Alžbětko v rozhovoru pro server Lifee popisovalo, jak se žije nebinárním lidem. „Je mi 19 let a necítím se ani jako muž, ani jako žena. Vyhraňuju se proti stereotypům těchto dvou pohlaví, která tu ve společnosti máme. Ale respektuju a chápu, že se lidem stává, že mě neosloví ve správném rodě. Moje rodina to pořád ještě úplně nepochopila, že to myslím vážně, a oslovuje mě dál v ženském rodě,“ spustilo Alžbětko, které prý třeba v poslední době střídá toalety, protože může chodit na oboje.

Spousta lidí prý Alžbětko po většinu dětství vnímala jako kluka, což trvá doteď. „Asi jak jsem ostříhané na krátko a nosím takové klučičí oblečení, takže mě občas oslovují i v mužském rodě. Tak to vlastně nevadí, že jdu i na pánské záchody,“ řeklo Alžbětko a začalo vyprávět o svém dětství.  

„Už od čtyř let mi přišlo zvláštní, když o mně mluvili jako o holčičce, a já si říkalo, že brzy třeba budu chlapeček. To bylo možná i dost dané tím, že můj starší brácha mě trochu utlačoval, protože byl větší a nadřazenější. Takže já jsem se mu chtělo vyrovnat a vadilo mi, že jsem škatulkováno do toho ženského rodu,“ hledalo příčiny nebinárního chápání sebe samého.

Dítě by podle Alžbětka mělo mít k dispozici v dětství všechny hračky, aby si samo vybralo. „Já moc nerozumím tomu, proč si holky hrají s panenkama a kluci s autíčkama, už v tomto je stereotyp, který nedává smysl. Protože i ženy v dospělosti řídí auto a muži se starají o dítě,“ přišlo se zajímavým postřehem Alžbětko.