Jak tuhne zima, tuhne i politická situace v jednotlivých zemích Evropy a je to poznat. Vlády, stejně jako jejich voliči, ztrácí s přistěhovalci trpělivost a přijímají mnohá protiimigrační opatření. V Dánsku to poslední vyvolalo vlnu kritiky ze strany OSN. Chtějí totiž uprchlíkům brát cennosti.
Dánská vláda v současnosti projednává zákon, který by uprchlíkům přikazoval odevzdat majetek a cennosti a bude jim dovoleno nechat si u sebe věci v hodnotě zhruba 1500 dolarů a takové, jež pro ně mají sentimentální hodnotu, například snubní prsteny či fotografie rodinných příslušníků.
Dánský premiér Lars Lokke Rasmussen tvrdí, že je to spravedlivé opatření, protože „noví příchozí musí poznat velkorysost sociálního systému v zemi“. „V Dánsku říkáme, že pokud chcete benefity, musíte, když na to máte, platit sami za sebe,“ tvrdí Rasmussen,
Rasmussen zároveň plánuje zavést pro žadatele o azyl povinnost čekat tři roky, než budou moci do země přivést svoji rodinu.
Agentura pro uprchlíky OSN odsoudila dánský zákon jako xenofobní s tím, že „nemá žádný praktický účel“. Peníze, které jim Dánové zabaví, stěží pokryjí náklady na jejich ubytování. Celé to tedy působí jako krutá snaha odradit uprchlíky k cestě do Dánska.
Další zemí, která se rozhodla zabavovat uprchlíkům jejich majetek, je Švýcarsko. Tamním uprchlíkům jsou ponechány věci v hodnotě necelého tisíce dolarů, tedy ještě přísnější opatření než v Dánsku, a dostanou za to pouze stvrzenku. Pokud však dobrovolně do sedmi měsíců od registrace opustí zemi, dostanou svůj majetek nazpět.
V případě, že získají ve Švýcarsku azyl, jsou uprchlíci povinni po dobu až deseti let odevzdávat 10 % svého platu na pokrytí částky 15 000 švýcarských franků, aby tak vrátili státu jeho finanční ztráty.
autor: spa