Například strategický analytik „nevládní“ a „neziskové“ divize CEFC, jinak prý také důstojník čínského letectva Taj Sü, je podle zjištění sinologů Martina Hály a Ondřeje Klimeše rovněž ředitelem Výzkumného ústavu námořní bezpečnosti a spolupráce. Podle listu jde o záhadnou organizaci, o níž je dohledatelný jen fakt, že sídlí na ostrově Chaj-nan, tedy na jedné ze základen společnosti CEFC.
Další analytici spjatí s CEFC se pak podle Klimeše angažují v podobně ukrytých uskupeních jako Centrum výzkumu světového socialismu nebo Společnost pro rozvoj čínské kultury. Ty prý byly založeny po masakru na pekingském náměstí Tchien-an-men v roce 1989 s cílem posílit stranickou propagandu. „V těchto rolích dnes píší do čínských periodik texty volající po vládě silné ruky, jež zemi semkne k mocenskému rozmachu v nepřátelském světě,“ píše list.
Poukazuje na to, že předseda CEFC Jie Ťien-ming se nedávno stal poradcem Miloše Zemana. A také na to, že vlivní protagonisté CEFC jsou úzce spojeni nejen s aparátčíky soustředěnými na propagaci čínského politického zřízení, ale i s radikálními nacionalisty a armádním konglomerátem napojeným na čínské vojenské zpravodajství.
Proč by cizí finanční investoři zachraňovali kolabující Slavii?
Pod titulkem „Nájezdníci“ se tématu věnuje v rubrice Sloupek LN komentátor Petr Kamberský. Ptá se, zda si je předseda české vlády vědom všech rizik, která čínská investiční vlna přináší. Poukazuje na to, že BIS ve veřejné části své zprávy napsala: „V případě čínské moci a jejích zpravodajských služeb se nesl rok 2014 ve znamení důrazu na vlivovou infiltraci do českých politických a státních struktur a sběru politického zpravodajství, a to vše za aktivní pomoci některých českých občanů, včetně politiků a státních úředníků.“ Závěrem si pokládá otázku: „Proč by cizí finanční investoři zachraňovali kolabující Slavii?“
Komentátoři napojení na Zemanova poradce utnuli čínskou diskusi o konstitucionalismu
Podrobněji celou věc rozebírá na názorové straně sinolog Martin Hála. Poukazuje na rok 2013, kdy v Číně proběhla poslední velká vnitropolitická diskuse vedená více méně otevřeně v oficiálním tisku. V zásadě prý šlo o to, zda má komunistická strana dodržovat své vlastní zákony, anebo zda stojí de facto nad ústavou. „Nový prezident Si Ťin-pching se ve svých prvních projevech na ústavu odvolával a odvážnější akademici začali v odborných publikacích argumentovat, že v Číně nelze vybudovat právní stát, pokud nebude postavení vládnoucí komunistické strany v čínském politickém systému jasně vymezeno stávající čínskou ústavou,“ uvedl Hála. Jenže než se do věci stačily vložit autoritativní stranické orgány, přistoupili komentátoři spjatí s think tanky Zemanova poradce a předsedy CEFC Jia k tvrdému protiúderu. „V nejlepší tradici kulturní revoluce obvinili stoupence ústavy z revizionismu a nejrůznějších dalších úchylek proti pravověrnému marxismu leninismu a Mao Ce-tungovým idejím. Komunistická strana nesmí být jakožto bytostný reprezentant zájmů čínského lidu svázána žádným formálním mechanismem, byť by to měla být platná čínská ústava,“ uvedl Hála s tím, že celá čínská diskuse o konstitucionalismu tak skončila dříve, než vůbec začala, a s ní i poslední naděje na dodržování ústavních záruk proti stranické diktatuře.
CEFC volá po vládě tvrdé ruky
Hála také píše, že CEFC a s ní spjaté think tanky reprezentují v čínském prostředí proud tzv. neoautoritářství, v podstatě volání po vládě tvrdé ruky. „Domácí čínské snahy o demokratizaci režimu odsuzují jako intriky nepřátelských centrál sponzorované ze zahraničí s cílem vyvolat v Číně další ‚barevnou‘ revoluci,“ uvádí Hála s tím, že jejich zájmy se úzce pojí s tzv. „stranou princátek“, tedy potomků vysokých představitelů z předrevolučního období, kterou propojují nejrůznější politické a podnikatelské zájmy.
Nakonec budou i peníze na Zemanovu „stabilizaci“ společnosti
Tato skupina prý nyní začíná pronikat s podporou nejvyšších státních představitelů do Česka a propojovat se s místní politicky aktivní oligarchií. „Akvizice CEFC nepřipomínají ani tolik klasické investice, jako spíše ‚dealy‘ mezi CEFC a skupinou oligarchů kolem lobbisty Tvrdíka,“ píše Hála s tím, že z tohoto prostředí se začínají ozývat hlasy po vládě pevné ruky nebo po „osvíceném diktátorovi“, což uvedl majitel Penty Pavol Krúpa pro Deník po návštěvě u Miloše Zemana v srpnu tohoto roku. „Spojením finančních rezerv Lukoilu, CEFC a místních politických podnikatelů bude možná nakonec k dispozici i ten potřebný ‚rozpočet‘ pro Zemanovu ‚stabilizaci‘ společnosti,“ píše Martin Hála v narážce na loňské vyjádření českého prezidenta pro čínskou televizi. Miloš Zeman tehdy totiž prohlásil, že se do Číny přijel učit, jak stabilizovat společnost. Podle Hály ale „stabilizace společnosti“ znamená v čínské politické hantýrce násilné potlačení masových protestů.
Psali jsme:
_635659716722979085.jpg&id=71972)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
