Ukrajinci tvoří dlouhodobě největší část žadatelů o azyl v Česku. Letos podali 350 žádostí, což bylo meziročně o 32 méně. Druhý nejvyšší počet žádostí podali občané Ázerbájdžánu, a to 100. Proti stejnému období loňského roku se počet žadatelů z této země zvýšil o 71.
Na dalších místech skončily žádosti občanů Gruzie, Arménie, Sýrie, Vietnamu, Kuby, Iráků, Ruska a Kazachstánu, kteří podali od 27 do 87 žádostí. Proti loňsku výrazně ubylo žádostí o azyl od občanů Iráku. Letos české úřady za první tři čtvrtletí přijaly 36 žádostí, loni jich za stejné období bylo o 107 víc. Loňský vzestup lze přičíst projektu na přesídlení křesťanských uprchlíků z Iráku, který vláda zrušila poté, co část běženců odešla do Německa a část zpět do rodné země.
Od letošního ledna do konce září podle statistik ministerstva azyl získalo 26 lidí, dalších 99 dostalo doplňkovou ochranu, která se na rozdíl od azylu uděluje na předem stanovenou dobu. Převážně ji získávají lidé, kteří nedostali azyl, ale v případě návratu domů jim nyní hrozí nebezpečí. V 1003 případech české úřady azyl neudělily nebo řízení zastavily. Dalších 796 žádostí čekalo na vyřízení.
Loni požádalo o azyl v Česku 1475 cizinců, což bylo o 50 meziročně méně. V letech 2010 až 2013 se pohyboval počet žadatelů pod tisícovkou, dříve ale nebylo výjimkou několik tisíc žadatelů ročně. Extrémní byl rok 2001 s více než 18 000 žádostí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: mp
