Schizofrenií trpí zhruba procento populace bez ohledu na zeměpisnou šířku a délku. Jedná se o nemoc ovlivněnou jak vnějšími faktory, tak především genetickou výbavou. Forem, jak může vypadat začátek onemocnění, je několik. Nástup může být plíživý, lidé začínají být podivínští, chovají se samotářsky. Mají prý také zvláštní návyky a problém se sociálními vztahy. Pak je ale další forma, kdy je možné, že se člověk zcela promění během několika málo týdnů.

A jaké jsou konkrétní příznaky nemoci? Symptomů je podle psychiatrových slov několik, ale nejvíce výpovídající jsou dvě základní skupiny.

Tou první jsou prý tzv. pozitivní příznaky. Jedná se o prožitky nemocného člověka, které běžně zdravý člověk neprožívá. „To jsou například halucinace, slyšení hlasů, když je ticho, nebo když něco vidí, ale reálně to tam není,“ upřesňuje psychiatr Hollý a rovnou zmiňuje i další příznak, kterým jsou bludy, což je porucha myšlení, kdy v rámci přemýšlení nemoc vytváří různé konstrukty, a to mnohokrát vztahovačné. „Proto o tomto nejčastějším typu schizofrenie hovoříme jako o paranoidní schozofrenii, kdy se pacient cítí být pronásledován či obětí spiknutí,“ vysvětlil Hollý.

Do druhé skupiny pak spadají tzv. negativní příznaky. Ty jsou podle psychiatrových slov charakterizované ochuzením některých prožitků, které bežný člověk prožívá. Týkají se vnitřní motivace a prožívání emocí. „Člověk je pak nemotivován, neschopen se pro něco nadchnout, cokoli dělat. Nemůže se na nic těšit a jeho vůle je nemocná,“ uvedl s tím, že běžné emoce radosti, smutku a vzteku jsou ploché a nevýrazné.

Mezi spouštěče této nemoci, které se mnohdy těžko určují, patří i stresová zátěž, traumatické události, či požití návykových látek. Andrej Babiš mladší je bývalý pilot letadla a to lze považovat za psychicky náročné povolání. „I taková dlouhodobá stresová zátěž může být jedním ze spouštěčů, nikoli příčinou,“ říká psychiatr.