Úvodem dnešního „Pohledu“ dovolte, vážení čtenáři, malinko se ohlédnout, jak si vede současná Babišova vláda za prvních, statisticky uzavřených 5 měsíců letošního roku. Tak tedy, vykazuje o zhruba 4 miliardy korun nižší schodek, než měl loni za stejné období kabinet Fialův. Za další od nástupu této vlády stouplo úročení českého dluhu méně, než vykazuje v průměru stejný ukazatel EU.

Konkrétně Babišova vláda od ledna do května 2026 hospodařila se schodkem státního rozpočtu ve výši 170,2 miliardy korun. Po zohlednění inflace je letošní schodek nejnižší od roku 2019. Uvedu glosu hlavního ekonoma Trinity Bank pana Lukáše Kovandy, Ph. D..: „Pokud investoři, tedy lidé, kteří své názory podpírají penězi, mají strach ze zadlužování nynější české vlády, mají jej dvojnásobný ze zadlužování vlády německé a šestinásobný ze zadlužování té polské.“

Věřím tedy, že česká vláda a navazující instituce ekonomiky České republiky obtížnou situaci zvládnou.

Anketa

Prospělo prezidentství Donalda Trumpa světu?

Rozhodně ano

15%

Spíše ano

64%

Spíše ne

8%

Rozhodně ne

10%

Nevím / Je mi to jedno

3%

hlasovalo: 1435 lidí

Kolik času trávíme týdně v práci? Německo, Polsko, ČR…..

Zajímavé je pro nás srovnání Eurostatu v rámci Evropy, kolik času trávíme týdně v práci. No a když vezmeme tento ukazatel, tak se podle něho oddělují dva bloky. Západní Evropa, která tráví v práci méně času, a východní Evropa s delším časem v práci, ale až na jednu výjimku. Tou je Česká republika. Pro představu několik čísel:

35,9 hodiny týdně je evropský průměr a naši sousedé to mají takto:

Německo – 33,9

Rakousko – 34,0

Polsko – 38,7

Slovensko - 38,3

Česká republika vykazuje 37,5 hodin týdně a jako jediná z bývalého bloku zemí východní Evropy drží v tomto základním prvotním ukazateli, který má vliv na výkonnost ekonomiky země, krok se západní Evropou. Jinak absolutní špičku představuje Nizozemsko, které vykazuje 31,9 hodin, a na konci pelotonu je Turecko s výkonem 42,4 hodin, které tamní zaměstnaní obyvatelé tráví týdně v práci.

Z přebytku 10 miliard na mínus 60 miliard korun….

Proč se těmito čísly, které jsou pro běžného čtenáře do značné míry abstraktní, zabývám? Zkrátka proto, že máme na to, abychom my, Česká republika, restartovali české zemědělství. Podle mne je naprosto absurdní, že jsme se z přebytku agrárního zahraničního obchodu, který dosahoval až 10 miliard korun (1 miliarda přebytku byla ještě v roce 1994), dostali na současné záporné saldo mínus 60 miliard korun! To je obtížně pochopitelné a pro představu uvedu několik statistických čísel o soběstačnosti z materiálu generálního ředitele Rabbit Trhový Štěpánov a člena Klubu 2019 Ing. Zdeňka Jandejska:

Vepřové maso – 34 procent

Drůbeží maso – 57 procent

Vejce - 54 procent

Brambory - 60 procent

Jedině v hovězím mase jsme soběstační (100 procent), ovšem za cenu jeho velmi nízké spotřeby - 7 kg na obyvatele za rok, když v roce 1990 byla více než 3x vyšší, necelých 24 kilogramů.

Závěrem těchto děsivých čísel uvedu s odkazem na analýzu Ing. Jandejska, že to všechno znamená pokles hrubé zemědělské produkce o 32,2 % ve srovnání s rokem 1990. Řekl bych, že takový vývoj je nezodpovědný a že nyní, kdy na Těšnově, na ministerstvu zemědělství, sedí kvalitní odborník, pan ministr Šebestyán, že by se měla udělat kvalitní analýza tohoto pádu resortu. Tato analýza zveřejnit a zodpovědné pracovníky minimálně podrobit veřejné diskuzi.

Jan Veleba

Exprezident Agrární komory a člen Klubu 2019

Psali jsme:

Varování: Cizina naším obilím krmí prasata, jejichž maso pak kupujeme

„Já jsem Brňák.“ Posselt v Brně mluvil o Starobrnu i demonstrantech

Hitlerovi v Brně aplaudovali. A teď smíření? Konečná se neudržela

Vidlák: Babiš se snaží. Ale tohle může nastat na podzim