Je omluvitelné, že poslanec Farský jede na půl roku studovat do USA?Anketa
Nicméně, není od věci se podívat, co vlastně Fulbrightovo stipendium je. Tento výměnný program založil americký senátor J. William Fulbright už v roce 1946. A podle článku New York Times z roku 1986 ho k tomu dohnal šok z bombardování Hirošimy a Nagasaki. Cíl byl dle Fulbrighta jednoduchý – vyhnout se jaderné válce.
Stipendium, které umožňuje zahraničním studentům, vědcům i pracovníkům neziskovek studovat, učit a výzkumničit v USA a stejně tak studentům a vědcům z USA to samé dělat v zahraničí, financuje americké ministerstvo zahraničí a rozpočet na něj schvaluje americký kongres. Na financování a podpoře se podílejí také partnerské země a spřátelené instituce.
Řadu těch, kdo obdrželi Fulbrightovo stipendium, pak čekala zářná kariéra v čele státu, například Kolindu Grabarovou Kitarovičovou, bývalou prezidentku Chorvatska, Ašrafa Gháního, donedávna prezidenta Afghánistánu, Ivetu Radičovou, bývalou premiérku Slovenska nebo Andrease Papandrea, bývalého řeckého premiéra. Další pak obdrželi Nobelovu cenu, například fyzik Petr Higgs, ekonomové Joseph Stiglitz a Milton Friedman, diplomat Henry Kissinger nebo spisovatel John Steinbeck.
Kromě Fulbrightova stipendia existuje i Fulbrightova společnost (Fulbright Association), nezisková organizace jejímiž členy jsou právě recipienti Fulbrightova stipendia. Tato organizace podporuje mezinárodní vzdělávání a kulturní výměnu. A uděluje Fulbrightovu cenu mezinárodního porozumění. Držitelem byl například již zesnulý Václav Havel, obdržel ji také bývalý americký prezident Bill Clinton a naposledy se tohoto ocenění dostalo bývalé německé kancléřce Angele Merkelové (když ještě byla ve funkci).
Fotogalerie: - Každodenní zatýkání
Z Fulbrightova stipendia, které umožňuje poučit se o cizích kulturách a naučit se cizí jazyky, ovšem nemají prospěch jen studenti a vědci. Ale také třeba tajné služby. Sám senátor Fulbright řekl, že nejmenovaný agent CIA přišel za jedním ze stipendistů, který studoval v Paříži ve Francii, a nabídl mu, že mu zařídí byt zadarmo, když mu bude student hlásit, co si mezi sebou povídají vietnamští studenti. „Několikrát jsem byl za ředitelem CIA, abych je odradil od toho, aby studenty používali pro své účely,“ řekl dle New York Times Fulbright a dodal: „Vždy to hrozilo. A mám podezření, že to hrozí doteď.“ Kromě Fulbrighta o využívání stipendistů hovořil i antropolog David Price, který v rozhovoru uvedl, že část těch, kdo Fulbrightova stipendia využili, pak odešli pracovat pro ministerstvo zahraničí nebo právě tajné služby.
Zpět k Farskému. Prestižní poradenská firma Shemmassian Consulting, která studentům pomáhá s přihláškami na prestižní americké univerzity, uvádí, že pro studentský program amerických studentů v roce 2021 a 2022 se přihlášky podávaly od konce března do poloviny října 2020. Česká Fulbrightova komise pak hlásí, že do 31. března přijímá přihlášky středoškolských učitelů do programu Fulbright Teaching Excellence and Achievement, který proběhne v roce 2023. Podle orientační příručky Fulbrightovy komise v Česku by od prvního interview až po odjezd mělo uběhnout minimálně sedm měsíců, ale spíše více.
Jinými slovy, podle všech těchto zdrojů musel Jan Farský svůj projekt přihlásit komisi už před volbami. Redakci ParlamentníchListů.cz není známo, že by Jan Farský v médiích nebo na sociálních sítích před volbami svým voličům sdělil, že by se mohlo stát, že by odjel do USA. Kromě toho, Jan Farský uvedl, že by v USA měl strávit půl roku. Tabulka Fulbrightovy komise ovšem říká něco jiného, podle ní bude stipendium Farský pobírat 8 měsíců, tedy 2/3 roku.
Za zmínku stojí také téma projektu, tedy „Jak přeměnit 250 let amerického federalismu v plán pro dalších 25 let Evropské unie“. Podrobná dokumentace je samozřejmě známa pouze Farskému a Fulbrightově komisi, nicméně už název napovídá, že se projekt bude zabývat způsoby, jak by se Evropská unie mohla či měla federalizovat a jaké poučení by si měla vzít z příkladu Spojených států amerických.
Federalizace EU je přitom dost ožehavé téma. De facto by znamenala, že se z Evropské unie stane jeden stát s vládou a dalšími institucemi, místo unie suverénních států. V kostce se dá říci, že by federalizace značně zvýšila moc Bruselu na úkor členských států. Federalizaci podporuje například nová německá vláda socialistů a Zelených, v Česku pak někteří proevropští aktivisté.
Psali jsme:
autor: kas
