Před deseti lety byly postkomunistické země východní a střední Evropy všeobecně pokládány za nejspolehlivější proamerické členy NATO a příznivce reforem. V současné době platí to samé. Až na výjimky v podobě řeckého premiéra Alexise Tsiprase, slovenského premiéra Roberta Fica a prezidenta České republiky Miloše Zemana, kteří se zúčastnili oslav u příležitosti 70. výročí skončení 2. světové války v Moskvě. Uctít památku zemřelých vojáků je chvályhodné gesto, ale v kontextu současného dění poněkud nešťastné. A to nejenom proto, že oslav se účastnili autokraté Nazarbajev z Kazachstánu a Maduro z Venezuely. Hlavním důvodem je pokračující agrese Ruska na Ukrajině.
Spolupracovníci Fica a Zemana se snažili zmírnit obavy tím, že se oba politici neúčastnili vojenské přehlídky na Rudém náměstí. Vzhledem k jejich účasti na recepci Vladimira Putina v Kremlu však vše nasvědčuje tomu, že si cíleně budují užší vazby s Kremlem. Vedle těchto dvou politiků je považován za příznivce ruského prezidenta také maďarský premiér Viktor Orbán. V loňském roce byla podepsána mezi Maďarskem a Ruskem dohoda o dostavbě jaderné elektrárny ve výši 12 miliard dolarů.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro