„Bureši, čau,“ tento vzkaz dokázali Piráti zakomponovat do svého volebního lístku. Stačí, když zakroužkujete první písmena profesí jejich kandidátů do Evropského parlamentu. Piráti tak vyjadřují svůj vztah k premiéru a šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi, proti němuž dlouhodobě vystupují. Bureš je krycí jméno Andreje Babiše ve složkách StB. Babiš tvrdí, že ve složkách je neoprávněně.
Chcete zveřejnit tajemství šifry v našem volebním lístku?
— Mikulas Ferjencik (@Mikiferjencik) 24. května 2019
Ano - ??
Ne - ??
Mikuláš Ferjenčík
Pirátům v minulých dnech neprošel jejich návrh na vládu, kdy chtěli zvýšit základní daňovou slevu na poplatníka a na manželku. Měsíční sleva na poplatníka by se podle návrhu Pirátů měla zvýšit z nynějších 2 070 korun na 2 500 korun. Piráti chtějí také stanovit hranici pro daňové osvobození příjmů z prodeje cenných papírů nebo příjmů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu. Přes negativní stanovisko vlády novelu projedná Sněmovna.
Vláda poukázala hlavně na to, že zvýšení daňové slevy by připravilo státní rozpočet podle odhadů až o 20,2 miliardy korun, a to i když se započte případný vyšší příjem z daně z přidané hodnoty ze zvýšených útrat poplatníků. Vláda upozornila i na to, že má ve svém programovém prohlášení zrušení takzvané superhrubé mzdy doprovázené snížením odvodů pro poplatníky. Návrh Pirátů tak podle kabinetu není v souladu s vládním programem.
Piráti argumentují tím, že v době, kdy se roční daňová sleva 24 840 použila poprvé, představovala průměrná hrubá mzda 22 592 korun. S rostoucí průměrnou mzdou a s růstem spotřebitelských cen se podle nich význam slevy snižuje.
Poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík kritizuje, že vláda odmítla snížit daňovou zátěž všech pracujících o více než 5 000 Kč ročně. Zdanění práce je v Česku extrémně vysoké. „Současně s tímto opatřením jsme navrhli zrušení daňové výjimky, která v některých případech umožňuje multimilionářům zcela se vyhnout placení daně z příjmu. Vláda bohužel preferuje cestu zvyšování daní běžným pracujícím a daňových výjimek pro oligarchy,“ uvedl Ferjenčík v tiskové zprávě.
V případě navrženého omezení osvobození příjmů z prodeje cenných papírů od daně z příjmů vláda uvádí, že toto omezení by postihlo jen úzký okruh poplatníků. Podle vládních odborníků se to nejeví jako koncepční a účelné řešení fiskální politiky. „Vzhledem k tomu, že podle poznatků vlády nelze z hlediska státního rozpočtu předpokládat znatelný přínos navrhovaného opatření a že jde o ojedinělý zásah do struktury nastavení zákonné úpravy, nepovažuje vláda za zcela vhodné současné nastavení měnit,“ stálo v návrhu stanoviska. Nyní je příjem z prodeje cenných papírů osvobozen bez limitu příjmů za podmínky, že je poplatník držel alespoň tři roky.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
