Jurečka (KDU-ČSL): Superdávka může přinést úsporu 2 miliardy

Děkuji, pane předsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, buď tady lže Alena Schillerová nebo lže Andrej Babiš nebo lže Karel Havlíček. Poprosím, ať na to lidem odpovíte. Vy tady chodíte v září, v říjnu a říkáte, vy, Andrej Babiš: "Máme připravený návrh rozpočtu. Nepotřebujeme rozpočet vlády, uděláme si svůj." To tady říkáte v září do voleb, ještě týdny po volbách to tady říkáte. Andrej Babiš říká přímo: "Máme položkový rozpočet, máme připravený vlastní návrh budoucí vlády, té lepší vlády, přesně po položkách." Mně to připomíná Andreje Babiše, který tady stál v roce 2014 a říkal: "Mám tady v brašně návrh důchodové reformy." V roce 2014, můžete si to dohledat na stenozáznamu. Nikdy, nikdy, ten návrh důchodové reformy Andreje Babiše nikdo neviděl. Můžete vytáhnout ten položkový návrh rozpočtu 2026 Andreje Babiše? Nebo lže dneska Karel Havlíček, který na tiskovce řekl: "Nemáme položkový návrh, je to taková vize."?

Tak doprkýnka, děláte z těch lidí úplné blbce? To, že tohle děláte v tomto sále, na to jsme si tady bohužel nějakým způsobem zvykli. Tak buďto má pravdu Andrej Babiš - já bych si to přál, aby měl pravdu - tak ať vytáhne Andrej Babiš, bývalý ministr financí, bývalý premiér, položkový rozpočet. Říkal to veřejně. Chcete říct, že Andrej Babiš, budoucí premiér této země, lže? Andrej Babiš lhal? Nebo lhal dneska na té tiskovce Karel Havlíček? Tak si to prosím vás ujasněte.

Vy, paní poslankyně Schillerová, říkáte v různých vystoupeních - zaklínáte se třeba i slovy Mojmíra Hampla, prostřednictvím pana předsedajícího - a kritizujete a říkáte: "Ten návrh vlády Petra Fialy na rok 2026 je nedobrý, nedokonalý." Říkejte někdy i ty druhé části vět, které říká Mojmír Hampl. Například který říká: "To, s čím přichází budoucí vláda, bude ale brutálně horší pro tuto zemi." Když posčítáme všechny vaše programové věci, které máte v programovém prohlášení vlády, tak v krátkodobém, středně a dlouhodobém horizontu, když to všechno sečteme, je to za 700 miliard korun. Jsou tady členové vaší budoucí vládní koalice, se kterými se znám poměrně dlouho, kteří donedávna měli poměrně striktní pohled na to, jak stát má opravdu snižovat své výdaje, má být adresný, má dokázat šetřit, snižovat náklady na provoz svého státu. Já to tam v programovém prohlášení vlády nečtu.

Poté, co tady váš budoucí premiér přišel před lety a řekl v poslaneckém návrhu, který načetl přes noc: "Zrušíme superhrubou mzdu a pustíme peníze ze státního rozpočtu, které necháme u daňových poplatníků." OK, to je legitimní. Ale řekl: "Uděláme to na dva roky." Řekl to, nebo to neřekl? Lhal Andrej Babiš tenkrát, nebo nelhal, když říkal, že zrušení superhrubé mzdy bude pouze na dva roky? Tak pokud nelhal, tak teď bych čekal, že přijde jako budoucí premiér a řekne: "Tak já jsem to myslel na dva roky. Pak jsem tady čtyři roky nebyl, byla tady vláda Petra Fialy, dobře, to jsem nemohl ovlivnit." Byť mohl podat návrh jako poslanec, ale nepodal ho. Tak to může udělat teď, jestli nelhal. Ale to, kdy Andrej Babiš lže a nelže a kdy sní a nesní, to je těžko rozeznatelné.

Teď se zase vrátím i ke kapitole MPSV. Zaznělo tady několikrát i v tomto sále na jednání rozpočtového výboru, že z pohledu výdajů MPSV, pokud jde o důchody, peníze nechybí. Citujte potom ty autority celé, neberte si jenom tu část, která se zrovna hodí vám v ten daný okamžik.

Pokud jde o to, co jsem řekl veřejně v Otázkách Václava Moravce, tak to říkám teď jako člověk, který ve vládě Bohuslava Sobotky, ve vládě Petra Fialy, odsloužil osm let na ministerstvech. Zažil jsem osm rozpočtových roků, osm jednání s ministry financí. Vždycky jsme každý rok řešili přesuny mezi kapitolami. Někdy jsme z té kapitoly poslali peníze přes Ministerstvo financí do jiné rozpočtové kapitoly a někdy byly posílané peníze nám.

Já si teď dovolím obrátit se prostřednictvím těch, kteří nás sledují, na veřejnost, aby pochopila, o čem je ta praxe. Můžu přijít jako ministr a řeknu na ministerstvu: "Napište mně všechno, co byste, milí úředníci, kolegyně, kolegové, chtěli jako požadavky na rok příštího rozpočtu." Tak u MPSV mně to klidně hodí 70, 80 miliard korun navíc. Přijdou investiční nároky, požadavky na IT, zvýšení platů. Takhle to přijde a já mám dvě možnosti. Buď to takhle vezmu, budu na té vládě stát a říkat: "Všechno to tam musíte propsat." To se v životě ta vláda na tom nedomluví. Anebo ta vláda řekne: "Ano, my se tady budeme snažit maximálně ty věci dopočítat a snažíme se snížit některé výdaje, které tady ti úředníci chtěli, a poskládáme rozpočet."

A pokud v kapitole MPSV řešíme to, že nám někde v říjnu, listopadu může chybět 7 až 12 miliard korun, tak jenom, prosím pěkně, zase pro veřejnost, bavíme se zhruba o 1 %, bavíme se o jednotkách promile. A ano, v některých kapitolách nebo v některých podkapitolách MPSV zase i ty peníze přebývají a přeposíláme si ty peníze. Vždyť se to dělá každý rok. Každý rok se tyto operace dějí. Pokud bychom, ať to převedu ještě do srozumitelného jazyka, pokud bych přistoupil na to, že řeknu: všechno, co mně ti úředníci napíší, já tam propíši, a budu trvat na tom, že to tam bude, tak ve finále si během toho roku Ministerstvo financí ty peníze musí půjčit, musí mi je dát na účet České národní banky a musíme za to platit náklady v rámci dluhové služby. Musíme z toho platit úroky. A pak se divíme, že na konci roku, a to zase diváci neví, veřejnost to neví, míváme pravidelně posledních 10 let nespotřebované nároky všech rezortních kapitol zhruba někde mezi 100 a 160 miliardami korun. Jsou profilující, neprofilující, nechci tím dopodrobna unavovat, ale to jsou peníze, které ta ministerstva do toho konce roku, do toho účetního období, do toho zhruba 15. prosince, kdy se zavírá státní pokladna, prostě neutratila. Ale ty peníze jsme si půjčili a platíme z nich ty úroky a tu dluhovou službu a ty náklady na obsluhu státního dluhu.

Přece zodpovědný politik se snaží kromě toho dělat politiku úsporně, efektivně, smysluplně, tak také ji dělat rozumně z pohledu cash flow. A vždycky, já si pamatuji, i za té Sobotkovy vlády se řešilo, co, kdo, kde od toho září, října na těch ministerstvech opravdu bude potřebovat, nebo nebude potřebovat. To není nic mimořádně nového. To není nic mimořádně nového!

Tak já to tady jenom chci pojmenovat, aby tomu rozuměla veřejnost, aby tomu rozuměla média, protože vy jste tady přišla a říkala jste v nějakém svém mediálním vystoupení: nebudou peníze na důchody. Co to je za nesmysl? To se nikdy v životě nemůže stát. Tento stát má mandatorní a kvazimandatorní výdaje, které prostě musí zaplatit. Přijde ptačí chřipka. Nikdo tam nepíše na ptačí chřipku nebo na africký mor nebo na jiné nákazy 500 miliard korun, 100 miliard korun. Napíše se tam částka třeba 40 milionů, pardon, ne miliard, ale milionů, ale pak když ta situace nastane, tak se ty položky musí vykrýt a třeba se pět let nevykrývaly.

Tak já jenom vysvětluji pro tu veřejnost, jakým způsobem se dá manipulativně vykládat, že na něco nebude, když je to mandatorní výdaj. To se nikdy stát nemůže. A ten politik musí prioritizovat. A teď vyděláte krok, kdy říkáte, my chceme ten rozpočet vrátit vládě. Tak zase přeložím to do češtiny. Říkáte: příjmy, výdaje, deficit vládního návrhu my odmítáme, protože o nic jiného v prvním čtení nejde. V prvním čtení jde o to, jestli souhlasíme s příjmy, výdaji a deficitem. Cokoliv dalšího si můžete ve druhém čtení podle priorit vaší vlády už upravovat. Tak to upravujte!

Takže vy nám říkáte, vrátíme to, chceme to do 20 dnů, tak já si přeji, aby do těch 20 dnů už to byla vaše vláda, budete mít ten váš položkový rozpočet, který Andrej Babiš má v Průhonicích doma, vám ho neukázal, přinese ho na tu vládu, vy ho schválíte a budete to mít vyřešeno. Ne? Nebude to tak, prostřednictvím pana předsedajícího? Já se omlouvám. Nemívám ve zvyku být ironický, ale já se snažím ukázat, jak bizarní je ten krok, kdy vy říkáte napřed, máme svůj rozpočet, pak chceme rozpočet vlády Petra Fialy, pak vlastně zjistíme na koaličním jednání, že vlastně nevíme, jak z toho ven, tak jim to vrátíme. A je dost možné, že za těch 20 dnů tam budete sedět vy a budete ten rozpočet posílat vy už. Bude stále platný zákon o rozpočtové odpovědnosti, takže jaké budou jiné příjmy, jaké budou jiné výdaje, jaký bude deficit, když se pořád bavíme o prvním čtení? Cokoliv v těch kapitolách si můžete předkládat tady v návrhu vlády Petra Fialy. Takže vy sami dost dobře vlastně nevíte, jak z té situace teďka ven.

Nicméně když se na to podíváme, co nás čeká, tak nás čeká to, že vlastně si přečte občan programové prohlášení vlády, tak vy říkáte, snížíme daně právnickým osobám. Já když se bavím s podnikateli, kteří opravdu táhnou tuto ekonomiku, tak říkají, my to fakt nechceme. Chceme, ať vláda snižuje deficity, dobře hospodaří a ještě chvíli uneseme ta 2 procenta navíc, která tady přišla. Takže vy snížíte dvě procenta, to je nějakých 22 miliard korun. Čím to nahradíte?

Pak tam máte plejádu věcí, které znamenají obrovské výpadky ve státním rozpočtu. Ano, je potřeba říct, velká část z nich dopadne na daňového poplatníka po roce 2029/30, především v důchodové oblasti. A když jsem se vás ptal v Otázkách Václava Moravce, jestli tedy budete mít na konci vašeho mandátu deficit státního rozpočtu v roce 2029 1 procento minus HDP, což je platný zákon o rozpočtové odpovědnosti, tak jste nedokázala na to odpovědět. Tak jaký je ten váš záměr? Jak budete snižovat zadlužení této země, když jste nás tady kritizovali, že my jsme ho zvyšovali? A premiér tady vysvětlil, jak to je s tím celkovým kumulovaným dluhem a jak to bylo v tom vývoji jednotlivých rozpočtových roků. Tak k čemu se Alena Schillerová jako budoucí ministryně financí zavazuje vůči občanům této země? Jaký bude deficit v roce 2026, 7, 8, 9, ty čtyři roky? Jaký bude ten deficit každoročního rozpočtu? Budou to 2 procenta, 1,8, 2,5? Můžete to říct? Já bych to očekával, když někdo říká, že má položkový rozpočet, že to je schopen říct.

Takže já jsem měl potřebu tady teď jasně pojmenovat věci, které se týkají mé rozpočtové kapitoly, mandatorních výdajů, vysvětlit, jak je to s tím, co jsem tady zmiňoval, rozptylem někde kolem 8 až 12 miliard korun.

A ještě k superdávce chci říct. Vy jste tady říkala, že já si tady někde vymýšlím a podobně. To bylo napsáno v důvodové zprávě toho zákona, který jsme tady přijali, dokonce vy jste pro něj také významným způsobem hlasovali. A my říkáme, superdávka může přinést úsporu 2 miliardy a může přinést navýšení výdajů plus 8 miliard korun. To tam bylo férově popsáno. A čím ta změna může nastat? Úsporu to přinese tehdy, pokud se pozitivně, a já předpokládám, že ano, projeví majetkový test, který část těchto příjemců odradí, neprojdou tím sítem, protože vlastní nemovitosti například. Co může přinést ty zvýšené výdaje? To, že ti lidé budou legálně pracovat v daleko větším počtu, že uplatní pracovní bonus. Díky uplatněnému pracovnímu bonusu v superdávce mohou narůst výdaje státního rozpočtu, což ale přinese příjmy do státního rozpočtu na straně toho, že ti lidé budou legálně pracovat, že budou odvádět daně, sociální a zdravotní. Takže ano, tento rozptyl tady takto je, má svoji logiku. Poctivě jsme ho se schvalováním zákona také pojmenovali.

Takže tolik asi na margo debaty o kapitole MPSV. Děkuju vám za pozornost. (Potlesk poslanců současné vládní koalice.)