Arabské jaro jsme prý vůbec nepochopili. Poslouchali jsme jen tamní "hipstry", ale normální lidé tam myslí úplně jinak

14.07.2015 16:09

Server Echo24.cz přinesl přetisk diskuze Týdeníku Echo, kde spolu hovořili ředitel v Praze sídlícího Radia Free Iraq Sergej Daniločkin, redaktor Českého rozhlasu, politolog a religionista Jan Fingerland a reportér a fotograf, jenž žil v Bejrútu, Lukáš Goga.

Arabské jaro jsme prý vůbec nepochopili. Poslouchali jsme jen tamní "hipstry", ale normální lidé tam myslí úplně jinak
Foto: Hans Štembera
Popisek: Demonstrace proti imigrantům a za vystoupení z EU na Václavském náměstí

Podle Daniločkina přitažlivost Islámského státu pro tamější lidi spočívá v tom, že lidé slyší, že kdyby se chovali a modlili tím správným způsobem podle té správné verze šaríi, bylo by líp. 

Když vypuklo arabské jaro, začaly se objevovat dva extrémní názory. První zněl: Vy zlí imperialisté jste po léta udržovali u moci diktátory a nedovolili jste arabskému lidu žít demokraticky. Druhý názor zněl: Tam stejně nikdy žádná demokracie nebude, to nejsou lidi jako my, nakonec tam bude další diktatura. Všechny ty státy neměly vlastní dlouhodobou zkušenost se samosprávou – přešly z osmanské správy do koloniální správy Britů nebo Francouzů a pak vznikl arabský stát vedený silnými osobnostmi, typicky Násirem v Egyptě, který se stal vzorem nejen na Blízkém východě,“ podotkl k situaci v arabských zemích Fingerland. Jak následně dodal, poté, co se Násir vyčerpal, nastala po roce 2011 mnohonásobná krize arabského státu, jenž nenašel odpovědi na otázky, se kterými se každý národ a stát setkává: jak se uživit, jak se ubránit, jak udržet smysl, proč jsme vůbec pohromadě.

Podle Fingerlanda je tak nutné nehořekovat nad tím, že Arabové neudrželi demokracii, ale spíše se podívat na příčiny té krize a vymyslet, jak ten proces učení se, který je nevyhnutelný a byl v Evropě rozložen do 150 let, může být udržen. 

Podle Lukáše Gogy nové režimy neřešily příliš otázky, které si řešení žádaly: nezaměstnanost, vzdělání a další. Daniločkin k tomu dodal, že zajímavou roli sehrály mobilní telefony. „Umožnily nám dostávat informace z těch revolucí. Ale ty informace nebyly reprezentativní – pocházely od úzké vrstvy lidí, kteří mají tyto přístroje a umějí anglicky – takoví tamní hipsteři. Oni se snažili mít nějakou politickou koncepci, ale žádnou neměli,“ uvedl s tím, že tak se k moci dostalo Muslimské bratrstvo, které po léta budovalo systém.

Dnes možná řada lidí, kteří dřív Bratrstvo podporovali, souhlasí s tím, že jeho vůdci musejí být popraveni. Nová technologie umožnila, že se věci děly jinak, než by se děly před dvaceti lety. Ale ty společnosti jsou tradiční a ten přístroj neznamená, že lidé myslí jinak. Loajality jsou staré navzdory novým technologiím,“ zkonstatoval Daniločkin. 

Čtěte více ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

Radek Rozvoral byl položen dotaz

Neslibujete nesplnitelné?

Opravdu jde ještě změnit migrační pakt, když ho podezřele narychlo EP před volbami odsouhlasil? A jak chcete zrušit green deal? Jsem pro, ale myslím, že je to nereálný slib.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Volební plakáty v arabštině. V Německu. Útok a velký povyk

10:22 Volební plakáty v arabštině. V Německu. Útok a velký povyk

V německém Lipsku proběhnou v červnu vedle voleb do Evropského parlamentu také komunální volby. A CD…