„Byla to velká sláva. Německý spolkový kancléř navštívil Českou republiku, pohovořil s premiérem Fialou v Kramářově vile a pronesl projev na Karlově univerzitě. Setkání kancléře Scholze a premiéra Fialy přiblížil Úřad vlády veřejnosti tiskovou zprávou a zpomaleným videem. V tiskové zprávě premiér zdůraznil, že se s německým kancléřem shodli na celoevropském přístupu k energetice a že v souvislosti s vývojem na Ukrajině dodá Německo naší zemi 14 + 1 tank Leopard. Jak premiér uvedl, první tanky přijdou už na konci letošního roku. Proč Fialův tým ztvárnil návštěvu německého kancléře s premiérem země předsedající Evropské unie zpomaleným videem, ví jen vládní marketéři. To, že ke zpomaleným záběrům je mohla vést podobnost s tempem myšlení hlavních aktérů, jim podsouvat nebudeme,“ zmínila úvodem Bobošíková.
„Poté zamířil Olaf Scholz na Karlovu univerzitu. Jeho vystoupení bylo avizováno jako projev na téma Budoucnost Evropy. Oficiální stránky německé vlády uvedly, že spolkový kancléř zaujme stanovisko k evropské politice a pohovoří o dopadech bodu obratu na Evropskou unii s ohledem na válku na Ukrajině. Prostřednictvím videa jsme na akci zavítali a nestačili jsme se divit. Na naší nejstarší a nejvýznamnější univerzitě nezazněly ani fanfáry, ani státní hymny, jak tomu bylo například při návštěvě německého spolkového prezidenta. Zato zazněl rozechvělý hlas rektorky Karlovy univerzity Králíčkové,“ dodala Bobošíková a vyzvala, aby si diváci poslechli, „jak máme neutrální, nestrannou a sebevědomou akademickou půdu“.
„S velkým napětím očekáváme, pane kancléři, vaši přednášku k budoucnosti Evropy, o níž již předem informovala světová média. Nemusím vás, pane kancléři, ujišťovat, že Karlova univerzita ve všech ohledech usiluje o nalezení cest, jež by přispěly k jejich řešení. Ovšem skutečná řešení těchto krizí jsou pouze společná. Evropská, mezinárodní. Jsme rádi, že je to právě Univerzita Karlova, kde k této debatě přispějete. Vítejte u nás a laskavě vás tedy poprosím o přednešení vaší přednášky,“ zaznělo z úst rektorky.
„Než půjdeme dál, malá odbočka. Podívejte se, jak to vypadalo ve staroslavné aule Karolina při podobné příležitosti. Tedy při návštěvě německého prezidenta. Profesoři v talárech, hymny obou států, přítomný prezident, důstojný rektor Tomáš Zima. Co se za osm let stalo s naší nejstarší univerzitou? Proč zapomněla na svou tradici? Proč proměnila téměř 700 let starou slavnostní aulu v tělocvičnu pro okresní přebor? To asi ví jen vedení Karlovy univerzity. Ale zpět k projevu německého kancléře Scholze o budoucnosti Evropy. Německý kancléř prohlásil, že Česká republika vede Evropu správným směrem a naše předsednictví v Radě EU má plnou podporu Německa. Podle něj musíme společně bránit evropskou myšlenku, a proto bude Evropa podporovat Ukrajinu ekonomicky, finančně, politicky, humanitárně a také vojensky tak dlouho, jak to bude nutné. Budeme také společně budovat moderní ukrajinskou armádu, která bude schopná bránit trvale svou zem. A role Německa? Poslechněte si,“ vyzvala Bobošíková.
„Dokážu si například představit, že Německo převezne hlavní odpovědnost za organizaci ukrajinského dělostřelectva a protivzdušné obrany,“ zaznělo z úst kancléře Olafa Scholze.
„Neboli: Česká republika se svou historickou zkušeností bude mít na západní straně stále sílící bundeswehr a na východní straně Německem organizované dělostřelectvo a protivzdušnou obranu. Pojďme dál. Kancléř Scholz prohlásil, že v zájmu Evropské unie je rozšířit ji až na 36 států. Tedy aby do ní vstoupila Ukrajina, Moldavsko, Gruzie a šest států západního Balkánu,“ podotkla Bobošíková.
„A chtěl bych ještě výslovně dodat: Rozšiřování EU směrem na východ je pro nás všechny přínosem,“ uvedl Scholz.
„Pokud jde o přínos, připomínáme, že Albánie, Moldavsko, Gruzie a Ukrajina jsou čtyři nejchudší země Evropy. Olaf Scholz dále oznámil, že je velkým štěstím, že dnes v Bílém domě sedí Joe Biden. A pokud jde o budoucnost, pak máme v Evropské unii šanci vtisknout 21. století evropskou tvář. A víte proč? Jak uvedl německý kancléř, jsme unie s největším vnitřním trhem na světě a se stabilními demokraciemi. Ovšem fakta, ta hovoří zcela jinak. Jednotný trh EU tvoří zhruba 450 milionů lidí. Jednotný vnitřní trh Indie je dvakrát tak velký – a vnitřní trh Číny je dokonce trojnásobný. A pokud jde o ony stabilní unijní demokracie, stačí připomenout předčasné volby v Portugalsku, Bulharsku a Itálii, politickou krizi na Slovensku, volání po demisi vlády v České republice, nebo permanentní vládní krizi v Belgii a ústavní krizi ve Španělsku. Prostě největší vnitřní trh a stabilita jako řemen. Ale pojďme dál: V souvislosti s rozšířením EU až na 36 zemí hovořil německý kancléř také o reformách. A pozor! Zdůraznil, že evropské předpisy lze měnit velmi rychle a smlouvy nejsou vytesané do kamene. Chce, aby v souvislosti s rozšířením z unijních smluv postupně zmizelo právo veta jednotlivých států. Chce zvýšit počet poslanců Evropského parlamentu. Teď jich je 751. A pokud jde o počet evropských komisařů, tak těch může být klidně 36. Aby každá země měla toho svého. Ale pozor! Aby nevzniklo příliš mnoho nových úřadů, budou dva eurokomisaři sedět na jedné eurounijní židli,“ sdělila Bobošíková.
„Proč by ale nemohli dva členové komise společně odpovídat za jedno generální ředitelství? Tak to přece dennodenně funguje nejen v rozhodovacích orgánech podniků po celém světě, ale také v rámci vlád některých členských států,“ zaznělo z úst Scholze.
„Pokud má toto být unijní návod pro budoucnost, bude mít Fialova vláda brzy 40 členů na 20 židlích. A s ředitelem ČEZu budou sedět na jednom křesle Síkelovi experti. Všichni ale za stejně vysoký plat. Prostě jak nám dnes politici v unii říkají: Musíme se uskromnit. Ale neříkají, že to platí jen pro někoho. Pro ně rozhodně ne,“ dodala Bobošíková.
„Německý kancléř dále hovořil o tom, že se musíme zbavit závislosti na ruských energiích. A zdůraznil, že v Evropě se nachází řada důležitých surovin,“ řekla Bobošíková.
„Přitom se však často přehlíží jedna věc. Lithium, kobalt, hořčík nebo nikl, které naše podniky tak nutně potřebují, se z velké části dávno nachází v Evropě,“ řekl Scholz.
„V této souvislosti upozorňuje, že lithium se těží pouze v Portugalsku, ale v rámci EU leží největší ložiska lithia v ČR. Takže pokud se je rozhodneme těžit, budeme lithium vyvážet podle toho, kdo víc dá, nebo se o vzácnou rudu budeme bratrsky dělit s Bruselem jako kdysi o uran s Moskvou? O tom řeč nebyla. Ale byla řeč o technickém pokroku. Podle Scholze Evropa do osmi let předběhne Sillicon Valley, Šenčen, Singapur nebo Tokio. A stane se průkopníkem v oblasti klíčových technologií. A to i mimo naši zeměkouli. Evropa už neuvažuje globálně, ale přímo meziplanetárně,“ vykřikla Bobošíková.
"„V oblasti digitalizace musíme myslet ve velkém a zahrnout do našich úvah i vesmír. V digitálním věku souvisí suverenita také s vesmírným programem,“ řekl Scholz.
„Kromě digitalizace vesmíru zmínil Olaf Scholz také obrannou politiku. Podle něj je nejvyšší čas, aby v Bruselu vznikla rada ministrů obrany. A aby vznikla jednotka rychlého nasazení EU, jejíž základ budou tvořit němečtí vojáci. Pokud jde o migraci, EU přistěhovalectví podle německého kancléře potřebuje. V závěru přešel německý kancléř na chvilku do češtiny, aby připomněl heslo studentů ze 17. listopadu,“ podokla Bobošíková.
„Kdy, když ne teď, kdo, když ne my,“ řekl česky Scholz.
„Podle kancléře musíme my a teď položit základní kameny rozšířené unie svobody, bezpečnosti a demokracie. Vytvořit suverénní Evropu, překonat rozpory a bránit evropské hodnoty uvnitř Evropy i navenek. Nevíme, co by si o projevu myslel Karel IV., ale víme, co si myslel německý tisk. Alespoň nejčtenější prestižní německý týdeník Der Spiegel. Scholz propásl šanci, uvádí jeho titulek a zdůrazňuje, že Olaf Scholz není Cicero, Kennedy ani Martin Luther King. Jeho projev o evropské politice přirovnává k nedělnímu křesťanskému vysílání. Podle týdeníku Spiegel nedal kancléřův pražský projev odpověď na základní otázky. Týdeníku chybí, že Olaf Scholz například nevysvětlil, jak chce skutečně dosáhnout zrušení práva veta. Kancléř dostatečně neobjasnil, cituji, proč by měl Orbán hlasovat pro vlastní zbavení moci, říká týdeník doslova. Českou republiku týdeník nezmiňuje, asi má v tom, jak by hlasoval český premiér, jasno,“ zakončila Bobošíková.
Premiér Petr Fiala (ODS) přijal německého kancléře Olafa Scholze v Kramářově vile v Praze závěrem srpna, informovala o tom ČTK. Na jednání se mimo jiné shodli na nutnosti nalezení celoevropského řešení snížení cen elektřiny.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
