Afričtí migranti dostali v Izraeli opožděný dárek k Vánocům. I když... jak se to vezme

08.01.2018 7:37

Čím dál více států se začíná uchylovat k „uplácení“ migrantů, kteří nemají nárok na udělení azylu a přesto se nehodlají dobrovolně vrátit do své rodné země. Zdaleka nejštědřejší je v tomto ohledu Izrael.

Afričtí migranti dostali v Izraeli opožděný dárek k Vánocům. I když... jak se to vezme
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Migranté se navzájem učí francouzsky

Na konci loňského roku úřady v Německu avizovaly, že v případě dobrovolného návratu do své vlasti obdrží každý dospělý migrant 1 200 eur. Podle dostupných údajů pobývá v Německu neoprávněně téměř 120 000 neúspěšných žadatelů do azyl. Jen malý počet z nich je však ochoten nastoupit do letadla a ze svého pohledu zemi zaslíbenou opustit. Obdobný problém řeší mnoho zemí v Evropě a také Izrael.

Jak uvádí německý magazin Focus, v Izraeli pobývá nelegálně asi 40 000 migrantů z Afriky. Většina z nich se dostala do země z Etiopie a Súdánu. Minulou středu vláda Benjamina Netanjahua představila návrh, podle kterého by mohl každý z nich dostat na cestu zpátky téměř 3 500 dolarů. Pokud nabídku přijmou, jsou povinni opustit Izrael do konce března. Jak uvedl Netanjahu, v opačném případě úřady „zvolí jiné prostředky“.

Konkrétně to bude znamenat, že od dubna se částka začne postupně v čase snižovat a doposud váhající migranti půjdou do vězení. V posledních letech se podařilo Izraeli deportovat asi 20 000 migrantů, ale dvojnásobný počet jich v zemi stále zůstává. Většina z nich žije v chudších částech Izraele a přibližně od roku 2007 jejich počet každým rokem narůstá. Izrael postavil v roce 2010 na hranicích s Egyptem plot o délce 240 km, ale migranti jej stejně překonávají.

Ačkoli ve většině evropských zemí mají Eritrejci zaručen statut uprchlíka, izraelská vláda je mnohem přísnější a Netanjahu je na rozdíl od politicky korektních evropských vůdců nazývá „vetřelci“. Do roku 2013 dokonce ani migranti z Eritreje a Súdánu nemohli žádat o azyl. To se sice ve zmiňovaném roce změnilo, ale přesto azyl získali od té doby jen tři Eritrejci a žádný ze Súdánu. Do svých válkou zasažených zemí se však vracet nemusí.

Izrael uzavřel dohodu s Ugandou a Rwandou, které za každého přijatého Súdánce a Eritrejce platí po 5 000 dolarech. Vláda Benjamina Netanjahua rovněž odmítla před třemi lety přijímat migranty ze Sýrie s vysvětlením, že Izrael je příliš malá země, aby byla schopna postarat se o stovky tisíc příchozích. Za své zásadové postoje sklízí Izrael kritiku od nevládních neziskových organizací z celého světa. To se však děje pravidelně i bez toho, takže to Netanjahua nijak nezneklidňuje.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pro

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ani Hitler si to nedovolil. Ochranný artefakt naší země vyvezen do Německa. Katolík drtí Pavla. V neděli akce

18:35 Ani Hitler si to nedovolil. Ochranný artefakt naší země vyvezen do Německa. Katolík drtí Pavla. V neděli akce

„Pokud ten pán neví, co se stalo 15. března 1939, tak je otázka, jestli je pro výkon funkce preziden…