Krejčí také odmítl, že by referendem mohlo skončit vyjednávání řeckých vládních činitelů se zástupci věřitelů. „Referendem vyjednávání nekončí, to jsou jen vyděračská prohlášení některých politiků a zmatené komentáře takzvaných analytiků,“ uvedl s tím, že pokud většina řecké veřejnosti podpoří vládní NE, zlepší se vyjednávací pozice řeckého premiéra Alexise Tsiprase i jeho ministra financí Janise Varufakise.

Na námitku, že dluhy se splácet mají, reagoval Krejčí tím, že je třeba říci, o jaké dluhy vlastně jde. Podle jeho názoru v roce 2008 nastoupená politika „úspor bez investic“, která byla Unii vnucena především Německem, není řešením. „Vždyť i čísla MMF hovoří jednoznačně: na začátku krize v roce 2008 byl řecký hrubý domácí produkt 210,4 miliardy euro, loni 162,4 miliardy. Míra nezaměstnanosti v roce 2008 byla 7,6 %, loni 26,0 % práceschopného obyvatelstva. A celková zadluženost vzrostla ze 112,4 % hrubého domácího produktu na 172,6 %. A to nemluvím o 1 200 zavřených školách,“ připomenul Krejčí neblahé následky, které měla politika úspor na řeckou ekonomiku.

Připomněl také, že studie zveřejněná lékařským časopisem BMJ Open spojuje růst sebevražednosti v Řecku o 36 % přímo s politikou úspor. „Takto vypadají výsledky léčby řeckého dluhu nadiktované Trojkou. Otřesné!“ podotkl Krejčí.