Na článek „České mediální rady jsou v současnosti pouhou parodií na nezávislý a dobře fungující orgán“ od redaktorky Lidových novin Jany Machalické nejdříve zareagoval Jan Krůta.
„Musím říct, že ta míra nenávisti vůči této Radě, ostatně nejenom této Radě, ale vůči celému rozhlasu, je neskutečná, je to osočování,“ spustit Jan Krůta. „Myslíš soudružku Machalickou?“ vložil se Vítězslav Jandák. „Napadání, neskutečné napadání, nepravdy a člověk má skoro chuť říct, že asi sem měla přijít ta paní, která to psala, protože ta je tak chytrá, že vždycky věděla všechno správně,“ mluvil Krůta.
Jen pro upřesnění, redaktorka Machalická se ve zmíněném článku vyjádřila o Janu Krůtovi jako o tom: „Jenž má na svém kontě ostudné normalizační aktivity, zejména spoluautorství nechvalně známého denunciačního článku o Plastic People v Mladém světě. Za tento čin si posypal hlavu popelem, což je hezké, ale sotva se může považovat za morální autoritu, v radě jednoduše nemá co dělat.“
„Nevím, jestli se mám bránit nebo to hodit za hlavu, ale ono to moc nejde, když vám někdo řekne, že celý život pácháte nějaký zvěrstva a neřekne jaký nebo co, abych se mohl bránit, tak je to pokořující, velice mě to rozčiluje a zatím se s tím neumím vyrovnat, přiznám se,“ a dodal, že je to něm jako v papiňáku.
Poté se ujal slova Vítězslav Jandák. „Chtěl bych se připojit k Honzovi, ne v tom, že bych si stěžoval, protože když chceš od vola srnčí, tak seš vůl sám, jak říkala moje máma. Já přece nemůžu od paní Machalický čekat něco chytrýho, inteligentního. Nebo od pana Šídla, od tohohle vodpadu. Nejde to. Tyto skupiny, skupinky, oni řvou strašně nahlas, ale mluví o tom, že je tu nenávist a rozdělená společnost, ale to oni rozdělují tu společnost,“ říkal Jandák, který ve své řeči také zmínil publicistu Jiřího Černého.
„Já jsem v životě pana Černýho neviděl. A tento člověk o mně napíše, že jsem kreatura a dostal ho z rozhlasu. Já ho neznám, ptal jsem se, jestli ho mám zažalovat. Ale ne, až ho potkám, tak mu ji fláknu. Ale proč jsou lidé, kteří mají možná jiné myšlení, neustále v této zemi napadáni od lidí, o který bych si neotřel ani boty,“ pokračoval Jandák.
„Kde to jsme dneska? Tady je to prostě šoufl vám řeknu, šoufl, nemůžu si pomoct,“ ulevil si Jandák.
Své vyjádření pak zakončil vzkazem, že si je vědom, že jednání Rady se nahrává, takže se s jeho ostrými slovy seznámí veřejnost i dotyční, kteří to určitě budou náležitě komentovat. „Ale co si oni myslí, to mně je u prdele,“ zakončil svůj diskusní příspěvek.
V článku od redaktorky Machalické se kritice nevyhnul ani další staronový člen Rady, a to Tomáš Kňourek. „Tomáš Kňourek se domnívá, že penis je sprosté slovo. A rozpoutal tak neskutečný cirkus s údajnými vulgaritami, které se vysílají na Vltavě, což „velká“ rada sice smetla se stolu, ale touto absurditou se vážně zabývalo nemálo lidí a řešila se v médiích,“ napsala Machalická.
„Kolega Jandák perfektně vystihl stav současné nejen české žurnalistiky, kterou ovládlo antilidství. Absentuje snaha argumentovat, přesvědčovat, naopak vévodí dehonestace a nálepkování nositelů nepohodlných názorů. K paní Machalické lze asi říct jen to, že by dokonale pasovala do role kápa na kádrovce,“ dodal pro ParlamentníListy.cz Tomáš Kňourek.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Barbora Richterová
