Lidé už podle něj byli médii tak rozdrážděni na boj s korupcí, že k nějaké velké akci v nejvyšších patrech muselo dojít. Že se chytl zrovna premiér Nečas, který chtěl s korupcí bojovat, je podle Sokola paradox, který ale vlastně vůbec není překvapivý. „Tak to přece bývá vždycky, že to schytá ten nejnevinnější. To je princip, který platí už od klukovských let. Ten, kdo jenom čuměl, měl vždycky největší malér - ostatní zdrhli, a on stál jak bluma, tak ho chytli,“ popsal právník situaci Petra Nečase. Sám prý byl ale vždycky ten, co zdrhnul.
Pokud jde o samotnou korupci, Sokol se obává, že v naší nezkušené demokracii je to věc, které jsme se svým způsobem nemohli vyhnout. „Američané mají přísloví, že kdo chodí spát se psy, vstává s blechami. Všechny politické strany si pustily k tělu lidi, jež si pouštět neměli,“ říká advokát v rozhovoru pro týdeník Reflex. ODS podle něj rozhodně není o moc horší, než třeba ČSSD. „I tam mají pár pěkných kousků, s nimiž bych nechtěl mít dvojdomek ani náhodou,“ myslí si.
Samotný případ premiérovy tajemnice Nagyové, ve kterém Sokol vystupuje v roli obhájce vojenského zpravodajce Páleníka (který pro ni měl nezákonně sledovat premiérovu manželku), je podle advokáta velmi podivný a žalobcům dá velkou práci obhájit u soudu svá tvrzení. „Z právního pohledu je to obvinění jednoduše odbyté,“ říká. Už studenti na právnické fakultě se podle něj učí, že aby mohl být někdo shledán vinným, musí vědět, že se dopustil něčeho nedovoleného. A to se v tomto případě nestalo, zejména u bývalých poslanců ODS.
Psali jsme:
Jeho klient, generál Páleník, podle něj pro změnu vůbec neví, co měl svým činem spáchat. Ve spise se pouze píše, že měl „zajistit sledování“. Tato věta je ale naprosto nekonkrétní a vůbec není jisté, co má znamenat. Vůbec prý není jasné, co sledování způsobilo, k jakým vedlo výsledkům a která práva poškodilo. „Abychom se mohli bavit o případné trestné povaze činu, musela by policie popsat, co sledování vlastně mělo znamenat,“ myslí si. „Ale ve spisu nic takového není,“ dodává.
Navíc podle něj chování zpravodajců ve vztahu k Nagyové není třeba vnímat tak hystericky. „Ve vládě existují formální pravidla, a pak nepsané neformální postupy, které se zaběhnou tak, že vedoucí sekretariátu může někomu tlumočit požadavek vlády,“ vysvětluje. Je prý pravda, že formálně by zpravodajci mohli po Nagyové požadovat oficiální papír, ale běžný úzus mohl být jiný.
Nepochybuje však, že od nynějška budou všichni tyto předpisy důsledně dodržovat, aby nedopadli jako generálové Kovanda s Páleníkem. „Ale doufám, že tady někdy v budoucnu nebudeme sedět nad nějakou katastrofou, které nezabránily tajné služby jen proto, že čekaly na nějaký papír,“ obává se.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
