Hned zpočátku uvádí Klicperová věc na pravou míru: českým politikům o sirotky nejde. „Chtěla jsem ještě chvíli cítit slanou chuť moře, ale přijedu a hned se rychle mění v docela hnusnou pachuť. Debata o syrských sirotcích. Jakmile se nějaký politik začne ohánět sirotky, zbystřím. Stejně jako v Sýrii nejde nikomu o civilisty, tak ani českým politikům nejde ani o jedno jediné syrské dítě,“ píše.
Prý kdybychom chtěli, tak už jich mohly být v ČR tisíce, a jako bohatá země bychom podle ní byli schopni se o ně postarat. „To bychom ale nesměli mít takovou politickou reprezentaci, jakou máme,“ dodává novinářka. „Proč zpozornět, pokud jde o sirotky?“ táže se dál. Protože na Blízkém východě nejsou prakticky sirotčince a o děti bez rodičů se vždy a bezvýhradně stará širší rodina. I v uprchlických táborech.
Popisuje své zkušenosti z oblasti: „Byla jsem svědkem toho, kdy jedna z manželek džihádistů IS v uprchličáku u Rakka přijala k sobě do stanu sirotky po egyptském bojovníkovi. Velmi pravděpodobně ty děti mají nějakou rodinu a ta se o ně stará, pokud jsou v uprchlickém táboře, dostávají na ně příděly. Je otázka, nakolik je dobré tyto děti vzít z jejich rodin (které je dost pravděpodobně milují) a přemístit je do naprosto nepřátelsky naladěné republiky, kde v nich každý bude vidět jen teroristy.“
Za debatou vidí prý jen prázdné gesto, které má oživit již částečně vyvanulé téma migrace ve volbách. „S čím jiným, než s osvědčeným tématem strachu z muslimů, by asi tak operovala SPD nebo ANO?“ kritizuje dvě parlamentní strany. Z opravy chodníků, kanalizace nebo řešení parkovacích míst nikdo žádné velké emoce prý nezíská.
„Za mne by bylo na konci syrské války mnohem systémovější začít řešit možné přesuny milionů uprchlíků do lokalit v Sýrii, kde se již nebojuje a kde pro určité lidi může být bezpečno,“ navrhuje. Jako další alternativu nabízí pomáhat Jordánsku a Libanonu, které přijaly tisíce uprchlíků. „Sakra, my jsme s Marketa Kutilova dvě obyčejný holky a do syrského Kobaní jsme bez jakékoliv pomoci vlády dokázaly dostat skoro jeden a půl milionu korun, postavit za to školu, vybavit nemocnice atd. Proč něco podobného nedokáže dělat naše vláda?“ ptá se novinářka Klicperová.
Syrská válka se prý konečně dostává do závěrečné fáze, doufá. To prý není hezký fakt, ale fakt to je, i když se západní svět snažil o změnu režimu. A s jeho vládou také bude třeba jednat o návratu uprchlíků, což by si podle ní evropské vlády měly začít uvědomovat.
„Děti jsme měli přijímat na začátku války a to bezpodmínečně, i s jejich rodinami,“ tvrdí. „Teď, v této sitiuaci je to víc než podivné a jsem zvědavá, kdo se ujme výběru dětí a podle jakého klíče se to bude dělat,“ dodává. Připomíná fiasko s iráckými uprchlíky z „naprosto bezpečného Erbílu“ před pár lety.
„Vím, že je to emotivní, ale zkusme trochu krotit emoce,“ vyzývá. „Že je Babiš bezcitný hajzl, který má na paměti jen svůj majetek, můžeme říkat i přes to dál...“ zakončuje svou úvahu.
Celý příspěvek:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas