Americká „říše“ selhala. Mrzí ho to, ale popsal, co teď bude. Ukrajina, EU, Rusko

02.01.2024 11:14 | Analýza

Tři problémy americké říše. Nedostatek lidí, nedostatek financí a hlavně, nedostatek pozornosti. Tak popisuje historik Niall Ferguson, proč Spojené státy dle jeho názoru selhávají v podpoře Ukrajiny a proč končí období Pax americana, neboli míru zaručeného USA. Nástup izolacionismu v USA je pak důsledkem toho, že si Spojené státy ukously moc velké sousto na Blízkém východě. A varuje, kolik bude Evropany stát, pokud Ukrajina padne. Například už jeden ukrajinský uprchlík vyjde hostitelskou zemi na 26 534 Kč měsíčně. A pokud Rusko postoupí, můžou náklady jít do miliard.

Americká „říše“ selhala. Mrzí ho to, ale popsal, co teď bude. Ukrajina, EU, Rusko
Foto: Repro Youtube
Popisek: Skotsko-americký historik Niall Ferguson

Sejde z očí, sejde z mysli, praví staré úsloví. V USA se naplňuje v otázce Ukrajiny. V polovině prosince například list Washington Post ze své hlavní stránky odstranil rubriku Válka na Ukrajině.

Předtím a potom

Právě na tento problém, s dlouholetým přesahem, upozorňuje renomovaný skotsko-americký historik Niall Ferguson. Již tehdy upozorňoval na tři problémy americké „říše“. „Když jsem to v roce 2003 psal, tak jsem v principu nebyl proti Pax americana (světovému míru udržovanému USA – pozn. red.), který nahradil Pax britannica devatenáctého a začátku dvacátého století. Zastával jsem a stále zastávám nyní už kacířský názor, že historie světa je povětšinou historií říší, že žádná říše není bez svých nespravedlností a krutostí, ale že anglicky hovořící říše byly ve srovnání pro svět lepší než možné alternativy,“ popisuje v kostce svůj pohled.

Byl však skeptický k neokonzervativní snaze změnit uspořádání na Blízkém východě a v jeho okolí pod hlavičkou globálního boje s terorismem. Zejména pochyboval, že by USA dokázaly změnit Irák a Afghánistán na své spojence, když se to nepodařilo ani Britům.

Anketa

Líbil se vám novoroční projev prezidenta Petra Pavla?

4%
35%
hlasovalo: 39580 lidí

Tři nedostatky americké moci

A to právě kvůli třem problémům, které USA jako říše mají. Ferguson uvádí, že americká říše je „podivná“, protože není schopna ani vyslovit své vlastní jméno, tedy přiznat si, že jako říše funguje. Prvním je ekonomický deficit. Spojené státy dovážejí kapitál, tedy jsou zadlužené. Narozdíl od předcházející Velké Británie, která naopak měla celou řadu zahraničních investic. „Když chcete řídit svět, tak je lepší velkou část vlastnit, ne mu dlužit,“ shrnul.

Dále je tu nedostatek lidí. Dle Fergusona nemá většina Američanů touhu žít v dalekých horkých, chudých a nebezpečných zemích, narozdíl od Britů v 19. století. Opírá se například o to, jak krátké služby měli vojáci v Iráku či Afghánistánu a jak byli odtržení od místního života. Stejně tak americké ambasády jsou opevněné a jejich pracovníci závislí na pohodlí západního světa a bez znalosti místního jazyka nemohou splynout s domorodci, protože nemají šanci.

Ale hlavní problém je pozornost. Tedy její nedostatek. Američtí voliči (a kvůli tomu i američtí představitelé) dle Fergusona mají tendenci se přestat zajímat o jakýkoliv problém v zahraničí, pokud jeho řešení trvá déle než pár let. „Předpověď, že americká chuť změnit Blízký východ nevydrží déle než první mandát George Bushe, se ukázala pravdivá,“ poznamenal. Naopak, Barrack Obama se dostal na vrchol tím, že prohlásil, že USA už nebudou světový policajt. Následky pak zažila v praxi Sýrie.

Události od roku 2003 pak dle Fergusona potvrzují, že tyto tři nedostatky omezují moc USA v zahraničí. Fiskální deficit v roce 2003 byl 59 % HDP, nyní je to více než dvojnásobek. Americká armáda má nyní nejméně vojáků od roku 1940, kdy měly Spojené státy jen 132 milionů obyvatel, a má problémy přesvědčit své občany, aby v ní sloužili.

A pozornost? „Porucha udržení pozornosti je teď tak vážná, že veřejnost vyjadřuje nelibost nad válkami, které má podpořit jen penězi a materiálem. Žádný Američan nemusí bojovat na obranu Ukrajiny před ruskou zločinnou invazí,“ říká Ferguson a dodává, že přes to všechno podle průzkumů si čtyři z deseti republikánů myslí, že pro Ukrajinu se toho dělá ve vojenské oblasti příliš. Konstatuje také, že válka mezi Hamásem a Izraelem odvedla americkou pozornost.

Trump – hrozba, se kterou si v Evropě nevědí rady

Ferguson následně popisuje situaci na Ukrajině. Podle něho i když další balíček pomoci nepřijde, tak v dalších měsících nehrozí, že by Rusové prolomili ukrajinské obranné linie. Ale v druhé polovině roku 2024 už může být situace nebezpečná.

Podle historika i voliči v Evropě začínají být z války unavení. „Ani Scholz, ani Macron nevypadají, že by byli dost silní na to, aby tuto tendenci zvrátili,“ poznamenává. Jak zjistil na francouzské konferenci pořádané na sklonku minulého roku, lídři EU vědí, že by americké volby mohl vyhrát Donald Trump a to by mělo vážné následky pro transatlantickou alianci obecně a pro Ukrajinu konkrétně. „Ale nevědí vůbec, co s tím mají dělat,“ hodnotí Ferguson.

Někteří na této konference prý vyjádřili naději, že šok z Trumpa může pomoci vytvořit moderní evropský zbrojní průmysl. Vlády by mohly donutit zbrojařské firmy se spojit a a dát Evropě strategickou autonomii, což je v Paříži oblíbený pojem. Na to ovšem Ferguson odpovídá, že vytvořit takový průmysl by zabralo desetiletí a kdo do té doby bude bránit Ukrajinu?

Jeden z francouzských účastníků konference dle historika řekl, že Paříž a Berlín nemohou nahradit pomoc, pokud by USA s podporou přestaly. Takže by lídři EU měli Kyjev dotlačit k diplomatickému řešení. Podle tohoto účastníka zmeškali tuto příležitost v roce 2022, kdy měla Ukrajina navrch. Ferguson se ovšem táže, proč by tedy Putin byl nakloněn takovému řešení nyní?

Všichni proti USA

Historik má za to, že v budoucnu budou tyto debaty historikům připadat podivné, když už v roce 2033 bude jasné, že Pax americana čelil ve dvacátých letech koordinovanému odporu ze strany Číny, Ruska, Íránu a Severní Koreje. A že první krok byla invaze na Ukrajinu, druhý útok na Izrael íránských zástupných sil a třetím zřejmě bude čínská snaha zlomit americkou dominanci v indopacifické oblasti, a pokud bude Si Ťin-pching odvážný, tak blokáda Tchaj-wanu.

Ferguson chválí, že Bidenova vláda správně poslala na pomoc Ukrajině celkem 75 miliard dolarů a na pomoc Izraeli dvě letadlové lodě s doprovodem, aby odstrašili Írán. A začala s vyzbrojováním Tchaj-wanu. Ale varuje, že když se dělají taková opatření, tak je extrémně nebezpečné v nich pak nepokračovat.

A co to bude stát...

Vypočítává pak následky toho, co se stane, pokud se Ukrajina bude muset kvůli nedostatku sil stáhnout. Jednak že do Evropy uteče další vlna ukrajinských uprchlíků, kterých je v EU a ve Velké Británii už 4,5 milionu. „I když si řada z nich našla práci, každý uprchlík stojí hostitelskou zemi v průměru 1075 eur měsíčně (26 534 Kč – pozn. red.). Pokud jich kvůli postupu Ruska přijde dalších 4,5 milionu, bude to stát dalších 58 miliard eur (1,4 bilionu korun – pozn. red.),“ uvádí Ferguson.

Nemluvě o tom, že soukromí investoři nebudou chtít na Ukrajině riskovat své peníze. Ztroskotaná kontraofenziva už postihla ukrajinské dluhopisy. A pokud se budou snažit zbrojit k odstrašení Ruska, budou muset evropské země hodně přidat obraně. Během studené války totiž Velká Británie na obranu vydávala 5,8 % HDP, Francie 5,1 % a Západní Německo 3,6 %. Dostat se na stejnou úroveň by znamenalo dát 124 miliard eur pro Velkou Británii, 97 miliard pro Francii a 96 miliard pro Německo. Pro celé NATO pak 431 miliard eur ročně. Tedy dvakrát tolik, než minulý rok všechny země slíbily Ukrajině.

„Pax americana zřejmě končí. Osud Ukrajiny, ale i Izraele a Tchaj-wanu visí na vlásku. Nemohu říct, že jsem překvapen. Bylo pravděpodobné, že přecenění sil během světové války proti terorismu takto dopadne, tedy že opět zavládne izolacionismus. Dnes plných 57 % republikánů a 51 % nezávislých říká, že americkým zájmům lépe poslouží používat naše zdroje doma na vylepšení života obyčejných Američanů. A jen třetina souhlasí, že pro americké zájmy je nejlepší podporovat svobodu a demokracii tam, kde jsou v ohrožení. V této otázce jsem na straně té menšiny. Doufám, že se neukáže, že máme pravdu tím horším způsobem,“ zakončuje Ferguson.

 

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Karel Šebesta

Ing. Patrik Nacher byl položen dotaz

vedení

Pane Nachere, jste hodně výrazná osobnost a jako jeden z mála z ANO máte podle mě i schopnost se domluvit i s ostatními stranami. Proč tento váš potenciál nevyužijete a nekandidujete do vedení? Nebo to není podle vás možné, když je tam Babiš a jeho nejvěrnější? Podle mě je škoda, že vedení ANO není ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Tento anglosaský domýšlivý pablb, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskusemravní bahno , 02.01.2024 13:25:12
je ztělesněním toho, proč nemůže zbytek světa Anglosasy (americké, britské) ani vystát. Anglicky hovořící říše (tedy i USA) jsou prý pro svět tou nejlepší možnou alternativou. Panebože! Jsou problémem světa a předtím Evropy od doby "kdy krása britských žen a jejich umění vařit vyhnaly britské muže na moře.." ( Bernard Shaw). Na světě snad není země, kam by Anglosasové nevnesli válku buď napřímo nebo pomocí svých nohsledů. Nebo zradou - viz Mnichovská dohoda. Je dobře, že mizí jejich dominance z povrchu dějin. Velmi dobře!

|  22 |  0

Další články z rubriky

Proboha! Fiala že není ukrajinský premiér? V USA jdou za ním titulky... Padlo po Bidenovi

18:13 Proboha! Fiala že není ukrajinský premiér? V USA jdou za ním titulky... Padlo po Bidenovi

Schůzka Petra Fialy s americkým prezidentem Joe Bidenem ani nevypadá, že byl v Bílém domě přijat pře…