Arabové jsou u nás nešťastní, máme jiný způsob života. Sýrie, chemické útoky, podpora opozice? Je to jinak, informuje známá novinářka

14.12.2018 8:07

Na webu Kupředu k minulosti se objevil druhý díl rozhovoru s novinářkou a dokumentaristkou Lenkou Klicperovou, která v rámci své profese procestovala Afghánistán, Irák i Sýrii. Když jde o migraci do Evropy, mělo se prý již dříve začít osvětou v zemích, odkud migranti pocházejí. „Pokud přijede Arab nebo Kurd z Blízkého východu, ze Sýrie a Iráku do Evropy, tak je tady nešťastný, protože se nedokáže adaptovat na náš způsob života, který je opravdu diametrálně odlišný,“ říká novinářka. A odhalila i něco o chemických zbraní v oblasti...

Arabové jsou u nás nešťastní, máme jiný způsob života. Sýrie, chemické útoky, podpora opozice? Je to jinak, informuje známá novinářka
Foto: Hans Štembera
Popisek: Odpůrci Asada před velvyslanectvím Syrské arabské republiky

Prvním tématem byla migrace do Evropy a pohled na ni na Blízkém východě. Klicperová uvedla, že pašerácké bandy se organizují již v místech konfliktu, kam evropské orgány nedosáhnou. „Ony mají přístup k úplně poslední fázi, kdy se uprchlík dostane do Evropy. A to už je pozdě,“ říká novinářka a dodává, že nechápe, proč se s tím nic nedělá, když by to měla být priorita a pašeráci na tomto byznysu vydělávají obrovské peníze.

Anketa

Na čí straně jste ve sporu o zastavení evropských dotací Agrofertu?

hlasovalo: 30962 lidí

Prý by se v zemích, odkud migranti pocházejí, měla začít dělat osvěta ve stylu: „Nejezděte do Evropy, nečeká vás tam ráj, jaký jste si tady vysnili, čeká vás naopak spousta problémů, budeme vás chtít zase dovézt zpátky. Nijak si nepomůžete. Buďte raději doma a my vám pomůžeme s budováním infrastruktury, s budováním podnikání a podpory obchodu, průmyslu, všech těchto věcí“. Ale dodává, že na tuto jedinou cestu je už zřejmě pozdě.

Další otázka směřovala na multikulturalismus. „Upřímně řečeno, nevím, jestli tomu můžu věřit,“ říká o této ideologii. „V poslední době mám pocit, že blízkovýchodní koncept je tak strašně odlišný od evropského, že si nejsem úplně jistá, jestli je to kompatibilní. Pokud přijede Arab nebo Kurd z Blízkého východu, ze Sýrie a Iráku do Evropy, tak je tady nešťastný, protože se nedokáže adaptovat na náš způsob života, který je opravdu diametrálně odlišný. Proto tady vznikají ghetta, nebo řekněme čtvrti, kde se tito lidé sdružují, protože je dohromady táhne společná zkušenost, minulost a budoucnost, společný svět, kterému rozumí, způsob života,“ odpovídá Klicperová a jako příklad uvádí rodinu, která je na Blízkém východě rozvětvená, žije „na jedné kupě“, zatímco Evropané žijí povětšinou s jedním nebo dvěma dětmi, někdy i bez dětí.

Fotogalerie: - Izraelská zastavení

V Micpe Ramon v Negevské poušti. Vojáci před někol...
Haifa v noci a symboly náboženství, které se v Izr...
Městečko Dalijat al-Karmel a drúzská obsluha v res...
V Negevské poušti
Židovský hřbitov na Olivetské hoře v Jeruzalémě
U Zdi nářků v Jeruzalémě

V souvislosti se Sýrií přišla řeč i na to, jaký obraz o celé věci tvoří média. Klicperová to podle moderátorky „schytala“, když se nepostavila za názor, že Asad je viníkem chemických útoků. „Dalo se to samozřejmě čekat. Ale ono to také ctí nějaký, dejme tomu, novinářský přístup k věci, protože nikdo z novinářů na tom místě nebyl. A bylo na stole mnoho dalších věcí, které to komplikovaly. Nebyla to jednoduchá věc. To západní mainstream úplně pomíjel. Opakoval jen jednu jedinou linii, nepřipouštěl vůbec žádný další výklad,“ míní novinářka a dodává, že není žádnou fanynkou Bašára Asada a další vízum do Sýrie už asi nedostane, protože není dostatečně proasadovská.

Anketa

Myslíte si, že by ředitel René Zavoral měl v Českém rozhlase provést zásadní změny?

97%
3%
hlasovalo: 5504 lidí

„Přijde mi, že novinář by se měl nad tyto věci trošku povznášet a nejít jenom za každou cenu se stádem, aby nevyčníval. Myslím, že bychom neměli rezignovat na hledání pravdy ve válce, i když je to těžké. A měli bychom se snažit ukazovat, že tato válka je skutečně složitá a není ji možné vykládat jen jedním takto jednoduchým způsobem,“ říká Lenka Klicperová s tím, že média mohou takto jednoduše prezentovat konflikt, protože je to pro čtenáře, diváky a posluchače uchopitelnější.

Právě proto se prý v souvislosti s Blízkým východem tak často zmiňoval Islámský stát jako personifikované zlo, proti kterému bojuje určitá koalice. „V českém tisku se málokdy člověk dočte, že proti Islámskému státu nebojují jenom Kurdové, ale třeba také Asadova armáda. To bylo myslím zase v rámci toho ‚správného vidění pravdy‘, zamlčeno,“ poukazuje Klicperová.

Fotogalerie: - Setkání v Haifě

V Izraeli slaví chanuku, tedy Svátek světel. Každý...
Svatou zemi navštívila delegace ze severních Čech
Hlavně se zdržela v Haifě, kde se setkala s místní...
Zúčastnila se jí senátorka a starostka Žatce Zdeňk...
Proběhla výměna dárků
Hlavně přišli členové haifského Rotary klubu

Anketa

Obáváte se, že ,,vánoční" teroristické útoky zasáhnou i Českou republiku?

73%
hlasovalo: 7764 lidí
U chemických zbraní Klicperová s moderátorkou ještě zůstaly. Moderátorka se jí zeptala, kdo všechno má chemické zbraně. „Pokud za bojovou látku považujeme chlór, tak ten mají úplně všechny skupiny, každá z nich si ho dokáže vyrobit a není to nic těžkého. Je to základní chemická reakce. Není jej těžké skladovat, je to triviální věc. A s tím, jak se na Blízkém východě a v těchto regionech zasažených válkou obchoduje se zbraněmi a s těmito věcmi, je naprosto jednoduché si takovou věc opatřit pro všechny zúčastněné skupiny,“ říká Klicperová. Moderátorka pak zmínila, jak nelogicky působí, že by Asad, potom co dobyl enklávu a s islamisty uzavřel dohodu o jejich odchodu, den před jejich odjezdem použil chemické zbraně. „Vychází to z toho, že do války v Sýrii zasahuje spousta zahraničních mocností. Jednou z nich je samozřejmě také Saúdská Arábie. Saúdská Arábie je podporovatelkou všech džihádistických opozičních skupin, které jsou dnes soustředěny v provincii Idlíb na severu země. A tyto skupiny, včetně Islámského státu, dostávaly celou válku podporu přes Saúdskou Arábii, Katar a Turecko. To jsou země, které tyto džihádistické skupiny otevřeně podporovaly. No a největším spojencem Saúdů jsou Spojené státy americké. Čili myslím, že tahle linie jasně naznačuje, proč se dozvídáme to, co se dozvídáme, protože tato opozice musí být náležitě podpořena,“ říká Klicperová a dodává, že pak je samozřejmě ruské vidění a ruská propaganda, která zase podporuje Irán, Sýrii a šíitské skupiny kvůli svým zájmům, takže se jedná o mediální boj mezi mocnostmi. Kdo opravdu chemickými zbraněmi zaútočil, je podle ní jen spekulace. A kdyby byly důkazy, už by je někdo předložil. „Je asi více pravděpodobné, že ten útok opravdu spáchaly opoziční skupiny. Ale jak říkám, je to jenom moje skládání mozaiky dohromady z toho, co vím. A jak znám fungování Sýrie,“ odhaduje dokumentaristka.

Další mediální otázka směřovala na civilní oběti a jak jednostranně se o nich informuje. Moderátorka zmínila například obsazení Afrínu, kde si diváci podle mediálního pokrytí mohli myslet, že bylo relativně poklidné, nicméně při něm zahynulo odhadem asi 500 lidí. „Je to tím, že útočilo Turecko, protože Turecko je náš spojenec v NATO. My jsme apelovali na spoustu našich představitelů. S kolegyní jsme vytvořily i petici. Bavily jsme se i s generálem Pavlem, naším nejvyšším představitelem v NATO. Všichni se k tomu tvářili velice pokrytecky. Takže všichni vědí, že Turecko páchá něco, co by páchat nemělo. Ale všichni se budeme tvářit, že to nevidíme, protože je to náš spojenec a my ho potřebujeme,“ vysvětluje Klicperová.

Podle ní v Afrínu probíhaly tvrdé boje a tvrdé bombardování vesnic, ačkoli turecká armáda ústy svého prezidenta Erdogana vyhlašovala, že se bude snažit vyhnout civilním obětem. „130 nebo 150 tisíc lidí je neustále bez domova, vyhnáno ze svých domů, probíhá islamizace Afrínu. Ten byl většinově víceméně kurdský, i když tam během války přešla spousta jiných uprchlíků, kteří byli třeba arabského původu. Ale nyní je Afrín obsazen a ovládán Tureckem, jsou tam přítomny turecké proxy milice. Někteří novináři upozorňují na to, že mezi nimi jsou i džihádisté z Islámského státu. Afrín, jak už jsem říkala, se celý islamizuje, děti musí ve školách zpívat oslavné písně o Erdoganovi. Je to něco strašlivého a my se na to díváme v přímém přenosu a nebyli jsme schopni s tím udělat vůbec nic,“ vykresluje Klicperová situaci. A dodává, že i když nabízela mainstreamovým médiím své informace, tak o ně nebyl zájem, protože Afrín byl citlivé téma.

Jako poslední téma přišli syrští sirotci. „Tato akce se zvrhla v naprostou - a pro mě nechutnou - politickou agitku. Každá politická strana si na nich chce nahnat nějaké ty body u voličů,“ tvrdí novinářka. „Myslím, že naše pomoc by měla směřovat spíš k tomu, abychom těmto dětem mohli umožnit se vrátit i s jejich zbylými rodinami do Sýrie. Nehledat je za každou cenu a pořád si klást nějaké podmínky pomoci. My stále musíme mít nějakou skupinu, kterou si nějak definujeme. A to je hrozně problematické,“ míní a přidává příklad iráckých křesťanů z Erbílu, který podle ní nebyl dotčen válkou. A zmínění křesťané se odstěhovali buď do Německa, nebo zpátky do Iráku.

Celý rozhovor ZDE

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: kas

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zeman zklamal Bakalovy novináře. Také ty z ČT, kvůli penězům. „Naprdne“ i Rychetského

22:41 Zeman zklamal Bakalovy novináře. Také ty z ČT, kvůli penězům. „Naprdne“ i Rychetského

„Turecko se podle mého názoru dopustilo válečných zločinů a v každém případě si myslím, že by minimá…