Podle srpnového průzkumu společnosti Kantar TNS se Piráti s patnácti procenty ocitli na krásné stříbrné pozici za dominujícím hnutím ANO. V kategorii nejmladších voličů a v Praze Piráti dokonce ANO porážejí, což je věc už dlouho nevídaná a neslýchaná. Průzkum je sice směřovaný k volbám sněmovním, ale je to jistě příjemná zpráva i k blížícím se komunálkám. Čím si vysvětlujete váš úspěch? Politolog Kubáček tvrdí, že je to mimo jiné tím, že zdviháte témata, která jiní trochu opomíjejí a která zajímají hlavně mladé. Je to tak?
Výsledky Pirátské strany mě samozřejmě těší a potvrzují stoupající trend. Přikládám to především tomu, že lidé vidí naši skutečnou práci a slyší naše skutečné názory, a zbavují se tak předsudků, které měli třeba dřív. Na vlastní oči vidí, že nejsme jenom nějaká partička nerdů a ajťáků, ale skutečná nová generace politiků, která se na politiku nedívá jako na pašalíky a získání vlivu a peněz pro svoje kmotry, ale jako zastupování nějakého názorového proudu, tedy svých voličů. Ještě vyšší čísla u zmiňovaných segmentů si vysvětluji různě: Například vysoká čísla v Praze jsou zřejmě odpověď na vynikající opoziční práci za poslední čtyři roky. Piráti se nebáli a od prvního okamžiku upozorňovali na různé černoty, které se v Praze děly, počínaje snahou o promlčení Opencard nebo trafiky Radmily Kleslové a konče třeba poslední kauzou, kdy Piráti odhalili, jak si představitelé TOP 09 levně prodávali městské byty. Úspěch u mladých si zase vysvětluji tím, že mají pocit, že jim rozumíme. A troufám si říct, že to je pocit pravdivý. Piráti žijí ve stejném světě, v jakém žijí dnešní mladí, a tím myslím mladí do 40 let. Používáme a chceme používat moderní technologie, přemýšlíme, jak si usnadnit život. A pak jsme taky převzali některá sociální témata, jako je bydlení, což je problematika, kterou řeší právě lidé, kteří se stěhují od rodičů, mají svá první zaměstnání nebo chtějí zakládat rodinu, to se samozřejmě týká hlavně mladých.
Ing. et Ing. Martin Šmída
Nehrozí, že teď usnete na vavřínech? Přece jen mladí k volbám chodí nejméně ze všech věkových kategorií a Praha je od Majetína daleko...
Piráty ta práce vyloženě baví. Vždyť o tom jsme celou dobu snili. A i dnes jsou Piráti jediní, kteří pracují daleko nad rámec svých povinností, a když půjdete kolem Sněmovny v pátek večer, pirátská okna budou pravděpodobně jediná, kde se bude svítit – a tedy pracovat. Takže usnutí na vavřínech jistě nehrozí. To, že mladí lidé málo chodí k volbám, s tím nijak nesouvisí. A přiznávám, že situace na moravském venkově je diametrálně odlišná od situace v Praze. O to větší je to však pro nás, Moraváky a vesničany, výzva. Sám jsem zvědav, jaké uděláme výsledky.
Začal školní rok a prezident Zeman se vydal za prvňáčky, což vzbudilo protestní reakce u některých rodičů. Může si za takovéto reakce Zeman sám třeba řečmi o blbounovi nejapném a podobně? Na premiéra Babiše se zase pískalo při pietním aktu k 21. srpnu. Je vhodné takto reagovat při takovéto akci? Máme si zvykat na to, že při jakékoliv významné ceremonii – například v říjnu při oslavách stého výročí vzniku Československa – budou pískot, demonstrace, přestřelky politiků...? A komu to prospěje?
Já pořád myslím, že by se k sobě měli lidi chovat slušně. Dokonce i ta demonstrace před rozhlasem 21. srpna mi přišla lehce přestřelená a stejně tak pokřikování na prezidenta před prvňáčky. Na druhou stranu si za to Babiš i Zeman můžou tak trochu sami. Slova o vyhubení novinářů jsou těžce za hranou morálky a etiky. A myslím, že třeba na Slovensku se tomuto bonmotu jistě nesmáli. Znovu opakuju, lidi by se měli chovat slušně, ale politici by měli jít příkladem, a to jistě nejdou.
Ing. Miloš Zeman
Jak alarmující je fakt, že údajně třetina mladých neví nic o výročí srpna 1968 (a patrně ani o jiných významných historických událostech)? Je to vina školství?
Alarmující to jistě je. Chyba školství to ale je jen částečně. Já si pamatuju, že ani my jsme se k moderním dějinám moc nedostali, zato jsme přesně věděli punské války a Zlatou bulu sicilskou. A stejně dnes mám celkem dobrou představu, co se tehdy stalo. V první řadě jsem si o tom promluvil s rodiči a prarodiči a ti měli zájem mi něco sdělit. A pak mám taky rád historické dokumenty. A taky přiznávám, že moje představa je doladěná českými filmy, jako jsou Pelíšky nebo Rebelové, které se v roce 1968 odehrávají.
Nedaleko našich hranic v Saské Kamenici probíhají demonstrace po vraždě Němce s kubánskými kořeny dvěma migranty. Město je vykreslováno jako eldorádo pravicových radikálů (ne že by tam vůbec žádní nebyli), nicméně místní si stěžují, že nejsou žádní náckové, ale že se bojí v centru po setmění, zvláště ženy, že stát na ně kašle a nezajímá se o ně. Co si o tom myslíte? Není mediální zkreslování reality kontraproduktivní a nerozdmýchává ještě více vášně a naštvanost místních?
Dnes zkresluje realitu kdekdo, takže je těžké udělat si objektivní obrázek, když člověk není v centru dění. Ostatně bylo by to těžké, i kdybych v Saské Kamenici byl přímo. Mě ovšem zaráží, že je takový humbuk, zrovna když Iráčani zabijí Kubánce. Neznám přesně statistiku, ale myslím, že kdyby měli Němci demonstrovat pokaždé, když se stane nějaká vražda, tak by nedělali nic jiného. A demonstrovat, že zrovna vraždil cizinec? To už právě vypadá, že neměří každému stejným metrem, ale že jim vadí vyloženě cizinec nebo někdo jiné barvy pleti. A to už rasistické trochu je. Ono je pěkné, že někdo z demonstrujících prohlásí, že není žádný rasista, ale stojí na stejné straně s neonacisty. V tomhle případě nefunguje, že jeden obyčejný naštvaný civilista legitimizuje celou skupinu. Já navíc znám několik lidí, kteří by klidně tvrdili, že žádní rasisti samozřejmě nejsou, ale po třetím pivu začínají vzpomínat na Hitlera, jak to vlastně myslel dobře... Moje zkušenost je, že normální lidi zůstávají doma a na nějaké bojůvky mezi neonacisty a anarchisty zkrátka nemají čas ani chuť.
U nás nemáme problémy s migrací, ale s nízkými platy a tím, že jsme zemí montoven a trh chce jen lidi bez vzdělání. Máte o tom na svém Facebooku video s ekonomem Pikorou. Bavili jsme se o tom v našem minulém rozhovoru, pro velký úspěch se zeptám znovu: Jak velký je tohle pro nás problém a jak ho „řeší“ současné i minulé vládní garnitury?
Ano, vzpomínám si, že jsme se o tom minule bavili, a i ke mně se dostaly různé reakce, nutno říct, že veskrze kladné. A vrátím se tím oklikou k první otázce, protože to, že řešíme, jak má vypadat vzdělání a jak by mohla vypadat struktura naší ekonomiky, nám taky přináší jisté sympatie u voličů. My zkrátka řešíme budoucnost naší země, proto je logické, že nás volí lidé, kterým na budoucnosti záleží a kteří mají život před sebou.
Současná vláda Andreje Babiše a sociálních demokratů si rychle spočítala, že na hlasech důchodců se dají vyhrát volby, a tak rozhazují na nesmyslné slevy na jízdné, a fakticky tak budoucnost projídají. Taky si nedělám iluze, že Babišova angažovanost v politice je vedena výhradně jeho ekonomickými zájmy a on nepotřebuje výzkumná centra informačních technologií a podobně. On chce levné lidi do drůbežáren a pekáren. Babiš tvrdí, že chce bohaté Česko, ale je to zase jen marketing. Kdyby tu ty lidi opravdu nechal zbohatnout, kdo by pak jedl ty jeho masné výrobky bez obsahu masa? Babiše zajímá jenom jedno, a to je jeho bohatství a aby se jeho majetek i nadále násobil. Opět vyčerpal na dotacích víc, než zaplatil na daních, a to se mu líbí. Aby to šlo takhle dál, tak potřebuje vládnout. A chce to tak moc, že je ochoten přidávat ze společných peněz a daní, ale především na dluh důchodcům, státním zaměstnancům, slibovat všude různé populistické investice, stadiony apod. Jen aby vládl dlouho a Agrofert získával víc a víc. Ekonomika celkem šlape, vládě navzdory. Měli bychom situaci využít a mít vyrovnaný, ne-li přebytkový rozpočet. Pořád se o tom mluví, ale nikdo nic nedělá. Babiš rozhazuje, projídá budoucnost a zajímá ho jen, kolik z toho bude mít jeho holding. Pro člověka, který má děti a chce v této republice žít a zestárnout, to nejsou moc růžové vyhlídky. Bohužel nikdo nevládne takovou mediální silou, aby to bylo nastoleno jako téma.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
