Na zajímavý dopad skutečnosti, že v červnu 2013 koupil Andrej Babiš společnost Mafra, upozorňuje ve svém pravidelném ohlédnutí za uplynulým týdnem ve sdělovacích prostředcích Petr Žantovský. Mafra je nejvlivnějším českým soukromým vydavatelstvím a vlastní tištěné tituly MF Dnes, Lidové noviny, bezplatný deník Metro a týdeník 5plus2. Do mediální skupiny dále patří internetové portály iDnes.cz a Lidovky.cz, hudební televize Óčko a Rádio Impuls.
„Petr Dvořák a Peter Duhan jako generální ředitelé České televize a Českého rozhlasu se budou muset vážně zamyslet nad tím, zda jimi řízená média mají v budoucnu uvádět tituly z vydavatelství Mafra v pravidelných přehledech tisku. Je to správná úvaha, zejména když vezmeme v potaz, že v těchto přehledech se trvale neuvádějí Haló noviny, a to s odůvodněním, že jde o tisk KSČM a podle kodexů obou médií nelze dělat propagaci politických stran,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.
Investigativní úsilí mladofronťáků je najednou totam
V té souvislosti připomíná, že Mafra patří ministru financí Andreji Babišovi. „Podle všech regulí zdravého rozumu by se na ni tedy mělo pohlížet stejně jako na Haló noviny. Andrej Babiš vede hnutí ANO a noviny, vydávané Mafrou, jsou s ním propojeny přes firmu Agrofert. Když se podíváte na obsah těch novin, je zřetelné, že si vůči svému majiteli a jeho politickým krokům počínají velice jemně a decentně,“ poznamenává Petr Žantovský.
Psali jsme:
„Totam je investigativní úsilí ´mladofronťáků´ či antikomunistická kádrovací rétorika Lidových novin, což jsou přesně ty dva fenomény, které by za jiných okolností na Andreji Babišovi zřejmě nenechaly nit suchou. Dnes mu ovšem ty noviny patří, a tak i když jistě nedělají tu chybu, že by explicitně propagovaly hnutí ANO, dělají svému vlastníkovi službu jinak – mlčením o věcech, které mu nejsou milé,“ konstatuje mediální odborník.
Dvojí metr veřejnoprávních médií bude špatnou zprávou
Jak tedy postupovat vůči deníkům Mafry dál? „V tomto smyslu je podle mého naprosto logické, že poslanec Vladimír Koníček chce uplatnit stejný numerus clausus, který platí pro jemu blízké Haló noviny, také pro deníky z Mafry. Pokud zase zvítězí nějaká chytrá horákyně a naše veřejnoprávní média najdou nějaké formální zdůvodnění, proč uplatnit dvojí metr, nebude to dobrá zpráva pro naši důvěru v tato média a jejich politickou nezávislost,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Podle něj pak samozřejmě existuje ještě druhá možnost. „Uvolnit embargo nad Haló novinami. Jejich ostrakizací jako bychom totiž zároveň říkali, že jsme nedostatečně sebevědomí v našich pravdách, že nesneseme konfrontaci s opačným názorem, který prezentují třeba právě Haló noviny. Tak jako tak z Dvořákova a Duhanova verdiktu bude možné vyčíst ledacos. Máme se na co těšit,“ prohlašuje mediální analytik.
Na vině není internet, ale setrvale klesající úroveň denního tisku
Jako druhé téma si vybral bulvarizaci tzv. seriózních médií, k čemuž ho svým článkem inspiroval právě jeden z deníků vydavatelství Mafra. „O tom, že se tzv. seriózní média bulvarizují, diskutují mediální odborníci už deset let. Je to vcelku logický důsledek klamného přesvědčení marketérů z vydavatelství denního tisku, kteří mají dojem, že snížením laťky kvality získají širší publikum. Opak je pravdou,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský, jenž sám vystudoval žurnalistiku, doktorát získal v oboru Teorie a historie žurnalistiky a médií a mimo jiné mu na konci minulého roku vyšla publikace „Česká politika a média po roce 1989“.
„Snížením čtenářské náročnosti až na úroveň tabloidů má za důsledek setrvalé meziroční poklesy prodejů deníků v průměru o deset procent každý rok, což je tendence likvidační. A nemůže za to jen technologický vpád internetu a generační nástup digitální mládeže, kterou údajně tisk nezajímá. Myslím, že na vině je především setrvale klesající úroveň obsahu denního tisku. Nejen, že se články nevěnují důležitým tématům, ale vytvářejí témata z věcí, které za to často nestojí,“ domnívá se mediální odborník.
MF Dnes nepovedeně zatroubila do útoku proti ministru Chládkovi
Kromě toho vidí problém v psaní deníkářů, které se podle něj strašidelně zplošťuje. „Jde po povrchu a hemží se chybami, a to i tehdy, kdy jde takříkajíc o krev. Například MF Dnes v sobotu 17. května zatroubila mohutně do útoku proti ministru školství Marcelu Chládkovi. A hned v perexu pod titulkem vykřikla do světa, že Chládek měl ´slabou dizertační práci´. Teprve ve čtvrtém sloupci se pak dočteme, že Chládek sepsal kritizovanou rigorózní práci. Tak kde je pravda?“ ptá se Petr Žantovský.
A hned si sám odpovídá, že jde samozřejme o práci rigorózní, jejímž produktem je akademický titul PhDr. psaný před jménem, tzv. „malý doktorát“. „Kdežto dizertaci sepisuje adept ´velkého doktorátu´, což je na území Boloňské dohody, tedy Evropské unie a některých zemí mimo EU jako třeba Ruska nebo Turecka, nejvyšší vědecká hodnost, píše se Ph.D., a to za jménem nositele,“ vysvětluje mediální analytik.
Článek měl zničit politický cíl, shodil jeho autory
„Že to nemusí chápat každý zelinář na vsi, je omluvitelné, že to ale nerozlišuje redaktor ústředního deníku, navíc v článku majícím za úkol zničit politický cíl, ministra české vlády, to je zcela mimo jakoukoli toleranci. Pokud onen redaktor, podepsaní jsou Jan Němec a Michaela Svobodová, má jakýkoli titul, měl by ho neprodleně vrátit a ministru Chládkovi i čtenářům se omluvit,“ myslí si Petr Žantovský.
Závěrečné téma otvírá řečnickou otázkou, jak ale chtít od novinářů, aby ovládali svou profesi a jednali obecně poněkud vzdělaněji, když jejich předobrazy ve vládě zcela nepokrytě sdělují světu, že oni sami první nic takového nepotřebují k výkonu svých funkcí. „Taková ministryně Jourová nám v pondělních Událostech, komentářích České televize bezelstně na obrazovku přiznala, že naši čelní politikové, ministři, vlastně ani nevědí, co všechno obsahuje pojem státní správa,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
Politici neměli před volbami informace, a tak teď tápou
V komentovaném zpravodajství ČT24 šlo o debatu na téma služebního zákona a zvyšování platů státním úředníkům. „Paní ministryně povídala, že adepti před volbami neměli dost informací, a dnes jsou vlastně na ministerstvech překvapováni tím, jak pestrá je ta realita. A to že je ten důvod, proč se vlastně o ničem ještě pořádně nedokázali rozhodnout a dohodnout,“ podivuje se mediální analytik nad vysvětlením ministryně pro místní rozvoj Věry Jourové.
„Pominu-li, že i paní Jourová svého času působila ve vysoké funkci na ministerstvu, rok a čtvrt byla náměstkyní ministra, pak ji stihla korupční aféra, věznění, degradace, poté rehabilitace a tučné odškodné, a tedy by si měla pamatovat aspoň to, co v dobách jejího předchozího angažmá ve státní správě platilo. A asi by jí mohlo dojít, že za těch nemnoho let k velkým změnám nemohlo dojít,“ říká Petr Žantovský.
Proč politici slibují, co nemohou dodržet? Na to se moderátor nezeptal
Takovým přemítáním se ale ministryně pro místní rozvoj zřejmě nezdržuje. „Co je ovšem ještě mnohem horší, že pokud platí tato slova obecně, tedy že politici ve volbách mluví o něčem, o čem nemají informace, a slibují věci, které v žádném případě nemohou dodržet, pak je něco špatného v těch politicích. Je asi zbytečné dodávat, že moderátor té diskuze v Událostech, komentářích České televize se na nic takového nezeptal. A přitom to bylo to jediné důležité, co v daném pořadu mělo z obrazovky zaznít. Nezaznělo,“ uzavírá mediální odborník.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
