Většina Američanů podle Vinea nechce uznat, že Spojené státy vládnou světu prostřednictvím vojenské síly a myslí si, že jejich existence je nezbytná pro zachování národní bezpečnosti. „Na druhou stranu, nikdo z Američanů si nedokáže představit, že by se na našem území nacházela vojenská základna jiné země,“ poukazuje Vine a uvádí, že počet amerických základen dosahuje osmi set. V Německu je 174 amerických základen, v Japonsku 113, v Jižní Koreji 83. Stovky dalších v osmdesáti zemích světa, včetně Austrálie, Bahrajnu, Bulharska, Kolumbie, Keni či Kataru. „Spojené státy mají pravděpodobně více vojenských základen v cizích zemích než kterýkoli jiný národ v historii lidstva,“ glosuje Vine.

Vine uvádí konkrétní příklad americké základny Guantanámo na Kubě, o jejímž možném uzavření se ve Spojených státech vedou dlouhé roky diskuze. „Nikoho však za ty dlouhé roky nenapadlo se ptát, proč vlastně na kubánském území nějaká vojenská základna vůbec je? Málokdy se někdo zeptá, k čemu jsou stovky vojenských základen po celém světě a jestli si vůbec jejich provoz ve výši 156 miliard dolarů můžeme dovolit. Jen zřídka se někdo podivuje nad tím, jak bychom se asi cítili, kdyby Čína, Rusko nebo Írán postavily své základny poblíž našeho území nebo přímo na něm,“ konstatuje Vine, podle kterého je nutné o těchto otázkách konečně začít veřejně diskutovat.

Masivní budování amerických základen po celém světě začalo s příchodem druhé světové války. V roce 1940 podepsal prezident Franklin D. Roosevelt dohodu o zřízení základny ve Velké Británii, jejíž platnost vyprší až v roce 2039. V době rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 fungovalo ve světě asi 1600 základen a jen v samotné Evropě bylo umístěno na 300 000 vojáků. „Přestože v roce 1990 Američané vyklidili 60 % svých zahraničních posádek, v současné době je rozmístěno v zahraničí 250 000 amerických vojáků. Strategie ze studené války, v rámci které udržovaly Spojené státy v regionech, kde mají své zájmy, vojenskou přítomnost, stále přetrvává. Také Obamova administrativa utratila mnoho miliard dolarů kvůli navýšení naší přítomnosti v Asii a v Evropě,“ uvádí Vine.