Summit ve Varšavě byl prý dalším z řady summitů, kde se Aliance snažila říci si, kdo vlastně je jejím hlavním nepřítelem.

„A teď budu riskovat to, že extrémní levice mě označí za válečného štváče a extrémní pravice za bolševika. Výsledek toho summitu ukázal, že Rusko je protivník, ale nikoli nepřítel, s nepřítelem vedeme dialog. Naopak ta jižní forma militantního islámu byla označena za hrozbu. Tam nikdo žádný dialog nenavrhoval, tam se počítá jen s vojenskou operací. NATO nyní nebojuje se státy, ale bojuje s myšlenkami, které jsou nepřáteli naší demokracie,“ shrnul Kmoníček.

S protivníkem vedeme dialog, naproti tomu nepřítele napřed porazíme a teprve potom s ním hovoříme, zopakoval.

Lidé by prý možná byli překvapeni, kdyby viděli, v jak přátelské atmosféře probíhají některé rozhovory. Na kameru se dva politici dokážou takřka do krve pohádat, ale v zákulisí si spolu normálně popovídají. Ale to známe i z české politiky,“ podotkl Kmoníček.

Rozhovory s Ruskem jsou nutné

Pravda, v Česku se sice občas o prezidentovi Zemanovi píše, že je „ruským agentem“, ale Kmoníček k tomu poznamenává, že se to píše v podstatě jen v Česku. Naše republika je prý vnímána jako středně silný partner, který má vojáky na zahraničních misích v Mali nebo v Afghánistánu. „Jsme zajímaví i tím, že občas říkáme na kameru na rovinu věci, které se někteří politici zdráhají říkat na kameru,“ doplnil Kmoníček. Myslím, že německá kancléřka a francouzský prezident upozorňovali, že naposledy s Putinem mluvili toho dne ráno,“ podotkl. Kdyby snad prezident Zeman měl být vnímán jako agent Kremlu, tak bychom se stejně museli dívat na řeckého premiéra Alexise Tsiprase, který nedávno hostil Vladimira Putina.

Ing. Miloš Zeman

• BPP
• První přímo zvolený prezident ČR
• prezident České republiky

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Rozhovory s Ruskem jsou v tomto smyslu nutné, protože existují agendy, v nichž můžeme spolupracovat, ale také máme agendy, kde se protivníci absolutně neshodují. „NATO např. počítá s integritou celé Ukrajiny včetně Krymu, což je v naprostém rozporu se zájmy Ruska,“ připomněl host. Konkrétně u Krymu ruský prezident Putin uviděl strategickou příležitost a využil ji. Severoatlantické alianci by nepochybně víc vyhovovalo, kdyby byl Putin pasivnější a využíval jen těch příležitostí, které připraví NATO.

„Kdybychom si mysleli, že se Rusko připravuje k obnově Sovětského svazu, tak by bylo Rusko naším nepřítelem, ale protože si to nemyslíme, tak Rusko není naším nepřítelem, ale jen protivníkem. Naším cílem je, abychom se z fáze aktivního oportunismu dostali jen do stavu pasivního oportunismu, kdy nebudeme aktivně vytvářet nějaké příležitosti, ale budeme využívat jen těch chyb, které udělá druhá strana. To je klasický partnerský vztah.

Aliance sice potvrdila urrčitou spolupráci s Ukrajinou, Rusko dává jasně najevo, že na Krymu se teď nic měnit nebude, takže poloostrov zůstane součástí Ruska. „Takže tu máme další z řady tzv. zamrzlých konfliktů, což Rusku vyhovuje, protože do NATO nebude přijata žádná země, která má nějaký vnitřní problém, dokud si tento problém nevyřeší. Tím vlastně NATO uznává, že válka na Ukrajině je vnitřním problémem této země,“ shrnul Kmoníček.

Německo bude pod drobnohledem

Ve druhé polovině pořadu se Kmoníček věnoval situaci v Sýrii a Brexitu. Stejně jako platí, že Libye bez Kaddáfího není šťastná Libye, tak se prý Sýrie neobejde bez Asada. Mimo jiné i proto, že má tento prezident velmi solidní podporu doma. „Sýrie bez prezidenta Asada nebude jednodušší k jednání, ale podstatně složitější. Prezident Asad tedy bude mít k dispozici přechodné období a nikdo neví, jak dlouho bude trvat. Můj oblíbený bonmot říká, že nikdo neví, co se stane, až skončí občanská válka v Sýrii, proběhnou sovobodné volby a jejich vítězem bude Bašár Asad,“ usmál se Kmoníček.

Rusko i Aliance procházejí určitými proměnami. Bude zajímavé sledovat, co se bude dít v USA, jak se Aliance promění, pokud se šéfem Bílého domu stane americký miliardář Donald Trump. Mění se i Rusko a mění se i svět kolem Severoatlantické aliance a Ruska, na což musejí také obě strany reagovat.

Nakonec se věnoval i Brexitu. Novou britskou premiérkou se stane Theresa Mayová a tato dáma podle Kmoníčka ví, co dělá. Dá se očekávat, že posílí tandem Německa a Francie a Německo bude pod velkým drobnohledem. I ti, kteří byli zastánci Brexitu, dnes vidí, co Brexit Británii udělal.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.