Od dob rozdělení Římské říše v roce 395 a křesťanského schizmatu o necelých sedm set let později je Evropa rozdělena. Ukrajina stojí dodnes rozkročena mezi těmito dvěma Evropami a trpí. Její obyvatelé emigrují na východ či na západ. Ukrajinci nalézají svou identitu až v konfliktu s vlastními oligarchy a s Ruskem. Otázkou ale je, proč se Západ pokoušel Ukrajině slibovat něco, co vlastně nemohl splnit?
Nemusíme souhlasit, ale proč nechat krvácet jiné?
"Odpověď je jednoduchá – Američany i Evropany pohání víra v jediný (nevyhnutelný) globální svět lidských práv, demokracie, svobodného trhu a jednotného finančního systému. Podléhají ale vlastnímu sebezbožnění. Proto Unie jako předvoj budoucího světa nezná hranice, a ačkoli hlásá demokracii, zbavuje se zastupitelského státu (viz konflikt s Řeckem),“ popisuje situaci Tomský.
Snaha o nadvládu nad světem s sebou ale nese riziko potlačování práv jednotlivců. A proto je dobře, že je svět heterogenní. Rusko možná je skomírajícím impériem, které nemá dost sil na ovládnutí celé Ukrajiny, ale dodnes se považuje za nadřazené amorálnímu západnímu liberalismu, který zasahoval v Iráku či Libyi. Viděno z tohoto pohledu je Putin vězněm této ruské vize. Pokud by byl odstraněn, oligarchové i tato myšlenka ho přežijí, jen najdou jiného nositele. Viděno touto optikou také Rusko může tvrdit, že své satelity osvobozuje od západní amorálnosti.
"Souhlasit nemůžeme, ale proč přispívat k eskalaci, kde za nás budou umírat jiní,“ ptá se v závěru myslitel.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
