„Zanedbával. Nezbývá než zaplatit.“ Konec veterána ve zpravodajství ČT. Žantovský je zvědav

29.07.2023 7:50 | Komentář

TÝDEN V MÉDIÍCH Dlouhá léta si ředitel Českého rozhlasu René Zavoral držel pověst toho, kdo se na rozdíl od šéfa ČT Petra Dvořáka nerve o veřejné peníze. „Bohužel, tenhle racionální postoj začíná opouštět a začíná argumentovat něčím, co nepovažuji za úplně férové,“ říká pro ParlamentníListy.cz v jednom z témat nejnovějšího přehledu domácích mediálních událostí. V něm bude řeč i o konci Zdeňka Šámala na Kavčích horách, ale dojde i na omlouvání servility hlavních médií dokonce z akademické půdy.

„Zanedbával. Nezbývá než zaplatit.“ Konec veterána ve zpravodajství ČT. Žantovský je zvědav
Foto: Hans Štembera
Popisek: doc. Mgr. Petr Žantovský, Ph.D., mediální analytik

Anketa

Je Česko světová špička v dopravě a obraně, jak tvrdí premiér Fiala?

2%
98%
hlasovalo: 24643 lidí
Ještě před inaugurací nového generálního ředitele ČT Jana Součka se z Kavčích hor sypou zajímavé novinky. „Po různých debatách o budoucnosti paní Fridrichové, pana Železného či pana Moravce padá hvězda pana Šámala, několikerého šéfa zpravodajství České televize. V Týdnu v médiích jsem se jím opakovaně zabýval, znám ho dlouho. Byli jsme ve stejné době na Fakultě žurnalistiky, respektive dva roky od sebe. Celá léta jsem ho vnímal jako docela výsostného profesionála a jako člověka, který míval dobré nápady i odvahu opustit věci, které nikam nevedly, a zkusit věci nové. Velmi jsem si považoval jeho angažmá ve slovenské zpravodajské televizi TA3, kterou postavil na nohy. To bylo ve své době obdivuhodné dílo. Pak se vrátil do České televize, chvilku před koncem první dekády nového milénia tam chvilku fungoval ve stejné funkci, znovu se tam vrátil za Dvořáka,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Zdeněk Šámal na něj vždy působil dojmem člověka, který ví, co dělá, proč to dělá, proč ho to baví a proč nechce dělat něco jiného, možná i za lepších podmínek. „Byl mi sympatický. Nikdy jsme k sobě nijak přátelsky nelnuli, vykáme si. Poslední léta mi připadal strašně vyčichlý, jako kdyby si zejména ve druhém mandátu Petra Dvořáka všichni řekli: ‚Teď to máme jisté, televize je naše, tak si budeme dělat, co chceme‘. Petru Dvořákovi se při první volbě povedl husarský kousek, když do managementu získal všechny své podstatné konkurenty Hynka Chudárka, Milana Fridricha, Janu Kasalovou a s výjimkou Jany to tam i s těmito lidmi dlouhodobě fungovalo. Milan Fridrich je tam dodnes programový ředitel, podílí se celá léta na zásadním rozhodování, ačkoli byl vnímán jako největší Dvořákův sok i z hlediska různých politických podpor dvou tehdy nejdůležitějších stran, šlo hlavně o zájmy sociální demokracie,“ podotýká mediální analytik.

Zanedbával to podstatné, za co je z našich daní placen

Bere to tak, že se Dvořákovi povedlo vybrat to nejlepší, co se nabízelo, a nějak to využít. „Ale nejen já mám pocit, že ve druhém období tuto devízu zahodil a vyměnil ji za bezpečné skrývání se za odér té funkce, za jakousi politickou jistotu, za to, že má krytí v Radě České televize, že mu tam leze do tlustého střeva pan Šarapatka, píše o něm tirády na různá místa, do různých novin, odráží útoky na něj vedené jako správný propagandista. A bylo to celé čím dál víc umouněné. No a Zdeněk Šámal, bohužel, se na tom podílel svou nečinností. Neviděl jsem mu do karet a nevím, co sehrával za role v těch kauzách, které se odehrávaly ve zpravodajské budově, ale měl jsem čím dál víc pocit, že je zcela pasívní a nechává tomu volný průběh. Začal se hodně zajímat o archeologii, i ji ‚na stará kolena‘ studoval, což na jednu stranu imponuje, ale na druhou by to nemělo člověka vyšachovat z toho podstatného, co má dělat a za co je z našich daní placen,“ zdůrazňuje Petr Žantovský.

Ale má pocit, že Zdeněk Šámal právě to v posledních letech opravdu hodně zanedbával. „Ten pocit může být divácký, může být analytický, to není podstatné, já se tím nijak nedotýkám jeho schopností, jen konstatuji, že je možná nechal za dveřmi a zbytečně. A teď nezbývá nic jiného než za to zaplatit tím, že si pan Souček přivede, ať už z Brna či odjinud tým nových šéfů a nejbližších spolupracovníků. Ostatně to se dalo očekávat, protože postavil svůj kandidátský program na tom, že hodlá velmi významně vylepšit program zpravodajství a publicistika. Pak je celkem pochopitelné, že se o Šámalově odchodu začalo hovořit možná i dříve, než by to člověk čekal. Hořím zvědavostí, kdo usedne na jeho místo, protože to samozřejmě může být k lepšímu i k horšímu. Nechme se překvapit, ale je zjevné, že jak Dvořákem, tak Šámalem končí jedna éra České televize. Jaká bude ta příští, kdož ví,“ nechce mediální odborník předbíhat vývoj v ČT.

Poplatek 45 korun měsíčně je podle šéfa Čro smutné číslo

Také druhým tématem zůstaneme díky rozhovoru Čestmíra Strakatého s generálním ředitelem Českého rozhlasu René Zavoralem na Prostoru X, u veřejnoprávních médií. „Mně dlouhá léta imponovalo, že Zavoral nikdy nebyl tím tahounem, který by se rval o veřejné peníze, že mu bylo celkem jasné, v čemž byl realističtější než Dvořák, že když je společnosti ouvej, tak není dobré a diplomatické tahat z lidí další peníze na veřejnoprávní službu. Bohužel, tenhle racionální postoj začíná opouštět a začíná argumentovat něčím, co nepovažuji za úplně férové. Například říká, že ‚rozhlasový poplatek ve výši 45 Kč měsíčně za 25 stanic vysílajících nonstop je smutné číslo‘. Ale kdo nutí Český rozhlas, aby vysílal 25 stanic? Uvědomme si, že stanic terestricky vysílaných – to znamená v nějakých multiplexech, nějakých terestrických vysílacích sítích a tak dále, což pravda není úplně laciná záležitost – není zas tak moc,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Jde o stanice Radiožurnál, Vltavu, Dvojku, regionální studia a Čro Plus. „Pak máme digitální, tedy internetové Wave, další internetové stanice, které vysílá Český rozhlas, docela pěkně koncipované internetové rádio Jazz, mezi jehož publikum se počítám, ale to jsou všechno nízkonákladové záležitosti. Takhle, jak to pan generální podal, 25 nonstop vysílajících stanic, to vypadá, jako že to je 25 Radiožurnálů. Ale pozor, to není. Tady už začíná první podpásová argumentace, kterou se snaží opodstatnit požadavek na zvýšení koncesionářského poplatku. Přidává se také k myšlence, že by se měl rozšířit počet poplatníků o ty, co poslouchají rozhlas online skrze různé tablety, telefony a tak dále. To je také už vyčpělá argumentace, protože stejně jako u držitelů přístroje je to v podstatě trest za to, že máte přístup k nějaké technologii,“ upozorňuje mediální analytik.

Majitel technologie bude trestán za to, že ji vlastní

Za to by ale člověk neměl být trestán, přístup by měl mít z principu fungování této informační společnosti. „A jestli si vybere vysílání Českého rozhlasu Pohoda, u něhož absolutně nechápu, proč existuje, nebo Wave, který je pro jisté úzké, vyhraněné, nepochybně existující publikum, tak to je na výběru člověka, který tu technologii vlastní. Ale on si také nemusí nikdy žádný Český rozhlas pustit od rána do večera. Přesto za to má být trestán, že nějakou technologii vlastní. To je velice nedemokratické a proti smyslu a étosu dnešní společnosti. Takže to je falešná argumentace zejména, když je korunována větou: ‚Řada posluchačů konzumuje obsah veřejnoprávního média bezplatně online, na což zákon z roku 1991 nemyslí‘. V roce 1991 žádná online média nebyla, tak nemohlo být konzumováno cokoli podobného obsahům elektronických médií, tedy jde opět o argument z jiné vesnice,“ vysvětluje Petr Žantovský, proč ani tento Zavoralův argument nebere.

Generální ředitel začal i malinko vyhrožovat, že když nedostane víc peněz od poplatníků, že bude muset šetřit. Řekl: „Museli bychom začít některé stanice rušit, museli bychom se bavit o tom, jestli nesdružovat mnohem více regionální stanice, jestli nepropojit stanici Dvojka s regiony, jestli nehledat ještě větší synergie mezi Radiožurnálem a Plusem a tak dál.“ „Když to vezmu per partes, tak o propojování Dvojky, dříve Prahy, s regiony se mluvilo už dávno za Petra Duhana, není to nová myšlenka a navíc dává hluboký smysl. Propojovat regionální vysílání – při vší úctě k nim a k lidem, co to tam dělají, dobře vím, jaká je to řehole dělat v Plzni, ve Varech nebo v Pardubicích veřejnoprávní rádio zejména, když vám do toho permanentně mluví někdo z Prahy, kdo tomu nemusí zdaleka tolik rozumět, protože není z vašeho regionu – s Dvojkou smysl dává. Vždyť se stejně přebírají věci, které vznikají v Praze,“ poukazuje mediální odborník.

Dává smysl propojit zpravodajský Radiožurnál a názorový Plus

K synergii mezi Radiožurnálem a Plusem připomíná, že žádný Plus nebyl, dokud před lety tehdejší ředitel Vlastimil Ježek neumožnil československému vysílání Svobodné Evropy vysílat na vlnách Českého rozhlasu, a tak vznikla stanice Čro 6 – Rádio Svobodná Evropa. „Názvy stanice se průběžně měnily a teď je z toho Plus. Protože jsem u toho všeho byl, tak si ten vývoj pamatuji velice důvěrně a vím, že alespoň co se týče Petra Duhana, s nímž jsem dlouhá léta spolupracoval, tak to bylo vždy vnímáno jako publicistická odpověď na zpravodajství Radiožurnálu, což podle mého názoru dává hluboký programový smysl. Naopak nedává smysl, aby se tam vysílaly jiné pořady než komentáře, rozhovory, analýzy, které by ale mohly být stejně dobře infiltrovány jako součást vysílání Radiožurnálu. Zejména ve večerních hodinách, kdy Radiožurnál už není zdaleka tou stanicí, kterou si pustíte přes den, tedy převážně zpravodajský servis z různých oborů,“ zdůvodňuje Petr Žantovský.

Plus, dříve Čro 6, vysílalo názory. „Teď už ne, dnes je tam názor jeden jediný, a to od časů soudruha Šabaty, kterému jsme se věnovali minulý týden, když odtamtud vyhnali všechny, co mysleli jinak, než je povoleno. Pamatujeme si krásnou kauzu z loňského jara, kdy si pozvali do diskuse o rusko-ukrajinské krizi Martina Kollera, který tam řekl pár svých názorů, jak si to opravdu myslí. Ale protože to je jinak, než si myslí Český rozhlas, který si to nemá jak myslet, protože to je médium, co nemá mít svůj názor, má jenom poskytovat posluchačům názory jiných, tak ten člověk je na černé listině a už se tam nikdy nesmí objevit. A editor, který ho tam pozval, byl potrestán. Tak tohle je veřejnoprávní politika, která tam nepatří. Já jsem to vždy kritizoval, dělám to a budu to dělat stále, dokud se to bude dít. Proto by se mi užší infiltrace včetně objektivizace a pluralizace názorových prvků v Radiožurnálu líbila a mohlo by to také přinést značné finanční úspory,“ míní mediální analytik.

Vyhazování peněz za 25 mnohdy zbytečných stanic

Generální ředitel argumentuje i tím, že rozhlas má symfonický orchestr. „Jsem velký obdivovatel symfonické hudby a s lidmi, kteří v SOČR působili, jsem měl velmi blízké vztahy. Ale při vší úctě k nim a k rozhlasu je to dávno muzeum. Dokud SOČR jezdil pětkrát ročně do Japonska a hrál tam Antonína Dvořáka za obrovské devizy, mělo to ekonomický význam. Dokud se prodávala cédéčka, která orchestr na vynikající úrovni nahrával, tak to mělo efekt ekonomický i umělecký. Dnes téměř nikdo cédéčka nekupuje a celý SOČR je stopou minulosti, jako byl už zrušený Taneční orchestr. SOČR je neskutečně nákladná záležitost, která by v moderním rozhlase neměla co pohledávat. Pro mě je Český rozhlas stejně jako Česká televize nosič informací, zpravodajství, publicistiky a zčásti zábavy. Ale 25 stanic, o nichž mluví pan Zavoral, tam opravdu nehledám a nepotřebuji. Je to vyhazování veřejných peněz, když by se mělo spíše šetřit než odírat čím dál chudší obyvatelstvo o další a další peníze na jejich produkci,“ myslí si Petr Žantovský.

U posledního tématu ho překvapilo, že ho zveřejnil server iROZHLAS, kde by to tedy nečekal. „Jde o výsledek výzkumu agentury STEM a Institutu EUROPEUM, který zjišťoval důvěru Čechů vůči médiím a vůči pojmu, zda jsou ta média nestranná. Výsledek toho výzkumu potvrzuje kritické postoje mnoha lidí, kteří se na dané téma vyjadřují, tedy že většina obyvatel vůči médiím, a to i veřejnoprávním, nemá žádnou velkou důvěru. Naopak mají pocit, že média jsou málo kritická vůči činnosti dnešní vlády, jak doslova uvedl pan Mazák z agentury STEM. Ten výsledek se hodně podobá tomu, co vidíme v každém výsledku pravidelného průběžného průzkumu CVVM, který zkoumá důvěry k veřejným institucím od armády až po média, neziskovky a církve. A zjišťujeme, jak ta veřejná důvěra vůči médiím postupně klesá. Tak to vlastně potvrzuje další průzkum, byť tedy tentokrát prováděný soukromými institucemi,“ konstatuje mediální odborník.

Omlouvání servility hlavních médií i z akademické půdy

Na textu i tématu samotném ho fascinuje, jak jsou někteří lidé zcela nepoučitelní a jak jsou schopní a ochotní převracet realitu v její opak. „K tomu výzkumu se totiž ve zmíněném článku vyjadřuje paní Alice Němcová Tejkalová z Fakulty sociálních věd UK, která jako kdyby byla tiskovou mluvčí TOP 09 nebo nějaké jiné strany. Tvrdí, že ten bídný výsledek průzkumu důvěryhodnosti médií je mimo jiné odrazem toho, že část politických elit dlouhodobě na média útočí, a někteří z politiků si vyloženě vybírají veřejnoprávní média. To je jeden z nejrozšířenějších omylů typu slepice a vejce. Co bylo dřív? Nedůvěra vůči médiím, nebo politická podbízivost médií vůči politikům, nebo politická korupce politiků vůči médiím?“ ptá se mediální analytik řečnicky.

Dodává, že to všechno jsou fakta, která nás provázejí už spoustu let a minimálně stejnou vinu na tom mají politické strany jako ta média. „A jestli někdo – navíc z akademické půdy – dnes chce omlouvat servilitu hlavních médií včetně těch veřejnoprávních vůči vládnoucí elitě tím, že zase jiní politici si je nabírají na vidle a vytvářejí si z nich cíl své rétoriky, tak to je hodně falešná argumentace, z níž čouhá jako sláma z bot, že ten, kdo ji používá, je na jedné straně té sporné houpačky. Každopádně je dobře, že ten průzkum byl takto zveřejněn, protože máme další krok k tomu diskutovat vážněji o smyslu médií v této zemi a v téhle éře nějakého demokratického vývoje. Třeba to bude k něčemu dobré,“ uzavírá pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

 

reklama

autor: Jiří Hroník

Migrační pakt

Dobrý den, zajímalo by mě, zda se z migračního paktu můžeme nějak vyvázat nebo je to už hotová věc? A řeší vůbec to hlavní, jak nelegální migraci zabránit? Není třeba řešit příčinu problému než pak jeho důsledky?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Ředitelé ČT a ČRo nás vydírají, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseBorowitz , 29.07.2023 10:16:29
svým vyhrožováním o rušení některého vysílání. Ekonomická logika je taková, že mohu mít jenom tolik programů, na kolik mám finance. Ne obráceně, že si pan ředitel vymyslí další zbytečný kanál a občane, ty to zaplať. Počet koncesionáři placených rozhlasových i televizních programů je nesmyslně vysoký a s veřejnoprávností to nemá nic společného.

|  10 |  0

Další články z rubriky

Wałęsa žárlil na Havla... Visegrád přežije, je si jist Ivan Hoffman. I Fialu a Tuska

17:41 Wałęsa žárlil na Havla... Visegrád přežije, je si jist Ivan Hoffman. I Fialu a Tuska

POHLED IVANA HOFFMANA V týdnu se sešla skupina V4 a podle mnohých to bylo nejbouřlivější jednání za …