A totalitní mašinerie spustila motory. Stačilo, aby Landovský otevřel dopis, ve kterém se psalo o otci Martina Zounara a jeho financích za ztvárnění Klementa Gottwalda

06.06.2020 5:05 | Zprávy

CHARTA 77 Podle mnohých odborníků přesvědčivým dokladem o kinematografii první poloviny sedmdesátých let zůstává historický opus režiséra Antonína Kachlíka Dvacátý devátý. Podle scénáře prorežimního autora Jaroslava Matějky vznikla politická agitka líčící okolnosti zvolení Klementa Gottwalda do čela Komunistické strany Československa v roce 1929. Film spatřil světlo světa v roce 1974 a hlavního představitele ztvárnil (Klementa Gottwalda) Miroslav Zounar. Otce dodnes populárního Martina Zounara můžeme znát jako předsedu hoštického JZD Rádla ve filmu Slunce, seno, jahody.

A totalitní mašinerie spustila motory. Stačilo, aby Landovský otevřel dopis, ve kterém se psalo o otci Martina Zounara a jeho financích za ztvárnění Klementa Gottwalda
Foto: repro youtube, tan
Popisek: Miroslav Zounar jako člen politbyra Klement Gottwald

Při pátrání ve svazcích Archivu bezpečnostních složek nás zaujal ten s registračním číslem 24021. Nese krycí jméno „Boháček“ a příslušníky S-StB Praha byl zaveden v lednu 1975 jako spis prověřované osoby k Pavlu Landovskému. Právě tam je uložen agenturní záznam spolupracovníka s krycím jménem „Honza“, registračním číslem 24695, jehož obsahem jsou „názory členů Činoherního klubu na dopis informující o mimořádné odměně herci M. Zounarovi za K. Gottwalda." Dnes možná úsměvná historka, před pětačtyřiceti lety téměř osudový okamžik, který jasně ukázal, jak tajná policie pracovala s protirežimními umělci.

Všechno začalo informacemi konfidenta, který přiznal, že počátkem října 1975 hovořil s hercem Jiřím Zahajským, tehdejším druhem Kamily Moučkové. Zahajský zjevně nevědomky tomuto policejnímu donašeči sdělil okolnosti, které tehdy hýbaly Činoherním klubem. Šlo o anonymní dopis, jejž obdržel Pavel Landovský a který se týkal herce Miroslava Zounara. V dopise měly být konkrétní finanční sumy, které Zounar obdržel za ztvárnění Klementa Gottwalda ve výše uvedeném snímku režiséra Kachlíka.

Dle Zahajského tehdy nikdo netušil, kdo mohl dopis sepsat. Pavel Landovský anonym přečetl a následně odevzdal v kanceláři Činoherního klubu. Předání měl doprovodit humornou poznámkou, že jde o omyl, že dopis patří spíš Zounarovi. „Výše uvedené informace, které Landovskému přišly poštou," konstatuje spis, „se později objevily na vývěsní skříňce v klubu. Zda se takto stalo z vlastní vůle Landovského či kancelářských sil, není známé," uvedl do záznamu příslušník.

A začal až neuvěřitelný kolotoč událostí a výslechů.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Eva Decroix, Ph.D., MBA byl položen dotaz

Babišův střet zájmů

Podle vás ho nevyřešil? Co by podle vás měl tedy přesně udělat? A proč je nutné, aby mu to posvětily evropské instituce? Já nevím, ale nejsme snad suverénní stát? Cožpak střet zájmů souvisí jen s dotacemi? A jestli je posvěcení důležité, proč se jich nezeptá nikdo jiný, když on sám to udělat nechce?...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hokejové týmy EU I až EU VIII. Keller se zaměřil na Pavlovu evropskou identitu

18:45 Hokejové týmy EU I až EU VIII. Keller se zaměřil na Pavlovu evropskou identitu

NEKOREKTNĚ S KELLEREM „Záhadná Pavlova evropská identita.“ Tak pojmenoval sociolog a filozof Jan K…