Úvod pravidelného přehledu nejzajímavějších mediálních událostí bude patřit netradičně pořadu Střepiny, který vysílá televize Nova pozdě večer. „Na konci minulého týdne v nich byla reportáž o majetcích pana Bakaly a paní Maláčové. Bylo to zajímavé, ne snad proto, že mají hodně peněz, každý ví, že mají nějaké majetky v Pařížské ulici v Praze, nějaké majetky ve Švýcarsku a jinde, to je zcela nepodstatné. Z hlediska mediálního je zajímavé, že takovou reportáž nenatočila Česká televize. Umím si velmi dobře představit, kdybych byl editor nebo dramaturg takového zpravodajského či publicistického pořadu v České televizi, že bych si na tom smlsnul. Určitě bych to ukázal a nebylo by na tom nic špatného, bylo by to logické, žádná demagogie, žádná zlotřilost by v tom nebyla,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Na jedné straně by ukázal plné výlohy předražených kabelek jeho manželky Michaely Maláčové za peníze Zdeňka Bakaly a pak by ukázal lidi, kteří přicházejí v OKD o práci. „A také o byty, které jim pan Bakala slíbil, když OKD kupoval od premiéra Sobotky, tehdy ministra financí. Své sliby ale samozřejmě nesplnil, jen vytáhl z OKD mnoho miliard a vzal roha. Je zajímavé, že Česká televize se vůbec obecně bakalovskému tématu nevěnuje. Čekal bych tedy nejen takto triviální porovnání majetku, který průkazně ta rodina vlastní, a těch mnoha a mnoha peněz, které průkazně pan Bakala ve svém podnikání vytahal z těch majetků, které za velmi málo peněz dostal od státu,“ přiznává mediální analytik.
Srovnání Havlova ekonomického poradce s Koženým vůbec není náhodné
Vedle toho ale považuje za chybu veřejnoprávní televize, že se téměř vůbec nevěnuje otázce dědictví Zdeňka Bakaly v českém prostředí. „To není jenom OKD, předtím to byla Patria Finance, v jejím rámci to byla i privatizace karlovarské Becherovky za asistence pana Kalouska, pana Schwarzenberga a francouzské likérky Pernod Ricard a tak dál a tak dál. Bylo to mnoho a mnoho aktivit ještě v dobách, kdy byl pan Bakala ekonomickým poradcem Václava Havla, jemuž platil různé kulturní a umělecké činy či počiny,“ připomíná Petr Žantovský s tím, že Zdeněk Bakala prorostl do českého prostředí velmi zvláštním způsobem. „Každý, kdo ho sleduje těch pětadvacet let, tak kroutí hlavou, protože tenhle člověk v Česku vystudoval na střední škole nějaký zcela odlehlý obor a pak se vrátil z Ameriky jako člověk disponujícími obrovskými finančními možnostmi. To je samo o sobě dost zvláštní,“ podotýká mediální odborník.
Psali jsme:
Připomíná, že obdobný oblouk ve své kariéře zaznamenal i Viktor Kožený. „Ten také nebyl v České republice nic, pak zmizel a ze zámoří se vrátil nabalen na obrovské finanční možnosti, na veliké zázemí kontaktů, které měl tady v Česku. Nevím, kde k nim přišel, protože odešel velmi brzy jako mladý chlapec. Když se vrátil, tak měl najednou kolem sebe strašnou spoustu velice zkušených pracovníků, někdy i z oblasti zpravodajských služeb. Oba příběhy si jsou v mnoha směrech dost podobné. Proto rozumím panu prezidentu Zemanovi, když na různých fórech říká, že základním problémem nejen české privatizace, ale obecně českého vývoje po roce 1989, byli lidé, jak on říká, jako jsou Kožený a Bakala. Myslím, že to není úplně náhodné srovnání a postavení obou do jedné řady,“ míní Petr Žantovský.
Na případu Bakaly je vidět, že si ČT na hlídacího psa demokracie jen hraje
Proto se pozastavuje nad tím, jak je možné, že se tomu nevěnuje Česká televize, když Zdeněk Bakala zcela zjevně svými podnikatelskými kroky probudil poměrně velký sociální problém na Ostravsku a určitě velmi zkomplikoval dnešní vládě život. „Myslím, že se časem odněkud vyvalí pravda, až bude v něčím zájmu ji otevřít a vyjevit. Jen v tuto chvíli ještě nevíme, čí to bude zájem, kdy to bude a jaké následky to ponese. Každopádně je jisté, že pan Bakala u toho určitě nebude. Ten bude zcela jistě někde v klidném zahraničí, stejně jako je pan Kožený, a bude se nám odněkud smát za naše peníze. A to je na tom docela tristní. Česká televize si hraje na hlídacího psa demokracie, ale tuto funkci v daném případě vůbec nevykonává. Tak se na tom vlastně podílí a dá se říci, že je ´spoluviníkem´ toho, co se děje v české společnosti a v české ekonomice skrze zvláštní podnikání pana Bakaly,“ domnívá se mediální analytik.
Ing. Miloš Zeman
Za druhé téma si vybral čtvrteční zasedání sněmovního volebního výboru, na jehož programu měly být věcné záměry na změny zákonů o České televizi a Českém rozhlase, porušování vysílacího zákona Českou televizí a také stížnosti na televizi Prima po zveřejnění nahrávky z její interní porady. „Volební výbor se vůbec nemá co zabývat nějakými stížnosti na Radu pro vysílání a vůbec mu to nepřináleží. Jde o pokus překračovat pravomoci, pokus politizovat některé věci, konkrétně záležitost televize Prima. Je zjevné, že dochází flagrantně na každém kroku, byť už máme tolik let po volbách, k důkazům naprosté neznalosti základních pravidel fungování Parlamentu a parlamentního kinderstube. I když z minulosti vím, že mnozí poslanci i po třech, čtyřech obdobích prosezených v Poslanecké sněmovně věděli jenom, kde je ve sněmovně bufet a vše ostatní jim bylo celkem jedno,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Zástupci lidu uvažují, že se budou bavit o návrhu lobbistického klubu
Za podstatné však považuje, že se poslanci zabývali tím, co předložila advokátka Hana Marvanová se svou platformou Svobodu médiím. „Pokud vím, tak to zatím není paragrafový nebo věcný záměr na změnu zákona o veřejnoprávních médiích, konkrétně v otázce změny procedury volby rad veřejnoprávních médií, jehož podstatou je, že rady už nebude nominovat Poslanecká sněmovna, nebude to podle dnešního receptu a Poslanecká sněmovna s tím nebude mít v zásadě nic společného. Budou to nominovat organizace, tzv. odborné jako Český filmový a televizní svaz FITES, Asociace režisérů a scenáristů ARAS a podobně. Shodou okolností jsou to ty organizace, které jsou sloučené právě v té platformě Svobodu médiím,“ poukazuje mediální odborník.
Je pro něj podivné, že poslanci ať už z lenosti, konformity, z hlouposti nebo z neznalosti věci jsou ochotni o tom diskutovat. „Jsou ochotni diskutovat o tom, co jim předloží nějaký zájmový spolek, který si chrání jen své kšefty v České televizi. Protože FITES, ARAS a spol. jsou spolky na chránění kšeftů, nic jiného to není. Hlídají si jenom své kšefty, své honoráře, svoje reprízné a podobně. Tyhle spolky navrhnou nějakou změnu zákona a naši poslanci jsou ochotni to vzít jako bernou minci a debatovat o tom. Podivuju se, jak je možné, že jsou volení zástupci lidu schopní přijmout za skutečnost, že se budou bavit úplně vážně o návrhu zájmového lobbistického klubu lidí, kterým jde o prachy a kšefty a že jsou dokonce ochotni přemítat o tom, že by to bylo možné promítnout do zákona,“ žasne Petr Žantovský.
Veřejnoprávní média mají sloužit celé veřejnosti, nikoli jenom tvůrcům
Dokonce když si Ministerstvo kultury nepočíná tak aktivně, jak by se očekávalo, tak že by si poslanci vzali návrh Hany Marvanové a platformy Svobodu médiím za svůj a podle něj modelovali novelu zákona o České televizi. „To zůstávám úplně perplex a mám pocit, že končí demokracie. Vždyť demokracie přece spočívá v tom, že volené orgány se řídí nějakou jasnou procedurou, a ne že přijde nějaká otevřeně lobbistická partička, něco předloží a volené orgány to bez dalšího vezmou na vědomí. Příště může přijít producent nějakého spotřebního zboží, položí na stůl zákon, který ho zvýhodňuje a naši poslanci ho vezmou na vědomí, budou ho prosazovat, projednávat, učiní z něj základ nového zákona o dani třeba ze spotřebního zboží, co já vím, z cigaret, z alkoholu, z textilií, to je úplně jedno. K čemu ten Parlament teď máme?“ ptá se mediální analytik.
Je tu Parlament proto, aby jenom odkýval byznysové zájmové věci jednotlivých lobbistických skupin, nebo aby jednal ve veřejném zájmu a zvažoval ze všech stran zájem veřejnosti? „Mám pocit, že si naši poslanci svou práci velmi zjednodušují. A mrzí mě to zejména u lidí, kteří jsou zkušení mediální bardi jako pan Komárek či zkušení poslanečtí bardi jako paní Němcová nebo pan Jandák. Nepodezírám je z toho, že ten návrh prosazují, ale už skutečnost, že jsou o něm ochotni diskutovat, mě velmi zaráží. Protože je zjevné, že jde o návrh sloužící jedné zájmové skupině a je i v rozporu se stávající dikcí zákona. Vždyť stávající dikce zákona o veřejnoprávních médiích jasně říká, že ta média slouží celé veřejnosti, nikoli jenom tvůrcům. A tohle, co navrhují, bude sloužit jenom jim. Jestli naši poslanci chtějí být lobbisty zájmů FITESu či ARASu, tak potom jsme opravdu na konci demokracie,“ tvrdí Petr Žantovský.
Ištvan i Šlachta byli prezentováni jako svatí bojovníci proti korupci
Na závěr si nechal dění kolem ředitele ÚOOZ Roberta Šlachty, které v posledních dnech hýbe domácí politickou scénou. „Celé jako by to vzniklo z ničeho nic a jako by se v tom skoro nikdo nevyznal. Zkusím nadhodit to, co naše média zejména veřejnoprávní neříkají, otázky, které nekladou, přestože se v daném kontextu mohou nabízet. Začal bych jedním postřehem. Česká televize dlouhodobě prezentovala pana Ištvana, pana Šlachtu, paní Bradáčovou a tenhle typ lidí jako svaté bojovníky za svatou věc proti korupci, což byl mnoho let trvající refrén a vlastně cokoli, co skupina lidí, které jsem teď jmenoval, učinila, bylo od boha a cokoli bylo proti nim, tak bylo od ďábla. To je interpretace České televize,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský s tím, že celkem rozumí tomu, proč to tak je.
Hezky totiž zní, když někdo řekne, že je proti korupci, nebo proti finanční zločinnosti. „S tím se pochopitelně každý ztotožní. No a Česká televize, protože její lidé moc nemyslí, se k tomu přidá, co se zdá, že bude rezonovat. Ale teď mají docela vážný problém. Stalo se totiž, že Šlachtu a spol. začíná vymísťovat z jejich vlivných postů Sobotkova vláda, která je ale u České televize ve stejné pozici. Také je to sbor andělů, kteří usilují o ta dobra a bojují s těmi zly. Hezky to bylo vidět na čtvrtečním vysílání Devadesátky ČT24, že nevědí, jaké stanovisko k tomu zaujmout. Tak máme rádi Šlachtu, ale máme také rádi Sobotku. No a Sobotka teď nechce Šlachtu. Tak co s tím uděláme? Šlachta je Jánošík, Sobotka je také Jánošík. V České televizi tak mají velký problém interpretovat tu situaci,“ poznamenává mediální odborník.
Situace, která rozbíjí černobílá schémata názorů redaktorů České televize
Po velmi dlouhé době nastal okamžik, že Česká televize nezaujala jednoznačné stanovisko. „Protože je sama se sebou v mnohonásobné kolizi zájmů. K diskusi o problému války uvnitř orgánů činných v trestním řízení pozvali jako respondenty opět velmi ´pestrý´ spolek lidí, jako je pan Gabal, paní Slonková, pan Spurný, pan Fendrych, což jsou opravdu velmi ´pestří´ diskutéři, od kterých se opravdu dá očekávat velice ´pestrá´ názorová škála. Když rozebereme slova, která na téma kauzy Šlachta zazněla, tak všichni, které jsem jmenoval, byli strašlivě opatrní, protože sami mají tentýž problém. Sami mnoho let říkají, že Šlachta je svatý a najednou jim svatý Sobotka decimuje svatého Šlachtu. A to je věc, které nerozumějí,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Přitom by měli zaujmout rigorózní stanovisko, protože na straně Roberta Šlachty je hnutí ANO. „Tedy nenáviděný Babiš a s ním se spláchne i o něco méně nenáviděný, nicméně stále ještě Babišův ministr Pelikán, který se vyjádřil velmi radikálně. To bylo poprvé, co jsem ho viděl, že to byl opravdu radikální nesouhlas s tím, co plánuje pan ministr Chovanec a na co zareagoval pan Šlachta nejprve pohrůžkou a pak i rezignací. To je situace, která rozbíjí ta černobílá schémata stanovisek redaktorů České televize. Když to zjednoduším, tak má Česká televize najednou problém, komu fandit. Když jsem se ale díval na tu čtvrteční Devadesátku, tak mě zaujalo, jak moc arogantní byl moderátor Tomáš Drahoňovský, na ministra Pelikána byl velmi drzý, sprostý a téměř trumfnul pana Dolanského ve slavném rozhovoru s hejtmanem Haškem o Nočních vlcích,“ připomíná mediální analytik.
Ve vysílání nezazněla otázka, zda Šlachta nemá něco na ČSSD
Jeho moderátorský výkon byl naprosto hrozný a nebylo by divu, kdyby ministr spravedlnosti Robert Pelikán vstal a odešel ze studia, protože to, co se tam dělo, bylo naprosto strašidelné. „Takže pan moderátor Drahoňovský už zřejmě našel své stanovisko, Česká televize ho podle mě zatím ještě nenašla. Ale přejdu k druhé rovině úvahy, proč celá kauza vznikla. Nabídnu jen několik možností, přičemž možností interpretace je asi dvacet. Nabídnu ty nejtriviálnější, které by mohly napadnout i redaktora České televize. Ale asi nenapadly, protože je nikdo nezmínil. Tak například: Šlachta má něco na ČSSD, takže je třeba ho zdecimovat. Položil někdo takovou otázku ve vysílání České televize nebo jinde v médiích? Nevšiml jsem si toho,“ přiznává Petr Žantovský.
Druhý možný výklad je, že ministr vnitra Milan Chovanec chce dosadit nějaké lidi místo Roberta Šlachty, aby buďto našli nebo vyfabrikovali cokoli na Andreje Babiše a jeho hnutí ANO. „Třetí výklad, který je možná vůbec nejzajímavější, je, že to celé rozjel Sobotka, protože cítí, že mu Chovanec svými i protiimigračními stanovisky docela šlape na paty, tak nemusí být vyloučené, že pan Chovanec má představu, že bude příštím předsedou ČSSD. A proto je potřeba ho trochu seknout přes prsty a nastražit mu pastičku, do které spadne, protože to je lákavá past, do níž se dá snadno spadnout. Pan Chovanec do ní mohl spadnout a pan Sobotka má velmi dobré poradce, některé z nich osobně znám, takže nepochybuji o tom, že umějí vymýšlet velmi kreativní pastičky,“ poukazuje mediální odborník.
Nikdo se nepokusil diváky v šachových politických hrách zorientovat
To by podle něj byla docela inteligentní past na to, aby do ní spadl nejprve policejní prezident Tomáš Tuhý a s ním jako jeho hlavní guru ministr Milan Chovanec. „A to jsem přednesl jen tři scénáře. Určitě jich je víc a žádný z nich nepadl v našich médiích. To si vysvětlit opravdu neumím. Je zjevné, že kauza Šlachta je vyvolána předvolební situací, je vyvolána stavem zákopové války mezi sociální demokracií a Babišovým hnutím ANO, to je také pravda. Ale to všechno ostatní, co jsem říkal, jsou šachové hry, které jsou hrozně důležité pro pochopení té věci. A myslím si, že novináře máme mimo jiné od toho – a ty z České televize si platíme – aby nám ty šachové hry předehrávali, aby nás na té šachovnici zkoušeli zorientovat. Ale nepovšiml jsem si, že by se o to byť jediný pokusil. A to jim velmi vyčítám,“ dodává Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
