Kdo byl nejhorším ministrem obrany?Anketa
Naposledy měl šéf ANO vulgárně odbýt dívku, která po něm v rámci debaty s občany v brněnském centru Semilasso chtěla podepsat knihu Jaroslava Kmenty Boss Babiš. Podle ní, a nasvědčuje tomu i pořízené video, jí odpověděl: „Nasrat jako.“ Předseda vlády ale tvrdí, že řekl pouze „sorry jako“.
Rozhovor údajně natočila kamarádka žadatelky o autogram. Žadatelkou byla Šárka Václavíková, jež působí v dobrovolnické organizaci Společně Brno. Na záznamu je patrné, že Babiš podepisuje své knihy „O čem sním, když náhodou spím“. Knihu Jaroslava Kmenty však podepsat odmítl. „Vyžranej Kmenta, který bral 80 tisíc ve Frontě a nic nedělal,“ komentuje následně Babiš autora knihy a pak dodává „nas*at, jako“.
Babiš je používáním explicitních slov proslulý. Obzvláště mezi svými spolupracovníky, kteří si často dělají z jeho „vybraného“ slovníku legraci. Poprvé použil Babiš několik hodně nevybíravých slov ve starší (skrytě pořízené) nahrávce se dvěma pražskými podnikateli z roku 2012. „Střílím do Bárty (myšleno tehdejší předseda Věcí veřejných Vít Bárta – pozn. red.) a do toho ko*ota, agenta KGB, co sedí na Hradě, a právě podepisuje s ruským prezidentem něco (míněn prezident Václav Klaus – pozn. red.) … Já jsem chodil na večeři s tím Klausem, tak chytal Čadilovou za ruku. Potom Čadilová volala Ištvánovi, že ji musí akorát kouřit,“ řekl na nahrávce Babiš doslova. Lucie Čadilová je bývalá šéfka Klausova sekretariátu v ODS a o vztahu exprezidenta s ní média dlouhou dobu spekulovala. Nebo na té samé nahrávce řekl: „Sobotka vyhrá volby, zvýší daně a my půjdeme do haj*lu. A udělejte si, co chcete. Copak Sobotka s Haškom může řídit tuto zemi?“
Další explicitní výrazivo použil Babiš na zbylých skrytých nahrávkách, některé z nich se objevily před loňskými volbami do Poslanecké sněmovny na twitterovém účtu Julius Šuman. „Havla zvolili ještě komunisti. Celý ten deal byl o tom: nezrušíte komunistickou stranu a my zvolíme Havla. Tak nech dou do pi*i… Pravda a láska,“ ulevil si na nahrávce.
A nešetřil i další politiky: „Když já potkám Zaorálka, tak ho vždy pošlu do pr*ele. Že je debil, neschopnej, ale já mu to řeknu i veřejně,“ poznamenal například na sestříhané nahrávce k exministrovi zahraničních věcí Lubomíru Zaorálkovi (ČSSD). Mimo jiné jej také nazval ko*otem, který dvacet let žvaní. „Zaorálek nic nedělá,“ řekl s tím, že by toho debila, kdyby byl premiérem, odvolal.
Sprostého označení se na nahrávce dočkala také ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). „Příště mi dejte číslo a já tam zavolám a pošlu je do pr*ele. Marksovou taky, k*áva, nic nedělá,“ řekl. A pak ještě doplnil, že kromě žvanění také chlastá.
- SLEDOVALI JSME TÉMA vulgární výroky prezidenta Zemana.
Sprostá slova nepoužívá premiér v demisi jako jediný, stačí vzpomenout na někdejšího šéfa ODS Mirka Topolánka, šéfa TOP 09 a kandidáta na prezidenta Karla Schwarzenberga. Nebo i samotnou hlavu státu Miloše Zemana, který proslul zejména výrokem směřovaným na ruské aktivistky z Pussy Riot: „Víte, co je to ‚pasy‘ v angličtině?“ zeptal se Zeman moderátora Českého rozhlasu Jana Pokorného. „Pusy? Myslím, že se to vyslovuje ‚pusy‘,“ opravil ho Pokorný. „Ku*da,“ vysvětluje Zeman. „Takže s prominutím v textech této skupiny je ku*da sem, ku*da tam. Opravdu dokonalý případ politického vězně jako vyšitej,“ řekl Zeman, který označil členky skupiny Pussy Riot za deviantní dámy.
Tehdejší lídr TOP 09 Miroslav Kalousek zase podle Zemana v politice něco zku*vil. „Musím kritizovat vládu, protože podlehla panu Kalouskovi a zku*vila služební zákon z původní italské podoby (…). Kdyby vláda vydržela tři týdny a sledovala rozpad TOP 09 v přímém přenosu, pak by panu Kalouskovi nepodlehla a služební zákon by byl skutečně odpolitizovaný,“ řekl také Zeman v Hovorech z Lán vysílaných Českým rozhlasem.
Negativní, emotivní postoj
Pojďme si proto používání explicitních, či chcete-li sprostých slov, hlouběji zanalyzovat. Sprostá slova (odborně vulgarismy nebo vulgarity) jsou slova, která vyjadřují negativní a silně emotivní postoj k věci či člověku, vůči nimž jsou směrována. Používání sprostých slov v psaném i mluveném projevu je většinou společnosti považováno za nevhodné. „Sprostá slova se používají jako nadávka nebo jako prostředek k uvolnění vnitřního napětí – klení, popřípadě i pro jejich používání při významových konotacích v textu. V českém jazyce se sprostá slova téměř výhradně týkají tabuizovaných témat, kterými jsou sexuální chování a vylučování moči nebo stolice,“ lze se dočíst na internetu v odborných textech. Čemuž odpovídají vulgarismy používané politiky jako nas*at, kok*ot, ku*da. Odborné analýzy ovšem zmiňují také to, že politici se používáním těchto výrazů mohou přiblížit voličům, protože se chovají jako běžní lidé ve vypjatějších situacích nebo situacích, kdy je něco takříkajíc vykolejí.
Někteří lidé namísto sprostých slov používají slova, která sama o sobě nejsou vulgarismem, ale začínají na stejné písmeno či slabiku jako jejich vulgární protějšky: houby – ho*no, do prkénka – do pr*ele, do pytle – do pí*e, kurník – ku*va. Tím obcházejí veřejnou cenzuru nebo uspokojují vlastní zábrany. „Takové slovo pak může žít vlastním životem,“ lze se dozvědět na webu.
Sprostá slova někdy pocházejí z cizího jazyka, se kterým se dané obyvatelstvo často stýká, například české ku*da pochází pravděpodobně z latinského cunnus, a do češtiny se dostalo zřejmě přes středohornoněmecké slovo kunt.
Jedním z dalších zdrojů sprostých slov je změna významu. Například slovo *ukat znamenalo původně pouze pohybovat se v malém prostoru, lze se dočíst na Wikipedii. Je tak použito třeba v knize Babička od Boženy Němcové, v Haškově Švejkovi, psaném kolem roku 1920, nebo v F. L. Věkovi od Aloise Jiráska, zatímco dnes je užíváno výhradně jako vulgární výraz pro pohlavní styk. Podobný význam slova je zachován v polštině, která se od češtiny oddělila („szukać“ znamená „hledat“), i ve vzdálenější ukrajinštině. Podobný vývoj prodělalo dávno předtím slovo m*dat, které původně označovalo jen rychlý pohyb. Tento význam zůstal slovu ve slovenštině („mrdnúť plecom“= pohodit ramenem) či srbštině (srbský jazykolam „na vrch brda mrda vrba“ = na vrchu hory se hýbe vrba – míněno „ve větru“).
Někteří lidé pak vulgarismy užívají častěji a v běžných situacích, kdy je není třeba užívat. Pak lze uvažovat dokonce o medicínské diagnóze. Ta se nazývá koprolálie. Tak se označuje opakované nutkání (respektive sklon) k používání výrazů označovaných též jako fekální řeč. Výraz pochází z řečtiny (κοπρολαλ?α), kde κ?προς (kópros) znamená výkal a λαλ? (laló) znamená „já mluvím, já říkám“. Jako koprolál se označuje osoba takového chování.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Šťastný
