Janeček podle Sezemského svého ministra chrání a odmítá šetřit jeho daňové nesrovnalosti. Na druhé straně však prý tvrdým postupem jeho finanční správa likviduje místo podvodníků i poctivé podnikatele. „Zákeřnou zbraní v rukou berních úředníků jsou zejména zajišťovací příkazy, intenzivně nasazované po nástupu Andreje Babiše na ministerstvo financí,“ dodal Sezemský. Podle jeho slov si Janeček za dobu svého působení od podzimu 2014 stihl vydobýt pověst Babišovy loutky a arogantního úředníka.
„Kdyby se berňák po jeho nástupu choval k daňovým poplatníkům stejně jako k ministrovi financí, stal by se oblíbenou institucí. Taková slova zazněla počátkem března na jednání rozpočtového výboru a platí do puntíku,“ domnívá se Sezemský a kritizuje Janečka za to, že neprověřil podezření ohledně zneužití daňových zákonů v kauze korunových dluhopisů.
„Prý pro toto šetření neexistuje zákonný podklad. Projevil přitom značnou míru nepochopení, jak se má chovat státní úředník, tedy nikoli přezíravě jako nedotknutelná primadona. Jenže jaký pán, takový kmán,“ konstatuje v souvislosti s Janečkem Sezemský. Dávno konat by však finanční správa měla i podle daňové expertky Simony Hornochové či Janečkova předchůdce Jiřího Žežulky, píše Sezemský.
Původní text ZDE.
Podle slov Žežulky, která Sezemský cituje, se viditelně změnil způsob práce berního úřadu. „Nedokážu si představit, že by nám v době, kdy jsem vedl Generální finanční ředitelství, ministerstvo financí řeklo, kam máme jít dělat kontrolu, a my ji udělali. To by neprošlo. Dnes tu jistotu nemám,“ uvedl Žežulka.
„Od Martina Janečka nelze očekávat vůbec nic. Je v konfliktu zájmů a Andrej Babiš řídí ministerstvo jako svoji firmu, kde by podobné manýry odporující jeho zájmům nestrpěl. Nelze si opravdu představit, že by berňák skutečně vážně řešil jeho daňové operace, jestli vždy proběhly v souladu se zákonem,“ zkonstatoval Sezemský a poukázal oproti tomu na podle jeho slov represivní nástroje vůči podnikatelům – EET či kontrolní hlášení DPH.
„Ještě zákeřnější je však ze strany finančních úřadů využívání ‚daňového džihádu‘, jak jsou daňovými experty nazývány zajišťovací příkazy. Je to extrémní instrument umožňující finančním úřadům vybírat předem daně, které ještě nejsou splatné, nebo dokonce ani nejsou vyměřeny. A to ve výši, kterou si úředníci sami stanoví. Týkají se hlavně DPH či spotřební daně. Firma musí nejdéle do tří dnů složit částku, jakou berňák určí. Stačí přitom, že firmu podezřívá, že nebude schopna či ochotna splatit svoje předpokládané daňové závazky, přičemž tyto obavy nemohou být stoprocentně podloženy. Úřady firmě obstaví účet, čímž ji paralyzují, a většinou tím ukončí její činnost,“ zkritizoval Sezemský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
