Od politiků už jsme schytali hodně urážek, ale ministr financí Andrej Babiš je hravě překonal, Podle něj jsme zkorumpovaná pakáž. Podobný výrok nemá v právním státě místo bez předchozího rozsudku a nemůže si ho dovolit ani sebemocnější politik. I když se mu nelíbí, že informujeme o jeho střetu zájmů, prohlásil v úvodu reportáže redaktor Marek Wollner.
„Pořad Reportéři točí pořady na objednávku. Vy jstě jedna zkorumpovaná pakáž, která natočila o mně 16 pořadů, a teďka točíte zase něco o mně,“ říká na kameru Babiš.
Andrej Babiš má za sebou náročný měsíc. Musel vysvětlovat, jak uhradil bezmála 1,5 miliardy korun za nákup jednokorunových dluhopisů, z jejichž výnosu platí nulovou daň. Poslanci po bouřlivé debatě také přehlasovali veto prezidenta, a tak za pár dní začíná platit novela o střetu zájmů přezdívaná lex Babiš.
Celý pořad je ZDE.
„Agrofert je jedna z největších středoevropských skupin, která podniká v chemii, potravinářství a zemědělství. Tržby za předloňský rok byly 167 miliard a čistý zisk byl 8,6 miliardy korun,“ říká Jaroslav Mašek z časopisu Forbes.
Svěřenský fond nemá vlastníka
Andrej Babiš chce nyní po přijetí zákona, který ministrům znemožňuje obchody se státem a přijímání dotací, firmu Agrofert vložit do svěřenského fondu. „Je to institut, který umožňuje vyčlenit část majetku fyzické osoby tak, aby se odstínila od jeho vlastnictví. To znamená, že svěřenský fond nemá vlastníka, vlastník je anonymní. Musíte jmenovat správce svěřenského fondu. A podle zákona máte právo jej nejen jmenovat, ale také odvolat a dohlížet na jeho činnnost,“ říká Ladislav Mejzlík, děkan Fakulty financí a účetnictví z VŠE.
Který z okolních národů vám vadí?Anketa
„Fakticky o něm bude rozhodovat šéf svěřenského fondu, ale dá se předpokládat, že bude velmi pečlivě naslouchat názorům zakladatele toho fondu, což je Andrej Babiš,“ podotýká Mašek.
Ztráta veřejných zakázek by byla likvidační
Největší debata v posledních dnech byla o tom, jak firmy skupiny Agrofert spolupracují se státem. Pobírají investiční pobídky, dotace a mají veřejné zakázky. Firmy vlastněné jakýmkoliv ministrem se nyní již o veřejné peníze nebudou smět ucházet. „V tom koncernu je řádově deset firem, pro něž veřejné zakázky tvoří většinu obratu. A pro ty skutečně to, že by o ty zakázky měly přijít, by bylo víceméně likvidační,“ říká Jiří Skuhrovec, ekonom z firmy EconLab.
„České zemědělství v současné době trenduje ve prospěch podpory velkých celků,“ říká Petr Havel, agrární analytik.
Sto milionů dotací pro firmy skupiny Agrofert
V roce 2013 dotoval stát velké potravináře 130 miliony korun ročně. V minulém roce to již bylo bezmála 400 milionů. Na firmy skupiny Agrofert tak připadlo více než sto milionů korun. „Firmy spojené se společností Agrofert čerpají podstatně více dotací než jiné firmy. To samozřejmě není dobré,“ podotýká Havel.
„Agrofert a jeho podniky mají stejné postavení, pokud žádají ať už národní, nebo finanční prostředky z programu rozvoje venkova. Ta pravidla platí naprosto stejná pro všechny. Buď je splní, nebo nesplní,“ tvrdí ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Když se podíváme na vývoj dotací, které vykazuje holding Agrofert, tak vidíme, že od roku 2011 tam začíná poměrně strmý nárůst. V roce 2011 obdržely celkem na dotacích necelých 600 milionů korun a v roce 2015 miliardu a 600 milionů korun,“ říká Jan Pavel z katedry veřejných financí VŠE.
„Firmy spojené s Agrofertem čerpají dotace v řádech stovek milionů korun. Firmy jiné čerpají dotace v řádu jednotek maximálně desítek milionů korun při nějaké kumulaci. Z toho je vidět, že to skutečně není správně nastaveno,“ podotýká Havel.
Zakázka za 2,7 miliardy
„V tom koncernu je řádově 30 firem, které získávají nějaké veřejné zakázky. Začneme-li od největší, tak je tam zakázka se společností Čepro na dodávku palivových hmot,“ poznamenává Skuhrovec.
Také zakázky, které zadává státní společnost Čepro, v poslední době vzrostly. V loňském roce odebralo Čepro od firem skupiny Agrofert za 2,7 miliardy korun.
„Objem od skupiny Agrofert je postavený pouze na tom, jak výhodnou nabídku společnost má. Hlavní důvod k nárůstu dodávek bylo to, že v současné době je Agrofert jediným výrobcem na území ČR, který dodává v dané míře tento produkt,“ říká Jan Duspěva, předseda představenstva společnosti Čepro.
„Potom jsou tam zakázky na lesnické služby pro společnosti Uniles a Votanforest a pak už jen několik řádově menších společností, které dodávají například pro Správu hmotných rezerv, Českou poštu,“ říká Skuhrovec.
Agrofert by mohl přijít o 4,25 miliardy
Jiří Skuhrovec vypracoval odhad finančního dopadu. O kolik by firmy skupiny Agrofert mohly ročně přijít, kdyby neobchodovaly se státem? Veřejné zakázky – 705 milionů korun, evropské dotace – 176 milionů korun, zemědělské dotace – 669 milionů korun, zakázka pro Čepro – 2,7 miliardy korun. Celkem tedy 4 miliardy 250 milionů korun.
Přišel by Agrofert o zakázky, které již má? „Ne, zákon říká, že společnosti se nemohou ucházet o veřejné zakázky. Ale v momentě, kdy je podepsaná smlouva, to by byl hodně děsivý zákon, který by rušil zakázku ve chvíli, kdy je již podepsaná smlouva. To by narušovalo elementární právní jistotu. Ale z hlediska těch firem ty smlouvy jsou kolikrát na jeden dva roky, takže velmi brzo se budou uzavírat nové smlouvy a v ten moment by to pro ně bylo až likvidační,“ říká Skuhrovec.
Dluhopisy mu vynášejí miliony, daň ale neplatí
Andrej Babiš je vrchní strážce při výběru daní. Nyní ale sám čelí podezření, zda daně nekrátil. A to když koupil korunové dluhopisy firmy Agrofert, které mu nyní vynášejí 90 milionů korun ročně. Z těch platí nulovou daň.
„Andrej Babiš jako majitel Agrofertu nakoupil za 1,5 miliardy dluhopisy Agrofertu,“ říká senátor Václav Láska (Strana zelených).
„Ta operace musí být podle zákona a musí mít nějaký účel. Účel vydávání dluhopisu je posílit kapitál té firmy, dát jí prostředky, které ona potřebuje k nějakému účelu. Pokud ten účel není naplněn, pokud je to obchod jen fiktivní, který má skutečně sloužit jen ke zkrácení daně, pak se dostáváme do roviny daňové, že finanční úřad by tu daň měl doměřit,“ uvádí senátor Láska.
Jinými slovy, ten, kdo vydává dluhopisy, má nedostatek volných peněz. A právě prodejem dluhopisů je získává. Je otázka, zda Agrofert měl skutečně nedostatek peněz, nebo jen formálně vydal dluhopisy, aby jeho majiteli ušetřil desítky milionů korun na daních.
Kde vzal 1,5 miliardy na nákup dluhopisů?
„Záměr to byl asi určitě. Jestli je tohle možno považovat za daňový únik nebo za trestný čin, to je úkol pro toho, kdo to bude vyšetřovat,“ říká Mejzlík.
„Pro odpověď na otázku, zda trestněprávní rovina je či není, je strašně důležité vědět, kde Babiš těch 1,5 miliardy vzal,“ říká Láska.
Televize pak převzala z Babišova internetového videopořadu „Babišova kavárna“ Babišův výrok, že v letech 1993 až 2015 měl čisté příjmy celkem 2 531 768 228 korun. I když o několik týdnů dříve uváděl částku výrazně nižší.
Pokud dnes Andrej Babiš uvádí jinou sumu než původně, nemělo by zapadnout, že částku 1,5 miliardy svých příjmů zveřejnil právě on sám. Proč? To jsme se z jeho pořadu kavárna nedozvěděli, podotýká televize v průvodním slově.
„Buďto to skutečně byly legální prostředky, zdaněné, Andreje Babiše, což pro něj by neměl být problém prokázat; prokáže to jednak předložením daňových přiznání, z nichž bude vyplývat, že takové příjmy a výdělky za uvedené období měl, a jednak tam budou výpisy z účtu, kde ta transakce bude zanesena. Takže prokázání tohohle by mělo být velmi jednoduché,“ říká Láska.
„Já s vámi nemám se o čem bavit. Já vám nemám co ukazovat. Mám příjem dva a půl miliardy, je na to trestní oznámení, takže policie to vyšetří,“ řekl televizi Babiš.
Finanční úřad by měl nyní zjistit, zda Andrej Babiš platil daně, jak náleží. Nebo mu případně doměřit daň dodatečnou. A jsme u dalšího střetu zájmů. Finanční úřad spadá pod Ministerstvo financí řízené Andrejem Babišem, upozorňuje televize.
Na otázku, zda neukáže médiím výpis z účtu, aby se zbavil podezření, pak Babiš uvedl: „Žádné podezření. Vy jste součástí kampaně, lidi za vás platí poplatek 135 korun měsíčně, máte 5,2 miliardy a děláte zmanipulované věci a jste zkorumpovaní a děláte reportáže na objednávku. A to je všechno,“ řekl. Na otázku reportérky, na čí objednávku reportáže točí, pak odpověděl: „To já nevím. Ale o mě už točíte asi sedmnáctou reportáž. To dobře víte. Takže já se vám nemám co zpovídat.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
