková a podobně. Hlavní důvod, proč zmiňuji Jaroslava Baštu v této mediální rubrice, je ten, že poslední léta psal vynikající zahraničně politické komentáře na server První zprávy. Vždy v neděli mi poslal odkaz na nový komentář. Já jsem se na to strašně těšil, protože on vždy dokázal nabídnout osobitý, originální, velmi zasvěcený a také velmi objektivní pohled na věci, které v té zahraniční politice komentoval. Takže milý Jaroslave, ať je vám tam dobře a děkuji vám za všechno,“ loučí se mediální odborník.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

inflace

jeden z posledních vašich slibů byl, že inflace klesne. A zase jste se hodně mýlil, inflace v České republice stoupá!! jak je to možné?? Stát vám platí 14 poradců, mezi nimi Křečka, to ani on nevěděl že inflace a ceny budou neustále stoupat?? Tak k čemu tam vlastně všichni jste ???

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

z Čech by měli vybraní novináři a různí chlívkaři povinně narukovat na Ukrajinu, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskusepadr , 13.04.2024 9:46:28
jinak se to tady nevyčistí. Česká fopjak, dobrá fojak.

|  11 |  0

Další články z rubriky

Vondrův „majstrštyk“ na hokeji. „Na vlajku se čárat nesmí.“ Naštval všechny

10:30 Vondrův „majstrštyk“ na hokeji. „Na vlajku se čárat nesmí.“ Naštval všechny

Zdá se, že Alexandr Vondra, lídr koalice SPOLU pro nadcházející Evropské volby, šlápl, obrazně řečen…