Povolební atmosféra ve společnosti není o moc klidnější, než byla ta předvolební. Anebo, jinak řečeno, je zde stále stejné politické dusno. Důvodem je nechuť poražených smířit se s porážkou. Frustrace poražených novinářů je přitom ještě patrnější, než zklamání politiků. Zatímco poražené politiky volič pouze nezvolil, když upřednostnil politiky s lepším programem, poražené novináře volič ponížil, když jejich volební nápovědu ignoroval.

Čeho jsme po volbách svědky, je politický boj. V poklidných dobách, kdy se v politice u moci střídají strany, které se ničím podstatným neodlišují, může střídání u moci probíhat noblesně. My se ovšem v poklidné době nenacházíme. Poražené strany střídají strany, od kterých většina občanů poptává radikální změnu stylu a zásadní změnu kurzu.