Nová německá strategická koncepce představuje jeden z nejvýraznějších posunů v bezpečnostní politice země za poslední desetiletí. Dokument vznikl v reakci na zásadní proměnu bezpečnostního prostředí v Evropě po ruské invazi na Ukrajinu a reflektuje rostoucí napětí mezi Ruskem a západními státy. Berlín v něm poprvé explicitně označuje Rusko za hlavní hrozbu pro stabilitu evropského prostoru.

Strategie zdůrazňuje potřebu posílit obranyschopnost Německa nejen na národní úrovni, ale i v rámci širších aliančních struktur. Klíčovou roli v tomto ohledu hraje Severoatlantická aliance, kterou dokument označuje za základ kolektivní obrany Evropy. Německo zároveň deklaruje ambici přispívat k posílení evropského pilíře aliance a být jedním z hlavních garantů bezpečnosti na kontinentu na úkor Spojených států, které se stále více orientují na indicko-pacifický region.

Významnou součástí strategie je plán dalšího rozvoje Bundeswehru. Německo chce pokračovat v modernizaci armády, zvyšování počtu vojáků i investicích do vojenské techniky. „Budujeme Bundeswehr tak, aby se stal nejsilnější konvenční armádou v Evropě. V krátkodobém horizontu posilujeme naši obranu a odolnost, ve střednědobém horizontu usilujeme o významné zvýšení celkových kapacit a v dlouhodobém horizontu dosáhneme technologické převahy,“ uvedl ministr obrany Boris Pistorius, jak informuje Politico.

Důraz je kladen také na schopnost rychlého nasazení sil a připravenost čelit scénářům zahrnujícím jak konvenční válku, tak hybridní hrozby. Právě hybridní dimenze konfliktů tvoří další klíčový prvek nové strategie. Dokument upozorňuje na rostoucí význam kybernetických útoků, dezinformačních kampaní či sabotáží infrastruktury. Německo proto plánuje posilovat odolnost státu i společnosti vůči těmto formám ohrožení a zároveň zlepšovat koordinaci mezi civilními a vojenskými složkami.

Plán také počítá s významným rozšířením personálu s cílem dosáhnout počtu alespoň 460 000 aktivních a neaktivních vojáků. V současné době je v Bundeswehru přibližně 185 000 vojáků v aktivní službě. Samotná záloha má být povýšena na ústřední pilíř národní obrany, což odráží roli Německa jako logistického uzlu v jakémkoli budoucím evropském konfliktu.

Nová koncepce zároveň reflektuje širší trend v Evropě, kde řada států po roce 2022 přehodnotila své obranné priority. Rostoucí vojenské výdaje, posilování armád a důraz na kolektivní bezpečnost jsou společnými jmenovateli těchto změn. Německo se v tomto kontextu snaží převzít aktivnější roli, která odpovídá jeho ekonomické i politické váze.

MUDr. Zdenka Němečková Crkvenjaš, MBA

• ODS
• poslankyně

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

„Musíme být schopni se bránit,“ uvedl Pistorius a popsal tuto reformu jako odklon od desetiletí trvajících předpokladů mírového období. V dokumentu se výslovně zmiňuje právě i ruská hrozba. „Rusko vytváří podmínky pro vojenský útok na státy NATO,“ uvádí se ve strategii.

Tento posun přispívá k dalšímu prohlubování napětí mezi Moskvou a západními státy. Zatímco Berlín a jeho spojenci argumentují nutností reagovat na bezpečnostní realitu a chránit evropský prostor, ruské vedení interpretuje tyto kroky jako součást širšího procesu militarizace Evropy.

Reakce z Kremlu na novou německou strategii byla kritická a také varovná. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle serveru piter.tv uvedl, že podobná vyjádření vyvolávají obavy nejen v Rusku, ale i napříč Evropou. „Myslím si, že když Evropané čtou takové řádky a dozvídají se o takových plánech, asi mnohým z nich běhá mráz po zádech,“ prohlásil. Naznačil historickou paralelu s odkazem na světové války ve 20. století, když uvedl, že Německo by se mělo vyvarovat kroků, které v minulosti vedly k rozsáhlým konfliktům. „Německá vláda by se neměla nechat vtáhnout tam, kam už několikrát v historii,“ dodal.

Peskovova slova zapadají do dlouhodobé komunikační linie Kremlu, který opakovaně kritizuje posilování vojenských kapacit evropských států a označuje je za destabilizující faktor. Podle tohoto pohledu není současný vývoj v Evropě cestou k větší bezpečnosti, ale naopak k dalšímu zvyšování napětí a militarizaci Evropy, přičemž některé evropské země otevřeně hovoří o možném konfliktu s Ruskem. A právě Německo v tom hraje hlavní roli.

„Německo se velmi aktivně podílí na šíření hysterické rusofobie na evropském kontinentu. Německo se snaží hrát vedoucí roli i v této oblasti, a proto se dělá vše pro to, aby se z naší země vytvořil obraz nepřítele. Na to jsou vynakládány velké prostředky a tato práce, k našemu velkému zármutku, pokračuje. To zjevně není v zájmu národů evropských zemí,“ varoval mluvčí Kremlu už loni, jak psala agentura TASS.

Psali jsme:

Německá armáda by mohla využít i důchodce

Trhnout se od USA a ještě držet nepřátelství s Ruskem? Šándorovo varování pro Evropu

„Pojď na bitku.“ Největší fanda NATO dostal výzvu z Ruska

Německo: Připravujme se na NATO bez USA