Žádné volby se u nás neobejdou bez informace o prvovoličích a jejich preferencích. Obligátní je i slovní prefabrikát „kdyby k volebním urnám v říjnu dorazili pouze studenti 18+…“, kterým je uveden senzační hypotetický výsledek. Nabídka soupeřících politických subjektů se mírně obměňuje, mírně se tedy obměňují i preference školáků. Co se ovšem nemění, je divný vkus, zcela se míjející s volbou dospělých.

To první, co člověka napadne při pohledu na preference školáků, je pochybnost, zda je v zájmu společnosti, aby výsledek voleb byl kontaminován hlasy voličů, kteří ještě nepobrali rozum. Samotný průzkum ovšem smysl má. Měl by být podkladem k diskusi, zda nezvýšit věkovou hranici pro právo volit o několik let. Dobré důvody k tomu jsou.

Z výsledků průzkumu je zjevné, že lidé, kteří postrádají zkušenost s prací, nejsou schopni se o sebe postarat, vydělat si na živobytí, nejsou ani schopni zhodnotit odpovědnost politiků za ekonomické výsledky státu. Zatímco dospělá populace, konfrontovaná s katastrofální neschopností současné vlády poptává změnu, 72 procentům školáků se vládní strany zamlouvají a být to na mládeži, opozice, nabízející změnu, by v parlamentu skončila s titěrnými 13 procenty.