V roce 1989 vydal významný německý levicový ekonom, profesor Karl Georg Zinn, knihu zabývající se vznikem novověké evropské civilizace. Nazval ji Kanóny a mor. Počátky novověku ve čtrnáctém a patnáctém století. V ní připomenul, že celé současné lidstvo v minulosti prošlo tvrdou selekcí, kterou prováděly viry, bakterie a příbuzné mikroorganismy. „My, Evropané, jsme potomky lidí, kteří přežili opakované pandemie moru (Černé smrti) ve čtrnáctém a patnáctém století,“ dodává Bašta.
Na základě dochovaných historických zpráv se tento spisovatel domníval, že mor vyhubil všechny lidi soucitné, snažící se léčit a pečovat o druhé, takže tehdy skoro všichni altruisté vymřeli. Přežili jenom sobci, kteří se izolovali od ostatních, nikomu nepomohli, naopak odehnali nebo zastřelili každého, kdo by je požádal o pomoc. Většina přeživších patřila k zámožnějším vrstvám společnosti, které se vedle sobectví a bezohlednosti vyznačovaly také vysokou mírou agresivity.
Nějakou dobu před pandemií se v Evropě objevily znalosti nových technologií – střelného prachu, střelných zbraní a výroby oceli. Evropská křesťanská společnost v době před morem všechna technická vylepšení usnadňující zabíjení nepřátel (kromě muslimů a pohanů) odmítala. Tyto zábrany u generací po epidemii padly, naopak rozeběhla se soutěž o to, kdo vyrobí dokonalejší nástroje na zabíjení bližních.
„Dobývání celého světa Evropany mohlo začít, a během několika dalších století se úspěšně završilo. Takto příčiny vzniku a rozmachu evropské (dnes euroatlantické) civilizace viděl pan profesor Zinn,“ pokračuje Bašta.
- Původní text ZDE
Co může být největší překvapení sněmovních voleb?Anketa
Současná epidemie však daleko méně postihuje státy, v nichž je individualismus potlačen ve prospěch kolektivní kooperace či podřízení se autoritám. „Stačí se podívat na mapu světa a sledovat počty mrtvých, nakažených a výši ekonomických škod,“ poukazuje, že styl života, tradice a disciplinovanost obyvatel pomohla asijským zemím projít virovou zátěží podstatně lépe než Západu.
Česká republika v tomto ohledu představuje opačný negativní model, což Baštu trochu děsí. „Vlastnosti, které před více než pěti sty lety zaručovaly přežití, tedy individualismus, sobectví, bezohlednost a agresivita, se dnes naopak mohou stát hlavním důvodem úmrtí,“ dodává. Vývoj mutací viru momentálně směřuje k tomu, že těžký až fatální průběh onemocnění se přesouvá od nejstarších generací k těm mladším a větší šanci přežít budou mít ti, kdo méně riskují.
„První celoplanetární euroatlantickou civilizaci mohou zničit právě ony psychologické faktory, které nastartovaly její rozmach. To se v dějinách občas stane,“ uzavírá Bašta.
autor: nab