Babišův GIBS je jako Velký bratr - požaduje data tisíců čtenářů, odhaluje novinář Kmenta

01.07.2018 10:31

Investigativní novinář z časopisu Reportér Jaroslav Kmenta se ve svém textu tentokrát zaměřil na Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), která se prý před několika týdny pokusila získat velké množství dat o uživatelích, kteří se dostali na několik článků dvou českých zpravodajských serverů. Novinář poukázal na to, co podle něj mají tyto články společného - Andreje Babiše, respektive twitterový účet „Skupina Šuman“.

Babišův GIBS je jako Velký bratr - požaduje data tisíců čtenářů, odhaluje novinář Kmenta
Foto: Daniela Černá
Popisek: Andrej Babiš

„Je to trochu jako Velký bratr, který v románu George Orwella 1984 sleduje každého; děj se ovšem odehrává v dnešní České republice,“ glosoval vyšetřování Generální inspekce bezpečnostních sborů novinář Kmenta po zjištění, která přinesl magazín Reportér.

GIBS prý poslala dopis s pozoruhodnou žádostí o poskytnutí informací do vydavatelství Mafra, které vydává například deníky MF DNES, Lidové noviny a provozuje servery iDnes.cz či Lidovky.cz, 24. dubna 2018. „Vydavatelství koupil v roce 2013 miliardář a současný premiér Andrej Babiš a nyní je spolu s dalším jeho majetkem ve správě svěřenského fondu,“ připomněl Kmenta.

Ve dvoustránkové žádosti inspekce podle Kmenta požadovala po mediálním domu Mafra zpřístupnění velkého množství dat o uživatelích kteří si „rozklikli“ dvanáct konkrétních článků a souborů na zpravodajském serveru iDnes.cz a tři texty a soubory na sesterském webu Lidovky.cz. „Inspekci zajímalo období prvního půlroku 2017, žádala o data tisíců až desítek tisíc návštěvníků,“ upřesnil novinář s tím, že vyšetřovatele zajímalo hlavně to, kdo si v textech rozklikával fotografie, které byly součástí článku.

Vyšetřovatelé GIBS podle obsahu žádali poskytnutí IP adres s porty a s časy přístupů uživatelů, kteří se přes své počítače, tablety či mobily napojili na iDnes.cz a Lidovky.cz a dívali se na fotky z inkriminovaných textů nebo si je stahovali, uvedl novinář. Následně také dodal, že GIBS chtěla také vědět, ze kterých domén „dané osoby na zájmovou stránku přistoupily a jak dlouho se na předmětné stránce takové osoby zdržely“.

Mediální skupina podle informací magazínu Reportér data inspekci GIBS nevydala. „Mediální dům totiž takové údaje dlouhodobě neshromažďuje. Má je k dispozici jen pár dní a pak je automaticky maže,“ uvedl Kmenta a zmínil, že by to šlo proti zákonům a pravidlům, podle nichž se vydavatelství chová při zpracování osobních údajů.

Odkazů zajímajících GIBS je tedy celkem patnáct, mezi nimi i například článek pojednávající o údajné spolupráci Andreje Babiše s StB. Text vyšel v prosinci 2013. V několika případech jde o stejné články, jen s tím rozdílem, že je to detail na fotografie vložené do těchto textů. „Právě ve fotografiích je klíč k pochopení toho, proč to celé inspekci GIBS zajímá,“ míní novinář.

GIBS podle jeho informací chtěla vědět, kdo se díval nebo si stáhl tyto fotografie: důstojníka StB Juliuse Šumana, kmotra podsvětí Františka Mrázka, Mrázkova obchodního partnera Tomáše Pitra, politika Martina Peciny, lobbisty Petera Kovarčíka a expolicisty Tomáše Almera. „Co tyto postavy spojuje? Andrej Babiš. Ještě přesněji - jde o twitterový účet „Skupina Šuman“,“ je přesvědčen Kmenta.

Činnost tohoto twitterového účtu (pojmenovaného podle zmíněného důstojníka StB, jenž měl za komunismu Babiše na starosti) způsobila miliardářovi a politikovi několik problémů. Už v první půli roku 2017 zveřejnil nahrávky z jeho debat s tehdejším členem redakce deníku MF DNES Markem Přibilem. Později skupina Šuman zveřejnila i údajný dokument z banky HSBC, která úvěrovala projekt výstavby Čapího hnízda.

„Nyní se GIBS snaží ve spolupráci s dalšími bezpečnostními složkami vypátrat, kdo za účtem „Skupina Šuman“ skutečně stál. A jedním ze způsobů, jak toho chtěla inspekce docílit, bylo shromáždění digitálních stop na internetu,“ dodal novinář, podle kterého je tento postup značně neobvyklý. Plošné sbírání dat v takovém rozsahu, jak to inspekce GIBS zamýšlela, by podle něj znamenalo, že stát nebere velké ohledy vůči právu občanů na soukromí.

Tak velký zásah do práv a svobod lidí by byl patrně obhajitelný, pokud by policie pátrala po nějakém teroristovi, vrahovi či sexuálním deviantovi, řekl Kment. Na otázku, zda tuto praxi schvalují státní zástupci mu prý nikdo přesně neodpověděl, ani na to, zda může jít v kauze skupiny Šuman vůbec o nějaký trestný čin.

  • Původní text ZDE

„Babiš chce ukázat, že měl pravdu a že kauza Šuman vznikla na politickou objednávku a do operace byli zapojeni špioni českého státu. Jedině v případě takového podezření vlastně může i celé vyšetřování probíhat - zneužití rozvědky v privátní akci by totiž bylo skutečně nelegální,“ uzavřel.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nab

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

16:34 „Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

V Budapešti od čtvrtka již potřetí probíhá maďarská verze Konference konzervativní politické akce (C…