„Bezpečnostní riziko.“ Z Německa jdou miliony extrémistickým neziskovkám

Nadace Rosy Luxemburgové je německá neziskovka spojená s postkomunistickou stranou Die Linke (Levice). Berlínská centrála každoročně dostává nemalé peníze z německého státního rozpočtu. Jen v letech 2023 a 2024 to v přepočtu bylo více než 3,5 miliardy korun.

Pražská kancelář má regionální působnost a pokrývá nejen Českou republiku, ale také Maďarsko a Slovensko. Její ředitelkou je Joanna Gwiazdecka, která obviňuje Andreje Babiše (ANO) z toho, že přivedl k moci „krajní pravici“ a označuje ho za „proruského“ politika. Slovenský premiér Robert Fico (SMER) podle ní v zemi zase prosazuje „pravicové autoritářství“.

Demokracie jen na papíře?

Nadace se formálně zaštiťuje demokracií. „Nadace zastává politickou vizi demokratického socialismu a podporuje společenskou kritiku v tradici dělnického a ženského hnutí, antifašismu a antirasismu. Podporuje dialog a propojování politických, sociálních a kulturních iniciativ, které usilují o emancipaci,“ uvádí se na webu.

Bližší pohled na její činnost a personální vazby ale ukazuje jiný obrázek. Osoba projektového koordinátora Jana Májíčka totiž Nadaci úzce propojuje s českou stranou Levice, v níž působí jako člen vedení, trockistickou aktivistickou skupinou Socialistická solidarita a médii typu Deník Referendum či Alarm, který se prezentuje jako „nejčtenější progresivní deník v ČR“.

I Májíček soudí, že současná česká vláda je „krajně pravicová“. Na adresu hnutí Stačilo! zase poznamenal, že jde o „hnutí naprosto reakčních sil“ a „slepenec ultrapravičáků a stalinistů“.

Pražská filiálka berlínské Nadace podporuje každoroční Dny antikapitalismu, organizované Socialistickou solidaritou. Této akce se často účastní i zástupci Levice, Strany zelených, Pirátů či sociální demokracie. Dalším projektem organizovaným se Socialistickou solidaritou byl kupříkladu loňský seminář „Ruský feminismus od Října k dnešku“.

Spojení s útokem v Pardubicích

Daleko podstatnější je ale listopadová Feministická konference, jejímž spoluorganizátorem byla neziskovka Sdruženy. Na brněnské konferenci totiž vystoupila i Anežka Brahová, která je podezřelá z účasti na útoku proti LPP Holdingu v Pardubicích.

Anketa

Vadí vám, když Petr Macinka říká o oponentech, že jsou ,,méněcenní" ?

Vadí

Nevadí

92%

Nevím / Je mi to jedno

hlasovalo: 7541 lidí

Přinejmenším v letech 2022 a 2023 Nadace financovala publikace Druhé : směny, kam přispíval také Youssef Moursi, další z pardubických útočníků. S neziskovkou Lidé NaZemi Nadace organizuje Akademii systémové změny, půlroční školení pro dvě desítky lidí. Podle poslední výroční zprávy peníze pobírala i od MŠMT, Ministerstva životního prostředí či z unijních fondů.

V neposlední řadě je partnerem Nadace Rosy Luxemburgové neziskovka s názvem Nezávislé sociálně ekologické hnutí (Nesehnutí). Ta za německé peníze v uplynulých letech uspořádala kupříkladu Večer pro Ukrajinu či seminář o násilí na ženách v Mexiku. Nesehnutí má své zástupce přímo v poradních orgánech vlády a čerpá z Úřadu vlády dotace. Třeba na šíření materiálů o „transgender“ dětech ve školkách.

Miliony tečou, Nadace mlčí

Co všechno Nadace v České republice sponzoruje, lze zjistit jen stěží. Nepublikuje výroční zprávy a na webu své partnery neuvádí. Vycházet proto lze jen z povinných účetních údajů v rejstříku. Z nich vyplývá, že příjmy pražské kanceláře v letech 2022–2024 přesáhly 58 milionů korun, přičemž lze předpokládat, že drtivá většina z nich jsou transfery z berlínské centrály, potažmo federálního rozpočtu.

V uplynulých letech přitom příjmy vzrostly, a to až o 12 milionů ročně. Spolu s tím rostou i výdaje – ze zhruba 14,4 milionu v roce 2022 na více než 26,6 milionu korun o dva roky později. Osobní náklady se přitom v zásadě nemění a pohybují se kolem 5,2 milionu každý rok. Komu a na co pražská pobočka poslala více než 50 milionů korun, zůstává nejasné.

Redakce kontaktovala ředitelku Joannu Gwiazdeckou i další zástupce pražské kanceláře uvedené na webových stránkách. Zeptali jsme se, kam německé peníze posílají. Nikdo z nich však na zaslané dotazy nereagoval.

Německá krajní levice a terorismus

Zjištěné skutečnosti kolem německých peněz a Nadace Rosy Luxemburgové už znepokojují i část vládní koalice. Poslanec Tomáš Doležal (SPD) upozorňuje na širší kontext působení neziskovky a její domovské strany Die Linke a na potenciálně negativní dopady na česko-německé vztahy.

„Po pardubickém útoku jde už i o česko-německý problém. Navíc tato nadace je navázána na agresivně progresivistickou a antisemitskou německou parlamentní stranu Die Linke, která je mj. v Německu suverénně nejsilnější stranou mezi mladými voliči. Německá ultralevice má tradičně blízko k terorismu už od 60. let, řádění skupin typu Baader-Meinhof (též známá jako Frakce Rudé armády – pozn. red.),“ sdělil Doležal ParlamentnímListům.cz.

A dodal, že by česká strana měla zvážit oficiální protest adresovaný německé straně a předvolání velvyslance. „Je to minimálně na protest a podání vysvětlení od německého velvyslance. A hlavně jde a půjde o zjevné bezpečnostní riziko pro ČR. Velmi nebezpečným jevem je pak vývoz ideologie a praxe těchto skutečných extremistů z Německa k nám, což rezultuje např. v podobě organizovaných útoků na pokojná a povolená shromáždění názorových oponentů,“ zdůrazňuje poslanec SPD.

Rajchl: „Extrémistická politická neziskovka“

V působení Nadace Rosy Luxemburgové vidí bezpečnostní riziko i šéf PRO a místopředseda sněmovního Výboru pro obranu Jindřich Rajchl. „To, že tato neziskovka představuje bezpečnostní riziko, není otázkou názoru, nýbrž po teroristickém útoku v Pardubicích se jedná o holý fakt. Jako většina politických neziskovek šíří programovou nenávist vůči všem odpůrcům ideologie, kterou prosazuje. Paradoxní pak je, že největší odpůrci komunismu hájí tuto organizaci nesoucí jméno jedné z pionýrek komunistického hnutí první poloviny 20. století,“ řekl ParlamentnímListům.cz.

I s ohledem na poskytnuté detaily o této neziskovce Rajchl nevylučuje, že bude prosazovat přísnější právní úpravu týkající se neziskových organizací. „Osobně jsem přesvědčen, že i tento případ jednoznačně dokazuje, jak nutně potřebujeme zákon FARA. Pro mě osobně je impulsem k tomu, abych svůj legislativní návrh v této oblasti ještě zpřísnil. Tak, aby obsahoval nástroje k zamezení činnosti těchto extrémistických politických neziskovek,“ doplňuje poslanec.

Diplomatičtější slovník volí předseda Přísahy a senátor Robert Šlachta. I on ale upozorňuje na rizika spojená s extremismem. „Dlouhodobě zastávám názor, že jakákoli organizace působící na území České republiky musí dodržovat naše zákony a nesmí podporovat extremismus ani násilí, bez ohledu na to, jestli jde o levici, pravici nebo jakýkoli jiný směr. Pokud existují konkrétní indicie o napojení na osoby, které se dopustily trestné činnosti, je to věc pro bezpečnostní složky státu, které to musí důsledně prověřit,“ sdělil ParlamentnímListům.cz.

Bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu také souhlasí s nutností transparentního financování. „Pokud by se potvrdilo porušování zákonů nebo ohrožení bezpečnosti, je na místě to řešit i s mezinárodními partnery, vždy ale na základě faktů, ne dojmů,“ dodává Šlachta.