Osvětlit některé aspekty napjaté mezinárodní situace s vazbami na válku v Sýrii a konflikt na Ukrajině přijeli na Technickou univerzitu v Ostravě někdejší velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář a dřívější místopředseda Evropského parlamentu za ČSSD Libor Rouček, kteří společně založili Iniciativu pro evropské hodnoty. Zvláště bývalý diplomat Petr Kolář se na akci velmi ostře vymezoval vůči putinovskému Rusku a také islámskému radikalismu, takže v aule ekonomické fakulty i zaznělo: „Islámský stát musíme definitivně porazit, což jen ze vzduchu asi nebude možné. Proto bych byl i pro pozemní invazi proti němu za účasti NATO. Ta pomoc od nás by ale musela být uvážená, když by se především opírala o arabské spojence z okolních států,“ prohlásil.
Bojíte se teroristického útoku na území České republiky?Anketa
Extrémní pravičáci s radikální levicí chtějí rozbít Evropskou unii
V úvodu besedy ale nejprve oba politici vysvětlili, proč vlastně založili svou Iniciativu na zachování evropských hodnot. Vedla je prý k tomu, jak se společně shodli, některá varovná volání z menší části české společnosti po vládě tvrdé ruky a odmítání základních zásad liberální demokracie, které v české společnosti převládají po roce 1989. Zkušení čeští diplomaté se také přiznali, že i když stojí na opačných pólech domácí politické scény, chtěli by republiku spíše nasměrovat k vyspělému Západu.
„Myslím si, že není určitě náhodou, když se krajní pravice spojí s extrémní levicí a polofašistickými sdruženími a společně bojují proti evropské integraci. Chtějí Evropskou unii rozbít. V tomto bodě se jejich zájmy vždy protínají,“ uvažoval diplomat Kolář.
V souvislosti s tím jeho kolega Rouček uvedl, že v odchodu z evropských struktur nevidí žádnou rozumnou alternativu. „Vystoupit z Evropské unie není problém, ale co potom? Na koho bychom se mohli na východě orientovat kromě Ruska? Naším vzorem bude Moldávie nebo Makedonie? Neměli bychom ekonomickou ani bezpečnostní stabilitu. Když jsme se v nedávné minulosti nedovedli vhodně integrovat do Evropy, skončili jsme dvakrát pod okupační správou,“ konstatoval Libor Rouček. Ten dále vysvětloval, proč si Evropská unie neví rady s nynější uprchlickou krizí a i s dalšími závažnými problémy.
„Evropská unie není žádný superstrát, nýbrž dobrovolné společenství 28 zemí, kde panují různorodé názory. Zatímco strana Zelených v Německu by přijala naprosto všechny uprchlíky, v Maďarsku postavili na hranicích plot. Je to o hledání vhodného kompromisu při zachování všech národnostních specifik. Já jsem pro evropskou federaci, která by fungovala podobně jako v Německu. Jeho 16 spolkových zemí je řízeno perfektním způsobem,“ upřesnil ještě někdejší místopředseda Evropského parlamentu.
Petr Kolář a Libor Rouček (Foto: Jan Štěpán)
Petr Kolář: Islám zůstal myšlenkově 500 let za křesťanstvím
V otázce řešení válečného konfliktů v Sýrii zastávají oba diplomaté poněkud odlišný názor. Ten razantnější by prosazoval Petr Kolář: „Islámský stát funguje také jako alternativa a zázemí pro všechny extremisty, jeho hlavním nástrojem je terorismus. Jedná se o militantní islamismus, prosazující právo šaría, který s islámem jako takovým má jen málo společného. Ve své podstatě je nebezpečnější než fašismus nebo komunismus, proto ho musíme porazit a zničit. Jsem proto i pro pozemní invazi, do které by se alespoň částečně zapojilo NATO. Zásah z naší strany by musel být opatrný a opíral by se především o spolupráci s arabskými spojenci ze sousedních států,“ uvedl. Někdejší špičkový politik se domnívá, že najít to nejvhodnější řešení nebude vůbec lehké. Poukázal především na absurdní situaci, kdy například Turecko, řádný člen severoatlantické aliance, vystupuje proti Kurdům, chce zabránit jejich autonomii, i když se právě jim nejvíce daří v boji proti Islámskému státu. „Nejedná se jen o to vyhrát válku, ale i o nalezení východiska, co bude po ní. Evropa by se měla potom podílet na vytváření funkčních státní institucí v této oblasti. Zásadně by to mohli ideologicky ovlivnit imámové z umírněného islámu. Bohužel se nyní setkáváme s tím, že Islámský stát má v Evropě své gerilové jednotky, které se rekrutují z muslimů, kteří tam žijí už druhou nebo třetí generaci. Jedná se o jedince, vymyté idioty, bojující společně s teroristy,“ konstatoval Petr Kolář.
Do pozemní vojenské operace za účasti NATO by se určitě nepouštěl Libor Rouček, který označil situaci na Blízkém východě jako extrémně složitou, jež se nyní ještě zkomplikovala sestřelením ruského bombardéru. „Na veřejnosti nebylo vůbec známé, že v Turecku žije u syrských hranic okolo 100 tisíc Turkmenů, vůči kterým nemá Rusko zrovna přátelský vztah. Navíc tam kromě národnostních sporů panují i náboženské třenice uvnitř islámu, který by už nutně potřeboval reformaci. Já nejsem ohledně urovnání války v Sýrii vůbec optimista,“ řekl sociálnědemokratický politik a doplnil: „Už když jsem byl před třiceti lety v Anglii a ze zvědavosti jsem navštěvoval mešity, setkal jsem se s radikálními imámy, kteří zcela otevřeně štvali proti jiným náboženstvím. Když jsem na to své britské přátele upozorňoval, tak mi odpověděli, že jim to nevadí, protože u nich vyznávají svobodu slova. Teprve nyní se s tím začíná něco dělat.“
Oba diplomaté se pak shodli na tom, že islám zůstal za vývojem v křesťanství o mnoho set let zpátky. „My jsme si už prošli válkami mezi katolíky a protestanty, zažili jsme různé revoluce s gilotinami, komunismus i koncentrační tábory, než se většina Evropy propracovala k liberální demokracii. Také islám se musí naučit tolerovat odlišná náboženství, jiné národnosti i jinou sexuální orientaci,“ prohlásil Kolář.
Psali jsme:
Putin stále zkouší demokratický svět
Poměrně dost času věnovali zakladatelé Iniciativy pro Evropské hodnoty situaci v Rusku a na Ukrajině. „Po rozpadu velkého Sovětského svazu panuje v Rusku frustrace a Putin nyní postavil svou ideologii na pravoslaví a vymezování vůči Západu se svými velmocenskými ambicemi. I když Rusové vypadají stejně jako my, jsou jiní. Sami o sobě tvrdí, že jsou Euroasiati a mají poněkud odlišné uvažování. My bychom asi nevěřili bývalému agentu KGB, který dnes v kostele padá na kolena a pokorně se modlí. V Rusku je to jinak, stále v něm vládne filosofie, na rozdíl od vyspělé Evropy, že jedinec, osobnost, neznamená vůbec nic a jedinou správnou cestou je podporovat svého vládce – gosudara,“ přibližoval ruskou mentalitu bývalý velvyslanec v této východoevropské mocnosti Petr Kolář a ještě dodal: „Putin už léta vyspělou Evropu a vlastně celý demokratický svět stále testuje, kam až může zajít. Začalo to v roce 2008 zabráním Jižní Osetie v Gruzii, a když se nic nestalo, tak přišla na řadu Ukrajina. K tomu možná přispěla i změna politiky v USA, kdy prezident Obama už nevyznává politiku tvrdé ruky, ale otevřeného řešení některých konfliktů. V Rusku si to vyložili jako další důkaz slabosti celého Západu.“
Podle slov Libora Roučka má na složité situaci na Ukrajině velký vliv i fakt, že žádné ekonomické reformy se tam vůbec nepodařily v porovnání s ostatními postkomunistickými zeměmi. „V roce 2010 tam mělo HDP koeficient mínus dvacet. Paradoxně nejlépe se měli Ukrajinci za časů Janukovyče, ale lídři Oranžové revoluce si za nějakou dobu sami vjeli do vlasů. Já jsem na Majdanu byl a my jsme se jim snažili tehdy přiblížit naše sociálně-demokratické principy. Bylo mi těch lidí líto, oni to nepochopili, okamžitě chtěli do Evropské unie, aniž by se k tomu postupně dopracovali tak jako my. Nyní je tam nutný dialog, uklidnění situace a vytvoření nějakého federativního uspořádání,“ vysvětloval Rouček.
V závěru akce se oba diplomaté vrátili k poměrům na české politické scéně a vyzvali přítomné, ať příští rok určitě přijdou k volbám. „Volte některou z demokratických stran, nedávejte hlas fašistům, xenofobům nebo populistům, kteří vám naslibují nemožné,“ zakončil přednášku Petr Kolář.
- Další reportáže ČTĚTE ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
