Sedmnáctiletá Finka chodila s afghánským přistěhovalcem jen několik týdnů, když se rozhodla vztah ukončit. Azimovi dle zjištění soudu sdělila, že se chce nadále vídat s jiným mužem, což sedmadvacetiletý afghánský přistěhovalec s dočasným povolením k pobytu nehodlal akceptovat. Naopak po své přítelkyni požadoval manželství a chtěl s ní mít děti. Jednoho dne si na ni počíhal, když si byla zaběhat, a v odplatě za její rozhodnutí rozejít se s ním ji brutálně znásilnil. Poté ji v opuštěném chlévě přivázal k židli, polil benzínem a upálil. Ohořelé tělo dívky bylo nalezeno policejními psy krátce poté, co rodiče nahlásili její zmizení. Celý případ se odehrál letos v lednu.
Po zatčení Azimi tvrdil, že původně chtěl tímto obzvlášť bolestivým způsobem spáchat sebevraždu on sám. Dívka mu prý přišla na pomoc a nakonec sama uhořela, zatímco on z budovy unikl bez vážnějších zranění. Soud ovšem této verzi příběhu odmítl uvěřit. Státní žalobce uvedl, že mysl mladého Afghánce byla zatemněna chorobnou žárlivostí. Jeho konání bylo posouzeno také soudním psychologem, který na duševním stavu pachatele neshledal žádnou vážnou poruchu, jež by bránila v jeho řádném odsouzení do vězení. Nakonec byl tedy Azimi obviněn ze sadistické vraždy a odsouzen na doživotí. Advokát a odsouzený se nicméně vyjádřili v tom smyslu, že pravděpodobně podají proti trestu odvolání.
Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE.
Jak uvádí finský internetový server Iltalehti.fi, Azimi se dopustil prvního trestného činu za dobu dočasného pobytu v zemi, ale dle svědků vždy patřil mezi konfliktní jedince. V poslední době měl údajně srazit na zem svoji vlastní matku a fyzicky atakovat i své sourozence. Svého přítele údajně udeřil pěstí do nosu tak silně, až mu několik minut silným proudem vytékala krev z nosu. Je poněkud bizarní, že Azimi bude muset na základě soudního rozhodnutí vyplatit rodičům dívky odškodné ve výši 60 000 eur, ale ještě o devět tisíc eur více musí zaplatit pojišťovně, jež zodpovídala za vyhořelou budovu. Finský imigrační úřad krátce po zveřejnění rozsudku poměrně necitlivě ve svém prohlášení uvedl, že ani vraždy a znásilnění pachatelů jiné národnosti nijak nesnižují šance uprchlíků získat v zemi azyl.
Stejně jako v sousedním Švédsku a Norsku se také ve Finsku začínají ozývat hlasy, podle kterých má narůstající počet znásilnění úzkou spojitost se zvyšujícím se počtem muslimských azylantů. Policie a úřady však z důvodu politické korektnosti prakticky nezveřejňují statistiky, které by rozlišovaly národnost či náboženství pachatele tohoto trestného činu. Leccos však mohou napovědět statistiky srovnávající počet znásilnění v současnosti a v minulých dekádách. Podle informací z Wikipedie bylo ve Finsku v roce 2013 nahlášeno 980 případů znásilnění. Při porovnání počtu znásilnění v roce 1977 a 2006 lze zjistit, že nárůst počtu nahlášených případů činí plných 91 %. Přičemž v sedmdesátých letech v zemi zdaleka nežilo tolik přistěhovalců.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
