1685 Kč? Rovnou 2 tisíce. Polsko nám podraží, ne kvůli Polákům

22.11.2023 9:15 | Analýza

Polsko a nákupy v něm nám zřejmě podraží a ne kvůli Polákům, kteří by zvedli ceny. Dá se totiž očekávat pokračující oslabování české koruny, které české nákupčí de facto uvrhne do dvojí pasti, kdy se budou prodražovat nákupy – zejména dováženého zboží – u nás doma a zároveň už zdražování nepůjde lehce uniknout ani skrze výhodnější nákupy v cizině. Nákup, který jste na jaře v Polsku pořídili za 1685 Kč, nás tak už v příštím roce může vyjít až na 2 tisíce. Za potopením koruny jsou dle ČNB mimo jiného dopady Green Dealu.

1685 Kč? Rovnou 2 tisíce. Polsko nám podraží, ne kvůli Polákům
Foto: Zuzana Koulová
Popisek: Nákup v Polsku

Anketa

Podporujete stávku ČMKOS?

hlasovalo: 21865 lidí

Období silné koruny, které nahrávalo nákupům v zahraničí a Čechům letos výrazně zlevňovalo dovolené, bylo pro mnohé lidi šancí, jak se alespoň částečně chránit před ztrátou své kupní síly v období aktuálního několikaměsíčního rekordního růstu cen.

Zboží v obchodech v zahraničí bylo častokrát v přepočtu za tak nízké ceny, že se k přeshraničním nákupům odhodlali i obyvatelé českého vnitrozemí a úspora činila takové sumy, že jim to nejenom proplatilo jednodenní výlet do sousední země, ale dokonce jim v peněženkách i přes delší cestu zbylo znatelně více, než kdyby jeli nakoupit do supermarketu ve své obci. Na sociálních sítích se tak množily příspěvky lidí, kteří upozorňovali, že svou cestou do sousedních zemí ušetřili klidně až stokoruny a víc a zbylo jim tak i na tankování pohonných hmot, jež byly také vyhledávanou komoditou zejména u našich polských sousedů.

Profitovat z takových nákupů mohli i ti, kteří do ciziny vůbec na nákupy nejezdí, jelikož se jednoduše zboží v obchodech neprodražovalo tolik díky nižší domácí poptávce i jim. Klesající tržby maloobchodu totiž obchodníkům dávají už několik měsíců v řadě jasně najevo, že si čeští zákazníci odmítají výrazné zdražování nechat líbit a nákupy lidí v Polsku, Německu, Rakousku či na Slovensku nutily obchody nezdražit až na příliš „přestřelené“ ceny, znamenající další úbytek zákazníků.

Anketa

Líbily se vám letošní oslavy 17. listopadu?

3%
86%
hlasovalo: 15473 lidí

Výhodnost přeshraničních nákupů přitom neovlivňovaly jen nižší ceny v zahraničí, které například v Polsku poklesly i díky krokům tamní vlády, jež snížila DPH u základních potravin na nulu, což v Česku rázně odmítla vláda Andreje Babiše (ANO) a posléze v tomto odmítavém pohledu na takové snížení daní navázal rovněž Fialův kabinet. Svou roli sehrála rozdílná výše inflace a důležité bylo také posilování české koruny.

Právě posilování české koruny dokázalo zlevnit zboží v cizině velice výrazně, jelikož za nákup zboží za 100 eur mohli lidé letos v červnu ušetřit až 300 korun oproti roku 2020. 1 euro jste tehdy dostali za 26,60 Kč, za to letos již jen za 23,60 Kč a v dubnu se pak dokonce dalo pořídit euro i pod 23,30 Kč, což nákupy v zahraničí ještě více zatraktivnilo. S tím je však již na delší dobu konec.

Již od dubna je totiž patrný trend oslabování koruny, a česká měna oslabila už o více než 5 %. V první polovině října bylo zaznamenáno další oslabení koruny spojené se zveřejněním nižší než očekávané zářijové inflace, což vzbudilo očekávání poklesu úrokových sazeb a kurzu koruny, a nepomáhá ani rozhodnutí České národní banky (ČNB) ze začátku srpna, kdy ČNB ukončila intervence na její podporu. Díky těmto intervencím silný kurz v Česku pomáhal brzdit inflaci a zlevňoval nám také zboží z dovozu.

Po konci intervencí ČNB naší měně nepomáhá ani komunikace z České národní banky, jejíž členové do médií v uplynulých měsících pouštěli občas i protichůdné pohledy, což přiznává i sama centrální banka ve své podzimní zprávě o měnové politice.

Českou korunu bude podkopávat také Green Deal

V neprospěch koruny dle ČNB hovoří především vysoké úrokové sazby v USA a očekávání finančních trhů, že tyto sazby setrvají na vysokých úrovních po delší dobu. Kromě ruské války na Ukrajině pak je podle ČNB negativním faktorem pro korunu mnohem méně příznivý ekonomický vývoj a výhled Evropy oproti východní Asii a Severní Americe i kvůli ekonomickým dopadům evropského Green Dealu.

Co tedy očekávat? Pokud váháte, zdali směnit peníze na dovolenou či nákupy v zahraničí nyní či raději až později, může vám napovědět predikce ČNB, která očekává, že koruna v nejbližších čtvrtletích ještě oslabí. Podzimní prognóza pak očekává průměrnou hodnotu kurzu koruny ve čtvrtém čtvrtletí 2023 ve výši 24,6 CZK/EUR.

Následné mírné posilování koruny bude odrážet zejména oživování zahraniční poptávky a s tím související rozjezd domácí ekonomiky a její exportní výkonnosti, to je však dle grafu již otázka až mnohem delšího časového intervalu. ČNB zároveň ve své predikci nastiňuje i „černější scénáře“ pro korunu a existuje i mírná pravděpodobnost, že by česká koruna nemusela posilovat i v příštích letech a skončila by u hranice 26 korun za euro.

Kurz koruny

Důsledky u nás i v zahraničí

Asi není třeba zdůrazňovat, že slabá koruna nebude pro české spotřebitele většinově (pokud nepracují v exportních odvětví) dobrá zpráva. Kromě dalšího tlaku na zdražování – zejména zboží z dovozu – se pak ovšem lidem prodraží oproti letošku v příštím roce i zahraniční dovolené a pomoc vypjatým rodinným rozpočtům už nepřinesou ani nákupy v zahraničí. Zatímco tamní cenovky zůstanou stejné, pro Čechy se zboží kvůli slabé koruně zdraží.

O kolik bude nakupování v zahraničí dražší, je otázkou, do níž se propíše také to, jak se bude dařit euru či polskému zlotému. Největší švýcarská banka UBS však má v tomto jasno a ve svém nedávném doporučení, o němž informovala i agentura Bloomberg, mínila, že máme očekávat výrazný propad koruny oproti zlotému.

Zatímco nyní jeden zlotý vyjde Čechy na 5 korun a 60 haléřů, v příštím roce by to již dle UBS mohlo být korun 6. Větší nákup za 300 zlotých by tak již nevyšel na dnešních o necelých 120 korun více.

O větší částku pak jde, pokud si porovnáme, za kolik jsme mohli pořídit stejně drahý nákup ještě letos na jaře. Tehdejší větší nákup za 300 zlotých by tak v příštím roce již nevyšel na cca 1685 korun, ale téměř až na 2 tisíce a již dnes je takový nákup v Polsku de facto dražší o 180 korun, které zaplatíte kvůli slabší koruně navíc.

Kurz polského zlotého

I nákupy v Německu se vám již nyní lehce prodraží. Zatímco v dubnu jste mohli ještě v německých obchodech za 50 euro pořídit nákup, který po přepočtení na koruny stál přibližně 1165 korun, dnes vás směnění 50 eur vyjde na 1225 korun, což je o 60 korun více.

Kurz eura

V případě sousedního Polska a tamního zlotého UBS očekává, že zlotý bude posilovat i oproti euru, česká koruna má nabrat opačný směr a podívat se má dle této predikce švýcarské banky až ke 25,50 Kč za euro. Uvedený 50eurový nákup by tak rázem vyšel v příštím roce již na 1275 Kč a stál by vás tedy více o 110 korun oproti letošnímu jaru.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radek Kotas

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

HHH, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskuseantares.h , 22.11.2023 9:54:42
Pár nenažranců vydělává na zeleném šílenství a lidé a vlády poslouchají jako ovce! Všichni ví, že se nám tím zdražuje úplně všechno ale i tak se ten zelený mor dál a dál rozšiřuje po Evropě a nikdo proti tomu nebojuje, sežere nás to všechny a nakonec i své fanatické zakladatele!! Nepotřebujeme ani válku lidstvo zemře na svoji neschopnost postavit se tomuhle moru!

|  17 |  0

Další články z rubriky

„Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

21:33 „Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

Ruským tankům nazývaným „blyatmobiles“ nebo „želví tanky“ či „bitevní stodoly“ se dostává pozornosti…