Evropský akt o svobodě médií (Media Freedom Act) schválili europoslanci v polovině letošního března a představili jej coby novou legislativu na ochranu novinářů a médií v EU před politickým a ekonomickým vměšováním.

Evropská unie si od něj slibuje, že státní orgány nebudou smět vyvíjet na novináře a redaktory jakýkoli nátlak, aby jim sdělili své zdroje či že zajistí redakční nezávislost veřejnoprávních médií. „Aby se zabránilo zneužívání veřejnoprávních médií k politickým účelům, měli by být jejich vedoucí pracovníci a členové správní rady jmenovaní transparentním a nediskriminačním způsobem na dostatečně dlouhé funkční období. S výjimkou případů, kdy přestanou splňovat profesní kritéria, je nebude možné odvolat dřív, než jim vyprší smlouva,“ píše Evropský parlament s tím, že transparentní a objektivní, a navíc udržitelné a předvídatelné“ musí být u veřejnoprávních médií i financování.

Legislativa se věnuje rovněž vlastnictví médií a zavádí povinnost všem zpravodajským a publicistickým médiím bez ohledu na velikost povinně zveřejňovat informace o svých vlastnících ve zvláštní národní databázi, a to i v případě, že je přímým či nepřímým vlastníkem stát.

Zavedeno je též „spravedlivé přidělování státní reklamy“. Média budou mít povinnost informovat také o finančních prostředcích, které získají z reklamy zadané státem, a o státní finanční podpoře, včetně zemí mimo EU a samotné přidělování veřejných peněz médiím a online platformám musí probíhat dle Europarlamentu podle „veřejných, poměrných a nediskriminačních kritérií“. Veřejné budou muset být i informace o výdajích státu na reklamu, jejich souhrnné roční výši a částkách vyplacených jednotlivým médiím.

Evropský Parlament vysvětluje, že přijetím tohoto právního předpisu „reaguje na očekávání občanů týkající se přijetí legislativy proti ohrožování nezávislosti médi; prosazování pravidel EU pro hospodářskou soutěž v mediálním sektoru, aby se zabránilo vzniku velkých mediálních monopolů a aby se zajistila pluralita médií a jejich nezávislost na nepatřičném politickém, ekonomickém a/nebo zahraničním vměšování; boje proti dezinformacím prostřednictvím právních předpisů a pokynů pro online platformy a společnosti působící v oblasti sociálních médií; obrany a podpory svobodných, pluralitních a nezávislých médií a zajištění ochrany novinářů“.

Za důležitou označuje novinku také místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová (ANO). „V posledních letech jsme zaznamenali různé formy nátlaku na sdělovací prostředky. Nastal čas proti tomu zakročit. Musíme stanovit jasné zásady: žádný novinář by neměl být kvůli své práci špehován, žádný veřejnoprávní sdělovací prostředek by se neměl stát nástrojem propagandy,“ sdělila v září 2022, kdy Evropská komise Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků přijala.