Při pátrání ve svazcích Archivu bezpečnostních složek nás zaujal ten s registračním číslem 24021. Nese krycí jméno „Boháček“ a příslušníky S-StB Praha byl zaveden v lednu 1975 jako spis prověřované osoby k Pavlu Landovskému. Právě tam je uložen agenturní záznam spolupracovníka s krycím jménem „Honza“, registračním číslem 24695, jehož obsahem jsou „názory členů Činoherního klubu na dopis informující o mimořádné odměně herci M. Zounarovi za K. Gottwalda." Dnes možná úsměvná historka, před pětačtyřiceti lety téměř osudový okamžik, který jasně ukázal, jak tajná policie pracovala s protirežimními umělci.

Všechno začalo informacemi konfidenta, který přiznal, že počátkem října 1975 hovořil s hercem Jiřím Zahajským, tehdejším druhem Kamily Moučkové. Zahajský zjevně nevědomky tomuto policejnímu donašeči sdělil okolnosti, které tehdy hýbaly Činoherním klubem. Šlo o anonymní dopis, jejž obdržel Pavel Landovský a který se týkal herce Miroslava Zounara. V dopise měly být konkrétní finanční sumy, které Zounar obdržel za ztvárnění Klementa Gottwalda ve výše uvedeném snímku režiséra Kachlíka.

Dle Zahajského tehdy nikdo netušil, kdo mohl dopis sepsat. Pavel Landovský anonym přečetl a následně odevzdal v kanceláři Činoherního klubu. Předání měl doprovodit humornou poznámkou, že jde o omyl, že dopis patří spíš Zounarovi. „Výše uvedené informace, které Landovskému přišly poštou," konstatuje spis, „se později objevily na vývěsní skříňce v klubu. Zda se takto stalo z vlastní vůle Landovského či kancelářských sil, není známé," uvedl do záznamu příslušník.

A začal až neuvěřitelný kolotoč událostí a výslechů.