Amerika je nervózní. Index S&P500 v pátek uzavřel obchodování na hodnotě 6 632 bodů a propadl se na nejnižší úroveň od listopadu 2025. Část investorů očekává další pokles. Historicky totiž platí, že pokud index v prvním čtvrtletí roku klesne pod prosincová minima, může klesat až o dalších 10 %. „Írán a ropa možná způsobily propad akciového trhu – ale trhliny byly vidět už dříve,“ píše americký ekonomický novinář Mark Hulbert. Jeho článek o praskající bublině na amerických akciových trzích popisuje rizikové faktory, které učinily trhy zranitelnými. Hulbert se domnívá, že současný vývoj trhu připomíná roky 1998–2000 a takzvanou dot-com bublinu. Internetová horečka přelomu tisíciletí způsobila v USA krizi, která se přelila do dalších západních zemí. Bublina praskla 10. března 2000 a odstartovala recesi. Do roku 2004 zanikla více než polovina dot-com firem a klesl zájem o vysokoškolské počítačové obory.
Je vám líto, že Václav Moravec končí v České televizi?Anketa
Anketa
Co říkáte na chování Petra Macinky?
Tahounem indexu S&P500 je takvzaná magnificent seven, sedmička společností Alphabet, Amazon, Apple, Meta Platforms, Microsoft, Nvidia a Tesla. Všechny spojují masivní investice do AI a příbuzných odvětví. Firmy magnificent seven vyrostly minulý rok o 23 %, ale zbylých 493 firem v indexu jen o 11 %. V roce 2024 vyrostly firmy magnificent seven o 37 %, „S&P493“ jen o 5 %. Rok předtím velká sedmička rostla o 33,3 % a zbytek indexu se o 4 % propadl. Technologické firmy nabobtnaly do obrovské velikosti a jejich kolaps by způsobil problémy pro celý svět. V prvním čtvrtletí roku 2025 se americký hrubý domácí produkt snížil o 0,65 %. Pokud odečteme přínosy související s umělou inteligencí, pak se HDP podle údajů, které poskytla ekonomka Hannah Rubintonová, snížil o 1,94 %. K březnu 2026 tvoří těchto sedm firem přibližně 32,7 % celkové hodnoty indexu S&P 500. Před deseti lety to bylo jen 12,5 %.
Firmy magnificent seven letos ohlásily záměr investovat dalších 680 miliard dolarů do AI infrastruktury, což znepokojuje některé odborníky. Obavy se týkají takzvaného cirkulárního financování, ke kterému mezi firmami dochází. „Cirkulární finanční dohoda vypadá tak, že společnost Nvidia souhlasí s investicí do společnosti Oracle a společnost Oracle souhlasí s nákupem čipů od Nvidie nebo s používáním produktů Nvidie. Obě společnosti do sebe vzájemně investují. Cirkulární financování může uměle zvyšovat ceny akcií, ale může se zvrtnout, pokud má některá ze společností v řetězci potíže a není schopna plnit své závazky,“ řekl Derek Horstmeyer, profesor financí na George Mason University. Technologické firmy nalijí do AI stovky miliard dolarů s vidinou zisku. Ale co když se zisk nedostaví?
Horstmeyer varuje, že magnificent seven, která se nafoukla na jednu třetinu celého indexu S&P500, představuje velké riziko například pro velké americké důchodové fondy. Pokud fondy nakupovaly index s iluzí bezpečí, ve skutečnosti vsadily na stabilitu těchto sedmi velkých firem. Pokud se těmto firmám přestane dařit, ať už to bude kvůli prasknutí AI bubliny nebo z jiné příčiny, majetek důchodových fondů se náhle dramaticky ztenčí. Propad akcií velkých technologických firem by ale zasáhl celý svět, ne jen americké důchodce. A AI už jako bublinu označují i někteří technologičtí miliardáři.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.



