Nová německá strategická koncepce představuje jeden z nejvýraznějších posunů v bezpečnostní politice země za poslední desetiletí. Dokument vznikl v reakci na zásadní proměnu bezpečnostního prostředí v Evropě po ruské invazi na Ukrajinu a reflektuje rostoucí napětí mezi Ruskem a západními státy. Berlín v něm poprvé explicitně označuje Rusko za hlavní hrozbu pro stabilitu evropského prostoru.

Strategie zdůrazňuje potřebu posílit obranyschopnost Německa nejen na národní úrovni, ale i v rámci širších aliančních struktur. Klíčovou roli v tomto ohledu hraje Severoatlantická aliance, kterou dokument označuje za základ kolektivní obrany Evropy. Německo zároveň deklaruje ambici přispívat k posílení evropského pilíře aliance a být jedním z hlavních garantů bezpečnosti na kontinentu na úkor Spojených států, které se stále více orientují na indicko-pacifický region.

Významnou součástí strategie je plán dalšího rozvoje Bundeswehru. Německo chce pokračovat v modernizaci armády, zvyšování počtu vojáků i investicích do vojenské techniky. „Budujeme Bundeswehr tak, aby se stal nejsilnější konvenční armádou v Evropě. V krátkodobém horizontu posilujeme naši obranu a odolnost, ve střednědobém horizontu usilujeme o významné zvýšení celkových kapacit a v dlouhodobém horizontu dosáhneme technologické převahy,“ uvedl ministr obrany Boris Pistorius, jak informuje Politico.

Důraz je kladen také na schopnost rychlého nasazení sil a připravenost čelit scénářům zahrnujícím jak konvenční válku, tak hybridní hrozby. Právě hybridní dimenze konfliktů tvoří další klíčový prvek nové strategie. Dokument upozorňuje na rostoucí význam kybernetických útoků, dezinformačních kampaní či sabotáží infrastruktury. Německo proto plánuje posilovat odolnost státu i společnosti vůči těmto formám ohrožení a zároveň zlepšovat koordinaci mezi civilními a vojenskými složkami.

Plán také počítá s významným rozšířením personálu s cílem dosáhnout počtu alespoň 460 000 aktivních a neaktivních vojáků. V současné době je v Bundeswehru přibližně 185 000 vojáků v aktivní službě. Samotná záloha má být povýšena na ústřední pilíř národní obrany, což odráží roli Německa jako logistického uzlu v jakémkoli budoucím evropském konfliktu.