Britská BBC cituje Harouna, podle kterého ukrývají pašeráci v lodích s uprchlíky také bojovníky Islámského státu. Radikálové se tak podle něj hromadně dostávají do Evropy. Před tímto scénářem před časem varovaly italské a egyptské úřady. Haroun tvrdí, že tyto informace získal přímo od samotných pašeráků. Mezi pašeráky, přepravujícími uprchlíky, a Islámským státem údajně také platí dohoda, na základě které získává ISIS polovinu z těchto příjmů. Jen v letošním roce se pokusilo dostat z Libye do Evropy přes Středozemní moře asi 60 000 uprchlíků, kteří prchají ze všech koutů Afriky před válkami a chudobou.
Místní úřady nejsou vzhledem k chaosu panujícímu v zemi schopny nezákonné přepravě uprchlíků zabránit. Nepřehledná situace trvá od roku 2011, kdy došlo, i za podpory Západu, k převratu a následnému zavraždění bývalého vůdce Muammara Kaddáfího. Právě to je například podle šéfa britské euroskeptické strany UKIP Nigela Farageho hlavním důvodem, proč nabral problém s uprchlíky na intenzitě. Při svém nedávném vystoupení v Evropském parlamentu vůdce britských euroskeptiků upozornil na to, že svržení Kaddáfího bylo chybným krokem. V Libyi v posledních měsících získal značnou moc také Islámský stát. V únoru dokonce bojovníci ISIS popravili na území Libye dvacet egyptských křesťanů.
Haroun v rozhovoru pro BBC uvedl, že radikálové posílají své lidi do Evropy v lodích přepravujících uprchlíky, protože evropská policie nemá šanci rozpoznat, kdo je obyčejný uprchlík a kdo bojovník ISIS. Vedle toho také zmínil, že bojovníci Islámského státu sedí v lodích často odděleně od ostatních lidí. V posledních týdnech se stala problematika s ilegálními uprchlíky hlavním tématem v rámci Evropské unie. Především v důsledku úmrtí téměř 1000 lidí u libyjských břehů. Evropská komise v reakci na to navrhla rezoluci požadující stanovení kvót pro přijímání uprchlíků do členských států EU. Česká republika by měla přijmout 525 lidí ze třetího světa. Např. iniciativa Islám v ČR nechceme tvrdí, že by ve skutečnosti mohlo jít až o 20 000 imigrantů.
Jak uvádí BBC, v letošním roce zatím ve Středozemním moři při pokusu dostat se k evropským břehům zemřelo asi 1800 lidí, což představuje v porovnání se stejným obdobím loňského roku nárůst dvacet procent. V roce 2014 přistálo u evropských břehů 218 000 uprchlíků, letos je to zatím 60 000. Italské úřady se nechaly slyšet, že vloni udělily vstupní víza 170 000 lidí, převážně ze Sýrie a Eritrey. O možnosti, že společně s uprchlíky přicházejí do Evropy i radikálové z Islámského státu, informovala i agentura Frontex, která zajišťuje kontrolu hranic. V podobném duchu se vyjadřoval i egyptský velvyslanec ve Velké Británii. Dle BBC však někteří z oslovených odborníků upozorňují, že tyto zprávy lze těžko ověřit.
Problém s plavidly plnými běženců vyplouvajícími z libyjských přístavů však není otázkou posledních měsíců. Často na tuto záležitost upozorňoval bývalý libyjský vůdce Muammar Kaddáfí. V létě 2010 například při své návštěvě Itálie požadoval po Evropské unii finance na zastavení nelegálního přistěhovalectví, a to pět miliard ročně. Plukovník Kaddáfí tehdy varoval, že by se Evropa mohla stát druhou Afrikou, protože na evropský kontinent se chtějí dostat miliony Afričanů. „Nevíme, jak budou reagovat bílí evropští křesťané, až budou muset čelit mohutnému přílivu hladovějících a nevědomých Afričanů. Nedá se odhadnout, jestli zůstane Evropa vyspělým kontinentem či bude-li zničena, jako se to stalo po nájezdu barbarů,“ prohlásil před pěti lety Kaddáfí.
Evropskou komisí navrhované kvóty se zatím nesetkávají s přílišným pochopením. Vedle České republiky, Polska, Maďarska či Velké Británie je odmítla i Francie, která je, spolu s Itálií, zemí, kam připlouvá ze severní Afriky nejvíce uprchlíků. Hlavním zastáncem kvót je vedle jihoevropských zemí především Německo v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou. Právě Německo je totiž státem, kam se chtějí uprchlíci dostat nejvíce. Jak nedávno Parlamentní Listy uvedly, v zemi našeho souseda žije podle odhadů až pětina obyvatel, kteří se nenarodili v Německu. Merkelová proto požaduje, aby více uprchlíky přijímaly i další země. Zejména v tomto ohledu apelovala na Velkou Británii.
Psali jsme:
autor: pro
