Je vám líto, že Václav Moravec končí v České televizi?Anketa
Řidiči v posledních dnech opět s napětím sledují cenovky na stojanech čerpacích stanic, a zatímco u dálnic je po růstu cen u stojanů pusto, u benzinek s nízkou marží se tvoří dlouhé kolony. A to nejen aut s českými poznávačkami. Zejména v německém příhraničí nyní lidé čekají na natankování déle než obvykle, protože v zemích na západ od nás aktuálně zdražila paliva mnohem citelněji.
Podle pondělních dat, která na svých stránkách každý týden zveřejňuje Evropská komise ve svém ropném bulletinu, Česko aktuálně patří do první šestice zemí, které mají nejlevnější benzín v EU, a v cenách nafty zaujímáme v unijní sedmadvacítce osmé místo.
Foto: Ceny na čerpacích staních v Praze v pátek večer
Na počátku týdne u nás litr benzínu stál průměrně 36,35 Kč a u nafty se průměrná cena vyšplhala na 39,15 Kč za litr. Čeští řidiči tak ušetří na každém litru paliva kolem 5 korun oproti evropskému průměru. Průměrná cena nafty v rámci celé EU totiž na počátku týdne byla 45,45 Kč za litr a benzínu 43,31 Kč. Zemí, kde by se dalo natankovat oproti Česku výrazně levněji, je v EU jen poskrovnu. Na Slovensku stojí benzín téměř stejně a ušetřit se dá jen v případě tankování nafty, která tam průměrně na počátku týdne stála 36,21 Kč.
Natankovat v okolních státech již nedává smysl
Co říkáte na chování Petra Macinky?Anketa
Výrazně dražší jsou paliva rovněž v Rakousku. Litr benzínu tam stojí průměrně 41,70 Kč a nafta 46,34 Kč. Stále ale nejde o nejhorší místo, kde může motorista skončit s prázdnou nádrží při cestě k nám – žebříčku cen pohonných hmot kraluje Německo.
Ceny v Německu přitom nejsou na vrcholu jen ve srovnání sousedních zemí, ale také v žebříčku cen v celé Unii. Právě Němci tankují aktuálně po Nizozemcích nejdráže v Evropě a cenovky tam již překročily hranici 50 korun za litr benzínu i nafty. Průměrná cena benzínu v Německu činí 50,66 Kč za litr a nafty 52,81 Kč.
Rozdíl na jedné plné nádrži tak dělá stovky korun a není se čemu divit, že u levných čerpacích stanic u nás stojí fronty německých aut s kufry napěchovanými kanystry. Za současné situace se Němcům vyplatí ujet i desítky kilometrů k nám a mít 50litrovou nádrž v případě obou paliv plnou za téměř o 700 korun méně.
Jak se zvednou ceny po zavedení emisních povolenek? Němci to již vědí
Proč jsou tamní ceny o tolik vyšší? Růst cen v sousední zemi mohlo kromě napětí podpořit zejména vyšší zdanění paliv, které je téměř o polovinu vyšší než u nás. Do cen benzínu a nafty přitom v Německu nevstupuje pouze spotřební daň a DPH, ale též tamní národní uhlíková daň, v jejímž důsledku němečtí řidiči platí průměrnou přirážku dalších cca 17,1 centu (4,18 Kč) za benzín a cca 18,9 centu (4,61 Kč) za naftu.
Podle německého úřadu pro obchodování s emisemi jde o pilotní verzi toho, co má čekat i zbytek Evropy po zavedení unijních emisních povolenek ETS 2. Úřad si přitom pochvaluje, že růst cen „dále posílí ekonomickou životaschopnost emisně neutrálních technologií ve stavebnictví a dopravě“. „Výnosy z obchodování s emisemi se vracejí zpět ke spotřebitelům – například prostřednictvím dotací na energeticky úsporné renovace budov nebo elektromobilitu,“ píše úřad k letošnímu stanovení uhlíkové daně na pásmo 55–65 eur za tunu CO2 což znamená, že povolenky letos mohou zdražit o 10 eur oproti loňské ceně. V závěru roku (tzv. Nachkaufphase) může při nedostatku certifikátů cena povolenek vyšplhat až na 70 eur.
Foto: Ceny na čerpacích staních v Praze v pátek večer
Rozdíl v německých cenách je tvořen téměř výhradně německou spotřební daní, CO2 přirážkou a následným efektem DPH. Čeští řidiči jedoucí přes Německo tak již nyní mohou na vlastní kůži zažít, co je čeká i v dalších evropských zemích po zavedení systému plošného obchodování s emisními povolenkami ETS 2. Ten totiž funguje na podobném principu jako v Německu, které zavedlo tento systém zdanění uhlíku u paliv a vytápění o několik let dříve. Až ETS 2 vstoupí v platnost, německý systém se do něj včlení a tamní úřad pro obchodování s emisemi očekává, že dopady na spotřebitele budou totožné jako nyní. Rozdíl bude v tom, že se to už nebude týkat jen těch německých.
Zdaleka nejdražší tankování v Evropě zažívají po Němcích už jen Nizozemci. Litr nafty tam v průměru stojí 55,06 Kč a benzín 53,02 Kč. Do klubu zemí s nejdražšími palivy se řadí také Dánsko (nafta za 51,64 Kč) a Finsko (49,85 Kč). Výrazně se tam projevuje jednak vysoká spotřební daň a také přísná ekologická politika těchto států, která tlačí ceny klasických paliv cíleně vzhůru.
V nejdražším Nizozemsku jde o záměrný politický cíl. Tamní vláda chce občany aktivně odradit od používání osobních aut se spalovacími motory a silné zdanění fosilních paliv tak slouží jako donucovací prostředek, který má obyvatele přesunout do elektromobilů (jež mají u firemních flotil masivní daňové úlevy) či do hromadné dopravy. „Specialitou“ Nizozemska je například zákonná povinnost přimíchávat do paliv výrazně dražší biosložky či udržování vysokých cen fosilních paliv pomocí spotřební daně.
Foto: Ceny na čerpacích staních v Praze v pátek večer
V Evropě je výrazně levněji jen ve dvou státech
Pokud naopak hledáte v EU státy s nejlevnějšími pohonnými hmotami, musíte zamířit na Balkán nebo do Středomoří. Zcela nejlevnější benzín z celé sedmadvacítky natankujete v Bulharsku, kde litr stojí 30,91 Kč (nafta 31,89 Kč).
Absolutně nejlevnější naftu pak eviduje Malta. Vláda tohoto ostrovního státu ceny dlouhodobě reguluje a drží je na 29,54 Kč za litr. Mezi další cenově příznivé státy patří také Kypr (nafta za 35,69 Kč) nebo Slovinsko (nafta za 35,70 Kč, benzín za 35,03 Kč). U zbytku zemí, které jsou v žebříčku cen před námi, jsou ceny oproti těm našim nižší jen v jednotkách korun za litr.
Ceny však rostly i v průběhu týdne a průměrnou cenu benzínu a nafty nelze čekat v Praze, u dálnic či v největších městech. Během pátečního večera redakce ParlamentníchListů.cz zaznamenala v hlavním městě ceny benzínu kolem 39 korun a nafty mezi 43 a 44 korunami. Výjimkou byly pouze vyhlášené čerpací stanice s nízkou marží, kde byl benzín k dostání i za 35,90 Kč za litr a nafta za 39,90 Kč. Kdo chtěl natankovat za takovou cenu, toho ovšem čekalo dlouhé stání v koloně.
Foto: Ceny na čerpacích staních v Praze v pátek večer
A připravit by se na něj měl zřejmě i pro nadcházející týdny. Hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko popisuje, že se situace může nadále vyhrotit. „Pokud ale k ukončení konfliktu v nejbližších týdnech nedojde, hrozí další růst cen ropy. Producenti na Blízkém východě totiž kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu výrazně omezují těžbu a mimo trh tak aktuálně zůstává minimálně 6 milionů barelů denně (asi 6 % globální nabídky). Jen pro představu – jde o největší nabídkový šok v moderní historii, který v absolutním vyjádření překonává i výpadek 4,5 mil. barelů z doby íránské revoluce v roce 1979, která vedla k tzv. druhému ropnému šoku,“ uvedl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte se zvýšením cen paliv v rámci ochrany klimatu?
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
