IT specialista a zastupitel městské části Brno-Kouhoutovice Boris Latýn z SPD se zaměřil na ukrajinskou válku, a to způsobem odpovídajícím jeho profesi. „Dnes se hodně mluví o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, ovšem téma se točí pořád dokola o vojenských aspektech garancí, které ale těžko samy o sobě něco vyřeší. Politici ze západní Evropy chtějí pro Ukrajinu v podstatě ekvivalent článku 5 smlouvy NATO, čímž se odlišují od amerického prezidenta, který takto bezpečnostní záruky nevidí. Dalo by se to shrnout asi takto:
V současné geopolitické situaci, kdy Ukrajina čelí invazi ze strany Ruska, se otázka bezpečnostních záruk stává stále naléhavější. Požadavky na větší bezpečnostní ochranu pramení nejen z potřeby zajistit územní integritu země, ale také z touhy posílit důvěru obyvatel Ukrajiny v politiku a mezinárodní společenství.
Mezi nejdůležitějšími návrhy na zajištění bezpečnosti Ukrajiny se objevují kolektivní obranné pakty, posílení vojenské pomoci a rozšíření spolupráce v oblasti zpravodajství. Jednou z nejvíce diskutovaných možností je vytvoření systému kolektivní obrany, podobného článku 5 Severoatlantické aliance (NATO), který by garantoval vojenskou podporu v případě útoku na Ukrajinu.
Bude se koncem roku 2025 na Ukrajině stále válčit?Anketa
Další možností jsou podle Latýna bilaterální dohody se strategicky významnými zeměmi, jako jsou Spojené státy americké, Velká Británie, Francie a Německo. Tyto země by mohly poskytnout konkrétní výcvik ukrajinských ozbrojených sil, technologickou podporu a dodávky moderní vojenské techniky. V rámci takových dohod by mělo dojít k rozmístění vojenských sil jako odstrašujícího faktoru.
Kromě členských států NATO by mohl být do procesu zapojen i širší okruh zemí, které mají zájem na stabilitě v Evropě, jako jsou Japonsko, Austrálie a státy z regionu Visegrád (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Tyto země by mohly přispět dodávkami humanitární pomoci a ekonomickou pomocí pro obnovu Ukrajiny.
Ačkoli zajištění bezpečnosti pro Ukrajinu je složitým úkolem, je podle něj nezbytné hledat efektivní a udržitelné řešení. Otevřený dialog mezi zúčastněnými stranami by měl být základem pro vytvoření záruk, které by vedly k dlouhodobé stabilitě a míru v regionu. Ukrajina potřebuje silnou a koherentní mezinárodní podporu, aby mohla čelit současným výzvám a budovat svou budoucnost.“
ChatGPT reprodukuje názory svého výrobce
Čtenářům svého příspěvku vzápětí vysvětlil: „Věřte nebo ne, toto zplodila umělá inteligence ChatGPT. A ihned je vidět, jaké názory má její výrobce a ze kterých textů ji nechal učit.“
A položil si otázku, v čem je text nesmyslný.
„Za prvé, mluví jen o vojenských zárukách, nikoliv ekonomických. A dále, do zemí, které jmenuje, započítává pouze ty, které jsou dnes nepřáteli Ruska, a vůbec nezmiňuje například supervelmoci Čínu a Indii nebo blízkou regionální mocnost Írán. Co by tam dělalo Japonsko a Austrálie? Trochu směšné, ale v podstatě umělá inteligence shrnula názory vládnoucích politiků z Evropské unie, snad kromě Maďarska a Slovenska,“ uvádí Latýn.
Ing. Mgr. Boris Latýn
A zamýšlí se nad tím, jak by bezpečnostní záruky pro Ukrajinu mohly vypadat, aby byly skutečně účinné.
„Když mluvíme o vojenské části, musejí se toho účastnit i země, které mají s Ruskem dobré vztahy, již zmíněná Čína, Indie nebo třeba Brazílie. Jinak to bude opět sud prachu a dvě znepřátelené strany fronty,“ domnívá se politik.
A hlavně jsou tu ekonomické otázky. Do obnovy Ukrajiny se nemůže zapojit jen „Západ“, ale hlavně její sousedé. To znamená, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Turecko, Rusko a Bělorusko. Těmto zemím je podle Latýna nutné umožnit investice na Ukrajině ve velkém, protože byznys bude vytvářet obchodní vztahy, ze kterých pak vzniknou přátelství jednotlivců a vzájemná závislost. A to povede k tomu, že budou dobré vztahy se sousedy.
„A když máte dobré vztahy se sousedem, nemá důvod vás jakkoliv napadnout a v případě investic a byznysu jej ničit. Měla Ukrajina před válkou dobré vztahy s Ruskem? Neměla. A například Írán s Izraelem také ne. Špatné vztahy a ničení vzájemného obchodu vždy vedou k válce,“ soudí Latýn.
Ukrajinský prezident jako brzda?
Za třetí je podle něj nutné na Ukrajině po válce po dohodě mocností ustanovit přechodnou úřednickou vládu, která dovede zemi do řádných voleb. Zelenského režim to udělat nemůže, protože by to prostě nebylo transparentní.
„Je tedy z ruského pohledu logické, že variantu propagovanou vládnoucími politiky z EU akceptovat nemůže. Ukrajina by totiž zůstala ‚Antiruskem‘, ohniskem nepřátelství hned na jeho hranicích. Byly by v ní stále ulice pojmenované po Stěpanu Banderovi a Romanu Šuchevyčovi, zůstal by zakázán ruský jazyk a ukrajinská pravoslavná církev. Nic by se tedy oproti začátku roku 2022 nezměnilo. Bohužel tyto obchodní aspekty záruk dnes moc politiků nechce. A Zelenskyj už odmítl, aby se na bezpečnostních zárukách podílela Čína, odmítl i mírovou smlouvu navrhovanou americkým prezidentem. A zřejmě se mu ani nechce přemýšlet o variantě přechodné vlády odborníků a vyhlášení voleb, ke kterým jej americký prezident také už vyzýval. Tím si bohužel vybral pro Ukrajinu jen další utrpení a ztrátu území,“ vysvětluje politik SPD.
Fotogalerie: - Ukrajinská vlajka pryč
A radí: „Používejte vlastní mozek, nevíte, kdo za kterou umělou inteligencí stojí, ze kterých textů ji vycvičil a jaké názory má ona sama pouštět do světa. Nejedná se o autentický zdroj informací. ChatGPT zde selhal, ale je možné, že jiné UI by to zvládly lépe. Obezřetnost je ale vždycky namístě.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Myslíte si, že současný ukrajinský prezident je brzdou mírových snah Donalda Trumpa?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Naďa Borská
